6 překvapivých způsobů hubnutí, které napsal sám život

Někdy se člověk tabulkově snaží, ale ono to nic nedělá. Asi je to tím, že si na svůj recept za štíhlou postavou musíte prostě přijít sami. Na každého totiž funguje něco úplně jiného. Někdy se k zhubnutí musí připojit příběh, který napíše sám život.

Miriam 24: Fotím, co jím

Jsem instagramový blázen a maniak. Na sítích dokážu strávit spoustu hodin denně a tenhle svět krásných fotek, kukátek do trendů a cizích životů prostě miluju. Samozřejmě, že jsem sdílela také jídla, která jsem uvařila nebo objednala v restauraci. Když jsem se pak probírala fotkami, byla jsem docela v šoku, co všechno jsem za den zbaštila. A pak mě osvítil nápad! Začala jsem si fotit úplně všechno, co jím. Kolikrát totiž sníte věci, ani si to neuvědomíte. A děly se věci! Když jsem se podívala pravdě do očí a zjistila, kolik kalorií dokážu denně pozřít, udělalo se mi docela nevolno. Tak jsem svou novou metodu použila i na hubnutí. Začala jsem si fotit zdravá krásná jídla, která si teď připravuji, plná barev a zeleniny. Ale jen tři denně! Všechno sdílím a mám obrovskou podporu kámošů na Instagramu. Už mám taky 6 kilo dole!”

Podobné články

Mirka 26: Strašlivá pomsta

“Byla jsem boubelka, kulantně řečeno. Přítel mi neustále tvrdil, že mu to nevadí, ale když mě opustil, propadla jsem jídlu ještě více. Utěšovala jsem se nad kyblíky zmrzliny a mou specialitou byl rohlík s máslem a medem, těch jsem dala klidně osm za sebou. No katastrofa. Když jsem ho uviděla s novou známostí, podlomila se mi kolena. Ta holka měla skvělou postavu, samý sval a žádné špeky. Bylo mi tak mizerně, že to neumím ani vyslovit. Jenže jsem se opravdu strašně naštvala a rozhodla se, že až mě můj ex příště uvidí, nepozná mě. Pustila jsem se do hubnutí s takovou vervou, že jsem kvůli tomu změnila i zaměstnání a přestěhovala se. Prostě začala jsem nový život. Zhubla jsem za rok a půl 38 kilo! Na konci mě už dávno nehnala pomsta, ale radost z mého nového já.”

Vanda 31: Holka z plakátu

“Ne, že bych byla přímo obézní, ale za poslední roky jsem se docela spravila. Nenápadně a plíživě se na mě nalepila nežádoucí kila. Faldy na břiše a madla lásky jsem tak dlouho maskovala volnějším oblečením, až jsem se vážně naštvala a dala se na hubnutí. Hrozně mi tehdy pomohl kamarád grafik, který mi k narozeninám nechal vyrobit maketu v životní velikosti. Měla mojí hlavu a tělo vysportované krasavice. Udělal to tak věrohodně, že to skutečně vypadalo jako mé krásné já. Dala jsem si ji do ložnice a každý den jsem se mohla dívat, jak budu vypadat, když to nevzdám. Shodila jsem 12 kilo a musím říci, že se té holce z plakátu už docela podobám!”

Jitka 40: Nemoc mi změnila tělo

“Zhubla jsem tak, že bych to raději neříkala. Podle současných trendů jsem už několik let jela na bílkovinách a makala v posilovně. Špeky sice nebyly, ale nějak jsem se necítila. Pořád jsem byla ta velká holka, co jí je kusanec. Pak jsem onemocněla, vleklý zápal plic se mnou pořádně zamával. Když jsem bojovala s nemocí, nemohla jsem se na maso ani podívat a s cvičením bylo utrum. Jedla jsem jen ovoce a chodila maximálně na čerstvý vzduch. Samozřejmě, že jsem kvůli nemoci dost zhubla, ale zjistila jsem, že mi je v novém těle příjemně a lehko. Tak jsem u toho zůstala. Stala jsem se vegankou a přestala se dřít, cvičím jen jógu a chodím. Je mi krásně, cítím se zdravá a jsem štíhlá jako dlouho ne.”

Markéta 47: Přecvaklo mi v hlavě

“Kolik diet, krabiček, koktejlů a programů na hubnutí jsem já zkusila, to by nikdo nespočítal. Scénář byl pokaždé stejný. Zhubla jsem nějakých pět, sedm kilo, všichni mě chválili a drželi palce a pak konec. Tělo se vrátilo na startovní čáru, jako kdyby si ze mě dělalo legraci. Když se mi překulila pětačtyřicítka, byla jsem už hrozně psychicky unavená a rozhodla jsem se, že na hubnutí kašlu. Že “dožiju” tlustá. Abych to zvládla, zapsala jsem se na kurz rozvoje osobnosti a řekla si, že když to nejde s exteriérem, zapracuji na interiéru. Že se naučím mít ráda své tlusté já.

Bylo to opravdu dost podnětné a já měla půl roku o čem přemýšlet. Do duše se mi dostával klid a pohoda. Nějak mi ty špeky přestaly připadat důležité. Nedělala jsem nic, jen jedla v pohodě, asi trochu zdravěji a pravidelněji. Nevím, opravdu nevím jak, ale za dva roky mám o osmnáct kilo méně.”

Klára 35: Zachránil mě pes

“Koupila jsem si psa. Nějak mi nedošlo, že bude vyžadovat hodně pohybu a také že mě čekají denně ranní procházky. Ráno co ráno vyrážím do parku a nestíhám snídat. Pak už letím do práce a první jídlo, které se mi podaří sníst je oběd. Večer už zase lítám po parku, aby se můj miláček pořádně proběhl. Pořádně jsem na to nadávala, ale vedlejší efekt? Za tři měsíce mám pět kilo dole. Okolí si toho všimlo dříve než já, já totiž nemám čas koukat do zrcadla, letím zase do parku.”

-KU-