Co vaše děti dělají na Facebooku? Je toho víc, než si myslíte!

Učíme děti nepřecházet na červenou, nebavit se s cizími lidmi, vyhýbat se tmavým místům v noci a mnoho dalších pravidel bezpečného chování. To vše proto, abychom ochránili jejich zdraví a životy, aby se jim v dnešním poměrně nebezpečném světě nic nestalo. Tak proč jim neříkáme nic o tom, jak se mají chovat na internetu a sociálních sítích?

Podobné články

Virtualita vs. realita

Děti a teenageři se na internetu chovají úplně jinak, než se chovají ve skutečném životě. Zatímco na ulici by se s cizím člověkem nebavily, na Facebooku si do přátel přidávají lidi, o kterých nevědí vůbec nic. Nikdy by na ulici nesouhlasily s tím, že si je někdo cizí vyfotí v choulostivých situacích, jsou ale schopné poslat své akty lidem, o nichž si myslí, že je milují. Nevěříte? Sexting, jak se tento druh chování nazývá, provozuje podle výzkumu zhruba 10 procent českých dětí, zatímco zhruba 7 procent jich umístilo svou "sexy" fotografii nebo video, na kterých jsou částečně nebo úplně nazí, na internet. Výzkum realizovalo v roce 2012 Centrum prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s firmou Seznam.cz.

Možná ani nemusíme říkat, kam může sdílení nahých fotografií vést, ale pro jistotu – takové děti se často stávají obětí šikany spolužáků a „kamarádů“. A protože situaci neumí řešit a bojí se následků, uzavírají se do sebe, zhorší se jim prospěch ve škole, sáhnou po alkoholu či drogách, v těch nejhorších případech zvolí oběť šikany sebevraždu. V Česku zatím takový případ neznáme, případy ze zahraničí jsou však dostatečně varující.

Rozesílání svých nahých fotografií je navíc trestné. V Česku je zatím posuzováno individuálně, některé případy jsou vyhodnoceny jako přestupek, jiné jako trestný čin (záleží na druhu intimních materiálů šířených internetem a na způsobu jejich pořízení). Týká se to i dětí, které už mohou mít sexuální styk, protože až do 18 let se u toho nesmí fotografovat, natáčet nebo dokonce vést si deník. Pak by se mohlo jednat o výrobu a držení dětské pornografie.

Podobné články

Problém není jen s nahotou

Sexting není jediné rizikové chování, kterého se děti na internetu dopouštějí. Teenageři, ale vlastně uživatelé internetu obecně, totiž příliš nepřemýšlejí nad tím, jaké statusy uveřejňují, jaké věci sdílejí či jen lajkují. Z jejich činnosti na sociálních sítích si lze poměrně přesně představit, o jakého člověka se jedná. Toho využívají například potenciální zaměstnavatelé. „Hledal jsem číšníka do své restaurace a dostal se mi do rukou životopis jednoho mladého kuchaře. Podle životopisu i přiložené fotografie byl velmi sympatický a já uvažoval, že ho pozvu na pohovor. Pak jsem si ho ale vygoogloval, a to, co jsem zjistil na jeho Facebooku, mi vzalo dech. Byl to pravicový extremista, prostě nácek, a vůbec se tím netajil. Samozřejmě jsem ho nezaměstnal, takového člověka v podniku nechci,“ popisuje svůj nedávný zážitek Petr Pálava, majitel jednoho z pražských hotelů.

A to, že si zaměstnavatelé budou své potenciální zaměstnance prověřovat na internetu, bude čím dál častější. „Dnešní děti si neuvědomují, jak jim současná aktivita na internetu může v budoucnosti zkomplikovat život. Za pět let, až tyhle děti budou hledat práci, bude totiž úplně normální, že si zaměstnavatelé budou uchazeče o zaměstnání prověřovat. A to, co umístíte na internet, už nikdy nezmizí. Vše, co kdy napíšete na sociálních sítích, může být následně dohledáno a použito proti vám, a to i když svůj profil smažete,“ varuje odbornice na sociální sítě Michelle Losekoot.

Bezpečné chování na internetu je základ

Facebook a další sociální sítě, jakož i pohyb na internetu obecně, jsou dnes pro většinu mladých každodenní realitou. Mnoho z nich se v tomto prostředí pohybuje s daleko větší samozřejmostí než jejich rodiče. Ale měli by to být právě rodiče, kdo by se měl zajímat o to, co jejich dítě na internetu dělá, a kdo by si s nimi měl o pravidlech bezpečného používání internetu promluvit. Ve škole se totiž až na světlé výjimky důležité informace nedozvědí, přestože vyučující počítají s tím, že si děti na internetu vyhledávají informace ke studiu. V ideálním případě by tak měla být pravidla pohybu na internetu vyučovaným předmětem. To se ale neděje, tuto úlohu musí tedy zastat rodiče.

A co tedy dětem říct, když vy třeba ani svůj profil na Facebooku nemáte?

Chraň si své soukromí

Pokud na internetu uvádíš své pravdivé jméno (a podle pravidel užívání Facebooku by to každý uživatel udělat měl), neuváděj další soukromé informace, jako je telefonní číslo, e-mail a hlavně adresa bydliště. Profil by měl být uzavřený, to znamená, že ke sdíleným informacím by měli mít přístup pouze lidé, které máš v přátelích. Přidávej si do přátel jen lidi, které znáš ze skutečného světa – za fotkou mladé dívky se snadno může skrývat pedofil pátrající po nových obětech. Nechlub se drahými věcmi, protože i na Facebooku jsou zloději, pro které se stáváš cílem.

Chraň své přístupové údaje

Nikdy nikomu neříkej své heslo, riskuješ krádež identity. Heslo by přitom mělo být silné a neuhádnutelné. Pokud používáš počítač na veřejných místech, odhlaš se vždy dřív, než počítač opustíš.

Přemýšlej, než něco publikuješ

O tom už jsme psali výše. Co je jednou zveřejněno, už navždy v hlubinách internetu zůstane. Na sociální síti si můžeš nastavit, pro koho budou informace na tvém profilu viditelné. Nesdílej všechno s celým světem a zachovej si své soukromí. Stejně rychle jako se po internetu šíří dobré zprávy, šíří se i pomluvy.

Rozlišuj virtuální a reálný svět

To, co děláš ve skutečném životě, je daleko důležitější, než kolik máš lajků u svých příspěvků na Facebooku. Při komunikaci přes sociální sítě nevidíš, jak se ostatní tváří. Občas je těžké poznat, jestli to ještě myslí ze srandy, nebo ti chtějí ublížit.

Pravidla skvěle doplňuje následující video, které by rodiče měli zhlédnout se svým potomkem a poté ho společně probrat:

-lk-