Znáte Mezinárodní den bez nákupů? Co mu říkáte?
Představte si, že byste alespoň jeden den nemusela utratit ani korunu. Nemusela byste se starat, jestli je potřeba koupit něco k jídlu, nemusela byste řešit, jestli potřebujete nové kozačky na zimu nebo komu ještě musíte koupít vánoční dárek. Prostě by byl den bez nákupů.
Tak se ostatně mohla jmenovat většina dnů za takzvaného totáče neboli za minulého režimu, kdy byly s nakupováním potíže, které zná mladá generace jen z filmů, fotografií či z vyprávění nás, pamětníků poznamenaných zubem času. Ano, dobře si vzpomínám, jak vypadaly obchody. Vybavuji si samoobsluhu Pražanka, které vévodily umolousané červené závěsy, následoval výkup lahví a hned pak už prázdné regály. Když měl nakupující štěstí, narazil na mléko v pytlíku (mnohdy protrženém), předposlední gumový rohlík a zbytek polského salámu. Kdo měl ještě větší štěstí, sehnal gothajský salám a včerejší žloutkový věneček. Na venkově nebylo v obchodech vůbec nic. Nanuky vozili jen ve středu, a když se tak stalo, čekala před obchodem v zástupu celá vesnice. Chleba měl být dovezen brzy ráno, ale někdy nebyl dovezen vůbec, a tak si venkované mohli hryzat pouze nehty.
Zhroutila se z nakupování
Zato dnes se máme v tomto směru dobře, možná až příliš. Stane se, že člověk bezradně stojí nad minerálkami a ani zaboha neví, zda si vybrat příchuť mátovou, meruňkovou, hruškovou, případně kombinovanou příchuť maracuja-granátové jablko… Těžké rozhodování, zejména když jste se narodili do doby, kdy pivo a sodovky nebyly k sehnání od května do září. Dnes existují nákupní maniaci, kteří nemohou bez tohoto způsobu zábavy být, případně se jím utěšují, když se necítí ve své kůži.
Když moje kamarádka Lída cítila, že se nad ní vznáší strašidlo výpovědi, koupila si dvoje červené šaty, tmavozelený šátek, modré lodičky s vysokými podpatky a velice drahý parfém. Později došla k názoru, že při nakupování patrně nebyla při smyslech, protože první šaty byly tak ostře červené, až z toho bolely oči, druhé jí opticky přidávaly nejméně pět kilogramů, ale spíš víc, v tmavozeleném šátku vypadala jako hejkal, modré lodičky s vysokými podpatky byly k ničemu (Lída podpatky ze zdravotních důvodů nosit nesmí) a ten velice drahý parfém – byl pánský. A voněl dost divně. Lída se zhroutila. A přitom z nakupování by měl člověk mít radost.
Proboha, a co ten klobouk?
Bohužel, v některých případech je nakupování past a mění se z příjemné zábavy v surový horor. Proto je takový den bez nákupů nebo den nekupování ničeho vlastně velice prospěšný. Často totiž kupujeme hlouposti a pak z toho máme takzvanou depku. Ruku na srdce, kdo může s určitostí říci, že vždy nakupuje racionálně a jakživ si nepořídil nepotřebnou ptákovinu? Kdo prokazatelně nemá doma alespoň jeden usmívající se vousatý pařez s nápisem Krkonoše, případně gumovou mořskou pannu se škeblí namísto klobouku? A což teprve otevřeme-li šatní skříně: byl jejich obsah zakoupen s chladným rozumem, anebo vše spíše nasvědčuje tomu, že nakupující propadá občasnému šílenství či výrazným maniodepresivním stavům? Proč to tragikomické fialové boa? K čemu růžové šaty s volánky, komu tím prospějete, co? Proboha, a co ten klobouk, za jakým účelem byl zakoupen, na karneval? Ne, ten by dělal ostudu i na karnevalu…
Psí brýle a psí plavky
Zvláštní kapitolou je nakupování pro děti či pro zvířata. Vzít dítě do obchodu je o nervy. Také jsem to zkoušela. Všude samé nástrahy, sladkosti hned u vstupu do provozovny, sladkosti u pokladny. Projít se synem kolem výlohy hračkářství byl úkol pro vraha. Když uviděl růžového trabanta a pochopil, že budu klást tuhý odpor (jiné stanovisko bylo vyloučeno, neměla jsem ani vindru), lehl si na chodník, bil rukama a nohama kolem sebe a kvílel. Lidé se se zájmem zastavovali. Trvalo to dlouho, vzpomínám na to nerada. Snažila jsem se předstírat, že k němu nepatřím, neúspěšně.
Mimochodem, i nakupováním dárků zvířecím mazlíčkům je nám laskavě umožněno utratit závratné částky. Fence můžete pořídit například kočárek, psí brýle, psí plavky, mikinu, džínovou minisukni, starorůžový klobouček, kartáček na zuby, večerní šaty, svatební šaty. Myslíte, že ten pejsek bude nakonec šťastný? Udělejte si raději Den nekupování ničeho a dejte si přestávku. Bude to tak lepší.
Eva Michorová