Jana Nagyová popsala, jak je na tom Dáda Patrasová: Daří se jí lépe, rána se ale nezahojí
Jana Nagyová se před nedávnem po letech setkala s Dagmar Patrasovou, s níž si zahrála v ikonické Arabele. Dagmar si prochází opravdu náročným obdobím po úmrtí milované dcery a talentované zpěvačky Aničky Slováčkové. Podle Jany se ale její někdejší kolegyni daří teď už mnohem lépe. Přiznala ale, že rána ze ztráty dcery se nikdy nezahojí.
Jana Nagyová se zapsala do paměti diváků především díky ztvárnění legendární Arabely ve stejnojmenném seriálu. V něm jednu z hlavních rolí tehdy ztvárnila i Dagmar Patrasová. Když minulý rok v dubnu zemřela Anička Slováčková, která podlehla zákeřné rakovině, Dagmar procházela zřejmě nejtemnějším obdobím života.
Nagyová, která roky žije v zahraničí, se snažila být své někdejší kolegyni oporou. Kontaktovala ji s tím, zda by ji Dagmar nechtěla navštívit ve Švýcarsku. Před nedávnem se pak Jana s Dagmar potkaly po letech během natáčení u Aleše Cibulky. Dojemné setkání plné emocí se samozřejmě neobešlo bez slz.
Čtěte také: Jak pohádková Arabela ztratila dětství. Slavná princezna se svěřila, čeho nejvíce lituje.
Představitelka pohádkové Arabely nyní prozradila, jak se Dagmar v současné době daří. „Dáda je na tom daleko lépe, ale opravdu daleko lépe. Ještě několik měsíců zpět ani nechtěla telefonovat. Jenom jsme si psaly. Dneska už je to mnohem lepší a voláme si, takže můžu slyšet i její hlas a myslím si, že je na dobré cestě k uzdravení,“ popsala Nagyová v rozhovoru pro web Expres.cz.
„Snažila jsem se jí nějakým způsobem říct, aby si uvědomila, že jsou lidé, kteří jsou na tom ještě daleko hůř. Řekla jsem jí, ať je ráda, že je ona zdravá, Felix je zdravý, jejich syn je zdravý. Má vnoučata a život jde prostě dál. Nemůže to tímto skončit. Je jí 69 let, letos bude mít 70, to chce velkou oslavu,“ vyprávěla Nagyová, která žila roky v Německu.
Sama ale uznala, že se rány z odchodu Aničky zřejmě nikdy nezahojí. „Ty rány si myslím, že se nikdy úplně nezahojí. Co si budeme povídat, ztráta vlastního dítěte, to je taková rána. To není jako když vás operují a pak zašijí, tahle hrůza ve vás zůstane dlouhé roky. Dítě je to nejkrásnější a nejvzácnější, co máte. Ale i s tím se musí člověk smířit. Říkala jsem jí, že jsou na tom lidé ještě mnohem hůř. Pro Aničku to bylo vykoupení a měla alespoň to štěstí, že si v životě ještě něco užila a něco tu dokázala. Po ní alespoň něco zůstane,“ pokračovala.
Je vidět, že lidi Aničku milovali, říká Felix Slováček.