Co nikdy nedělat po půlnoci: Vyhněte se zametání a pohledu do zrcadla
Dnes je půlnoc pro mnoho lidí jen číslem na displeji telefonu. Dříve však měla noc úplně jinou atmosféru. Tma byla skutečně tmavá, za okny nebylo pouliční osvětlení a nejrůznější zvuky dostávaly po setmění mnohem tajemnější význam. Naši předkové proto dodržovali řadu zákazů, které měly domácnost chránit před neštěstím, zlými silami i nezvanými návštěvníky ze záhrobí. Některé z nich se v různých podobách zachovaly dodnes. Co se podle starých pověr po půlnoci rozhodně nedoporučovalo?
Co nedělat po půlnoci? Zdroj: istock
Nezametejte, mohli byste vymést štěstí
Zametání patřilo mezi činnosti, které měly mít svůj správný čas. Večer a v noci se mu lidé raději vyhýbali. S nečistotami se totiž podle pověr mohlo z domu vymést také štěstí, peníze nebo rodinná pohoda. Ještě horší pověst mělo vymetání smetí přes práh. Práh odděloval bezpečí domova od okolního světa, a proto se kolem něj vytvořila celá řada zvyků a zákazů. V noci se nemělo zbytečně nic vynášet ven, aby spolu s odpadem neodešlo také něco, co má v domě zůstat.
Nepřehlédněte: Znamení, která mohou prožít romantický podzim: Atmosféra pomůže Býkům i Váhám
Nedívejte se dlouho do zrcadla
Zrcadlo vždycky přitahovalo nejrůznější pověry. Nebylo jen předmětem, ve kterém člověk viděl vlastní tvář. Připisovala se mu schopnost zachytit něco, co lidské oči běžně nevidí, a právě v noci se jeho tajemná pověst ještě zesilovala. Dlouhé hledění do zrcadla po půlnoci proto nemělo přinášet nic dobrého. Člověk v něm údajně mohl zahlédnout něco, co vidět neměl, případně přivolat nežádoucí pozornost.
Podobné příběhy později inspirovaly nespočet duchařských her, při kterých se před zrcadlem vyslovovalo jméno nebo zapalovala svíčka. Zrcadla se ostatně zakrývala také, když někdo zemřel. Lidé věřili, že když to neudělají, duše zemřelého může uvíznout mezi světy.
Čtěte také: Magie lásky: Vyzkoušejte rituály pro posílení vztahu i uzdravení zlomeného srdce
Nepískejte v domě, přivoláte něco, co nechcete
Pískat doma se nemělo ani během dne, po setmění však bylo ještě podezřelejší. Podle pověry člověk pískáním přivolával neštěstí nebo chudobu. Jinde se zase říkalo, že noční pískání může přilákat bytosti, které se potulují tmou. Možná právě odtud pochází dodnes známé varování, že kdo doma píská, vypíská si peníze. Hospodyně proto nemusela mít pro veselého pískače příliš pochopení, zvlášť pokud rodina zrovna šetřila každou minci. Po půlnoci navíc existoval ještě jeden velmi praktický důvod nepískat: v době, kdy lidé žili v těsnějších komunitách a spali mnohem blíž sobě, byste si tím pravděpodobně přivolali hlavně velmi rozzlobeného souseda.
Mohlo by vás zajímat: Rituál pro posílení intuice: Jak se znovu naučit naslouchat svému vnitřnímu hlasu?
Neotvírejte dveře, když nevíte, kdo klepe
Noční zaklepání patří k věcem, které dokážou nahnat husí kůži ještě dnes. Dříve bylo spojováno s řadou strašidelných vyprávění. Pokud se někdo ozval u dveří v neobvyklou hodinu a za nimi nikdo nebyl, lidé si to mohli vykládat jako varování nebo návštěvu, kterou není radno zvát dovnitř.
Zvláštní význam mělo opakované klepání bez zjevné příčiny. Někde se podobné zvuky spojovaly s příchodem špatné zprávy, jinde dokonce s předzvěstí úmrtí. Strach z neznámého návštěvníka byl přitom pochopitelný i bez nadpřirozeného vysvětlení. Otevřít v hluboké noci dveře neznámému člověku nebyl dobrý nápad ani před několika staletími.
Mohlo vám ujít: Rituál odvahy: Naučte se aktivovat svůj vnitřní oheň a začněte žít život svých snů
Nenechávejte prázdnou židli
Židle, postel nebo volné místo u stolu mohly působit jako symbolické pozvání pro někoho, kdo už mezi živými není. Silné bylo především spojení stolu s rodinou a zemřelými předky. Při některých svátcích se naopak jídlo pro zesnulé záměrně nechávalo, ale dělo se tak ve vymezený čas a podle určitých zvyků. Náhodně připravené místo uprostřed noci mohlo působit úplně jinak. Možná proto se v některých rodinách dodnes setkáte s nepříjemným pocitem z prázdné houpací židle, která se sama pohne, nebo ze židle postavené uprostřed temné místnosti. Když k tomu přidáte vrzající podlahu starého domu, fantazie už se postará o zbytek.
Nedávno vyšlo: Jak využít sílu jednotlivých fází Měsíce: Rituály, které fungují
Nevolejte něčím jménem do tmy
Pokud člověk v noci zaslechl podivný zvuk venku, neměl bez rozmyslu volat jména členů rodiny ani odpovídat na neznámý hlas. Noční krajina byla v příbězích plná bytostí, které mohly člověka zmást, napodobit známý hlas nebo ho vylákat z bezpečí domu.
Je snadné pochopit, proč podobné pravidlo přežívalo tak dlouho. Les, pole nebo cesta za vesnicí vypadaly bez jediného světla úplně jinak než dnes. A když člověk nevěděl, jestli zvuk vydalo zvíře, vítr, cizí člověk nebo něco, pro co neměl vysvětlení, bylo mnohem příjemnější zůstat za zavřenými dveřmi.
Mohlo vám uniknout: Jak si přivolat nebo pojistit lásku: Pannám pomůže runa, Vodnářům mák, Rybám fialky
Nevydávejte se o půlnoci na cestu
Půlnoc a hodiny kolem ní byly časem, kdy se hranice mezi známým a neznámým zdála tenčí. Na cestách se mohly objevovat bludičky, přízraky a další bytosti, které měly pocestného svést ze správného směru. Kdo mohl, počkal raději do rána. S prvním světlem se svět znovu stával bezpečnějším a předvídatelnějším.
Zdroj: lithub, atlasobscura, atmos
Co nás čeká v následujících dnech podle Helen Stanku?
Autor článku
Petra Martišková
Petra Martišková je redaktorka webu Prima ženy. Její doménou jsou horoskopy a články o znameních zvěrokruhu.
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
