Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
zpět

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.
zpět

Výpočet ascendentu

Pro výpočet svého ascendentu zadejte datum a čas narození.

Příběh Aleny: Dcera mi po rozvodu nepřeje novou lásku

I když před jedenácti lety o rozvod požádal manžel, následky rozpadu manželství mi dodnes komplikují vztah s dcerou. Ta špatná pro ni jsem já.
Vydáno: 09.08.2018, redakce
Foto na přání autorky pouze ilustrační
Foto na přání autorky pouze ilustrační Autor: istock.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Kvůli naší dcerce jsem manželovy zálety, které mě hodně ponižovaly a trápily, dlouho přehlížela. Ale nebylo to nic platné, a když bylo Evičce šest let, Petr zažádal o rozvod. „Aleno, promiň, ale já pro manželství nejsem stavěný. Mám tebe i Evu rád, ale svobodu víc. Tak to, prosím tě, Evce nějak taktně vysvětli.“ I když jsem se nastalou situaci dcerce snažila „taktně“ vysvětlit, náš rozvod ji poznamenal natolik, že jsem s ní musela docházet k dětskému psychiatrovi – měla děsivé sny, pomočovala se, byla apatická.

Tohle bolavé období trvalo přes rok a dcera se na mě hodně upnula. Zpočátku se manžel s Evičkou stýkal často, ale časem se jeho návštěvy scvrkly na narozeniny, Vánoce a pár dní o prázdninách. Dceru to trápilo, ale i když jsem jejího otce prosila, ať se s ní vídá častěji, že se jí po něm stýská, nebylo to nic platné.

Dcera mě chtěla jen pro sebe

Eva pomalu dospívala a stávala se z ní hezká slečna, která mi dělala samou radost. Jen jedna věc mě trápila – dcera se na mě příliš upnula. Samozřejmě mi chyběla láska i sex, a když jsem se občas Evy zeptala, co by řekla na to, kdybych si někoho našla, pokaždé rezolutně prohlásila: „To ne, nebudu se o tebe dělit s cizím chlapem! Vždyť je nám spolu dobře, ne?“

Moje kamarádky to viděly jinak. „To chceš být pořád sama? Je ti čtyřicet a roky strašně rychle ubíhají,“ snad posté mi domlouvala Ivana. Než jsem stačila odpovědět, Sylva vyhrkla: „Copak si Alena někoho může najít, když na ní Evička tolik visí a žárlí na každého, kdo se kolem ní objeví? Vždyť ona žárlí i na nás!“ Bránila jsem sebe i dceru, ale věděla jsem, že kamarádky mají pravdu.

Přítele jsem rok tajila

S Markem jsem se seznámila ve frontě na poště. Pozval mě na kávu, a protože to byl fajn chlap, po čase jsme spolu začali chodit. To jsem ale před Evou tajila. Přítel měl život ještě složitější než já. Žena mu zemřela, když bylo jejich synovi šest a už dvanáct let ho vychovával sám.

Po necelém roce se mě Marek zeptal: „Nemyslíš, že toho skrývání už bylo dost? S mým synem si rozumíš od prvního setkání, tak proč bych si já nemohl rozumět s Evou? Třeba tu její žárlivost zveličuješ.“ Ani mě už hra „na schovávanou“ nebavila a tak jsem večer s dcerou promluvila. Bylo to horší než jsem čekala.

„Takže tvoje vedlejší zaměstnání byla jenom výmluva, aby ses mohla scházet s nějakým chlapem?! Kdyby ti na mně záleželo, měla bys mě ráda, věnovala by ses mně a rok mi nelhala!“ Marně jsem se Evu snažila uklidnit. „Občas jsem pozdní příchod svedla na práci, ale tu jsem před tím opravdu musela udělat. Víš, že na tebe táta posílá pár korun a úklid jsem vzala proto, abys mohla chodit na angličtinu, jezdit na hory, k moři – aby ses měla dobře! Kdykoliv jsi potřebovala poradit, pomoc, popovídat si, vždycky jsem tu byla pro tebe, tak neříkej, že mi na tobě nezáleží, že tě nemám ráda. Ale udělala jsem chybu, že jsem ti o Markovi neřekla dřív, za to se omlouvám.“

O společné budoucnosti zatím sníme

Když jsem Evě řekla, že Marek sám vychovává syna a že věřím, že až ho pozná, změní na něj názor, nenávistně sykla: „Nikdy toho chlapa, ani jeho rozmazlenýho kluka nechci poznat a jen doufám, že ho k nám nechceš nakvartýrovat! Stejně si tě našel jenom proto, aby se o něj měl kdo starat!“

Přítel, kterému jsem řekla, jak můj rozhovor s dcerou dopadl, i nadále věřil, že Eva na něj názor změní, až ho pozná osobně. Jenže Eva se zatvrdila. Téměř se mnou nemluví, dělá mi naschvály a kdykoli s ní chci rozebrat naši nepříjemnou debatu, odchází z pokoje. Párkrát jsem Marka s Honzou pozvala k nám na oběd, a třebaže jsem Evu prosila, aby se s nimi seznámila, nikdy schválně nebyla doma.

Eva za půl roku oslaví osmnáctiny, ale na jejím chování se nic nezměnilo. A tak mi nezbývá než čekat, až vyletí z „hnízda“ a já budu volná. S Markem, kterého moc miluju a vážím si jeho obrovské trpělivosti a lásky, si plánujeme společnou budoucnost a těšíme se, až jednou spolu budeme žít...

Alena (45)

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama