Vánoce s Cestami domů IV
Cesty domů - Miroslav Etzler Zdroj: FTV Prima
Jaká náhoda ovlivnila jedny Vánoce u Miroslava Etzlera? Kde bude trávit Štědrý den Miroslav Šimůnek a jaké dopisy píše Ježíškovi Igor Bareš? Přečtěte si jejich vánoční povídání.
Igor Bareš
Na Ježíška jsem věřil velmi krátce, protože v našem nevelkém rodinném domě jsem jednou nahlédl do ložnice prarodičů a našel dárky. Takže o tuto iluzi jsem přišel zhruba v pěti letech. Velkou radost jsem měl, když jsem pod stromečkem objevil kolo. Za totality nebyl žádný výběr zboží, takže ani kol. Já dostal žlutého favorita a byl jsem štěstím bez sebe. Tenkrát se také jako velký hit prodával takzvaný atašé kufřík. Dostal jsem ho, když mi bylo devět. Položil jsem si ho vedle postele, abych na něj viděl hned, jak se pětadvacátého prosince ráno probudím. A pak jsem ho dlouho nedal z ruky. Když si to dneska představím, musel jsem vypadat dost směšně, když jsem chodil po ulicích Olomouce s kufříkem. Dcerce Toničce je něco přes dva roky, je v tom nejlepším věku, kdy se na Vánoce moc těší. Na Ježíška samozřejmě věří, nepíšeme mu dopis, ale SMS. Každý den o Ježíškovi mluvíme. Jaké máme tradice? U nás se cukroví moc nepeče, ale jinak máme klasické štědrovečerní menu – rybí polévku a kapra se salátem a druhý den kachnu. Letos budou Vánoce komplikované tím, že jdu těsně před Štědrým dnem do nemocnice, takže od Ježíška bych si přál hlavně zdraví.
Miroslav Šimůnek
Rodiče mi vždycky udělali krásné Vánoce, proto mám tyhle svátky pořád rád. Vzpomínám si, jak nás taťka vždycky nechal v kuchyni a záhadným způsobem dokázal dát během pěti minut do obýváku stromeček i dárky. Dodnes nechápu, jak to udělal. A vždycky se při tom ozývala muzika a já nikdy nevěděl, odkud ta hudba zněla. Ani na to jsem dodnes nepřišel. Táta si s námi dokázal bezvadně hrát. Když dělal čerta a Mikuláše, vždycky přiletěl do pokoje, vystrašil nás a zase zmizel. Vánoce trávím každý rok až na výjimky u rodičů. Můj o tři roky starší brácha už má děti, a s dětmi jsou Vánoce hezčí. Navíc na Vánoce by rodina měla být pospolu. Já například neslavím narozeniny, takže dárky dostávám jen na Vánoce. Z čeho jsem měl největší radost? Asi z autodráhy, byl jsem z ní naprosto nadšený. A taky jsem si vždycky přál Lego, ale to bylo podpultové zboží, nedalo se jen tak sehnat a bylo drahé. Tak jsem ho nikdy nedostal. Ale jakmile synovec a neteř trochu povyrostou, určitě jim ho koupím a budu si hrát s nimi.
Miroslav Etzler
Jako kluk jsem měl Vánoce moc rád, ale mám dojem, že v dnešní tržní ekonomice ztrácejí tyto svátky svůj smysl. Vidím lidi, kteří se honí za přeplněnými stoly, kteří se kvůli Vánocům nesmyslně zadlužují... Kdysi to bývaly chvilky radosti a štěstí, teď se z nich stává komerční záležitost. Děti jsou už od podzimu zpracovávané reklamou. Harmonie těch krásných večerů, pečení cukroví, odlévání olova a dalších tradic ve většině rodin bohužel postupně vymizela. My jsme měli skvělé rodiče, Vánoce u nás byly spíš duchovní záležitost. S bráchou jsme neměli moc peněz, sbírali jsme starý papír, abychom si na dárky vydělali. A většinou jsme tatínkovi kupovali žiletky a mamince nějakou polskou voňavku, která byla děsně cítit. Jednou nám v Ostravě v Tuzexu dali hromadu starých časopisů. My jsme je s bráchou prolistovávali a četli s v nich a v jednom z těch časopisů jsme našli poukázku na 200 bonů. Což bylo tenkrát strašně moc peněz. Takže jsme za ně pořídili rodičům nehorázně bohatého Ježíška.
Autor článku
Ondra Těšínský
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
