Petra (34): Máme malé dítě a přítel si mě nechce vzít
Opět je tu pro vás poradna guru Káji... Pro ty, kteří ještě netuší, o koho jde, nejdříve vysvětlení, kdo to vlastně je a co vám bude na našem webu pravidelně přinášet.
Guru Kája je náš kolega Karel, velký gentleman, milovník a obránce něžného pohlaví. Pokud má některá z nás problém, jdeme za ním. Karel totiž vždycky ví, jak se v dané situaci zachovat, a velice pohotově a s vehemencí sobě vlastní to nám, svým kolegyním, sdělí. Nutno dodat, že naši partneři z toho skoro vždy vylezou jako totální nadsamci a uzurpátoři, které on by trestal nejméně týdenní hladovkou, v horších případech měsícem bez sexu nebo rovnou rozchodem či rozvodem.
A protože si myslíme, že je škoda, abychom si Káju nechávaly jen pro sebe a aby radil a pomáhal jen nám, rozhodly jsme se, že se o něj s vámi, utiskovanými ženami, podělíme.
Tedy – pište nám o svých vztahových problémech na náš mail prima-zeny@iprima.cz a nebo do zpráv na našem Facebooku… facebook.com/PrimaZeny.cz/
Všechny vaše dotazy a bolístky předáme našemu, a teď už i vašemu Kájovi, aby vám poradil, jak ty naše chlapy, děti, další členy rodiny nebo jiné narušitele našich poklidných životů zpracovat.
Už teď se prý nemůže dočkat, aby mohl zasáhnout a podat vám pomocnou mužskou ruku a oporu v těžkých životních situacích.
Jako další nám napsala čtenářka Petra, které děkujeme za následující dotaz...
S přítelem žijeme už čtyři roky a před rokem se nám narodila dcera. Pořád čekám, že mě konečně požádá o ruku. Jenže on se k tomu vůbec nemá a mám pocit, že o tom vůbec neuvažuje. Dřív jsem o tom tolik nepřemýšlela, ale od doby, kdy máme dítě, které má navíc jiné příjmení než já, mi to docela vadí. Myslím, že je přirozené, že rodiče dítěte jsou svoji. Přijde mi trapné přítele žádat o ruku, to by měl přeci dělat muž. A co když mě přítel odmítne?
A co na to guru Kája?
Krutá pravda je, že většině mužů svatba prostě nepřijde jako něco super. Buď se jí z nějakého principu bojí jako čert kříže, protože jim "vezme kus svobody" (nesmysl), anebo jí naopak nepřikládají skoro žádnou důležitost, takže se ožení hlavně proto, aby svatbu mohli přestat řešit. Přítele tak buď vůbec nenapadlo, že měl žádat o ruku, protože už se přehnalo narození dítěte a všechno je OK, anebo si pořád sugeruje, že je bez prstýnku vítězným suverénem. V každém případě se teď do chomoutu nepožene, protože k tomu nemá pádný důvod. A žádost jeho směrem řešením taky nebude, ta v něm maximálně probudí zaječí úmysly.
Pokud se tedy záhadně neprobere sám od sebe, jel bych dál bez papíru. Dnes už se stejně nejedná o záruku pevného svazku a ušetří to desetitisíce korun... což je možná ten pravý důvod, proč přítel strategicky mlčí!
Váš guru Kája
Někdy se prostě neubráníme a musíme se k tomu vyjádřit i my – Prima ŽENY...
Milá Petro,
já tentokrát s Kájou tak úplně nesouhlasím. Asi proto, že se na to dívám z opačné strany, jako žena. Jestli chtějí dva lidé spolu žít na hromádce, proč ne. Ale ve chvíli, kdy do toho vstoupí dítě, je to něco jiného. Ono se sice říká, že svatba je jen papír, ale tenhle papír vám i dítěti dá alespoň nějakou záruku, že vás partner jen tak nenechá na holičkách. A když si odmyslím tu materiální stránku, podle mě chlap, který se bojí svatby (a tím pádem i závazků), není chlap. Jestli mu na vás obou záleží, tak se nelekne a půjde do toho.
Za Prima ŽENY – Anna
A co si myslíte vy?