Hana (36): Kamarádka má rakovinu v posledním stádiu. Nevím, jak se k ní chovat
Hana se snaží být své nemocné kamarádce oporou, i když sama často neví, jak se v tak těžké situaci chovat. Zdroj: Stock Budget / Profimedia.cz
Nevím, jak se chovat k člověku, který prochází něčím tak vážným. Snažím se být normální, ale každé slovo si víc hlídám a pořád si nejsem jistá, jestli je to správně.
Sedím večer u telefonu a projíždím diskuze, články a rady od cizích lidí, kteří řeší něco podobného. Hledám cokoliv, co by jí mohlo ulevit. Nějaký tip, který dává smysl, něco, co nejsou jen prázdné utěšující fráze. Čtu si zkušenosti lidí, kteří popisují vedlejší účinky chemoterapie, zvracení, slabost, dny, kdy člověk nevstane z postele. U každé věty si představuju Alenu. Jak sedí, jak se snaží fungovat, jak drží pohromadě něco, co se jí rozpadá pod rukama.
Nikdy by mě nenapadlo, že ta silná a bojovná ženská bude v jednu chvíli takhle dole. Přitom se to odehrálo strašně rychle. Týden před svými sedmatřicátými narozeninami si v prsu nahmatala něco tvrdého a hned to začala řešit. Objednala se ke gynekologovi, ten jí doporučil mamografickou ambulanci, kam šla ještě ten den. Následovala další vyšetření, ultrazvuk a pak už jen čekání na výsledky. Nakonec se potvrdilo, že jde o zhoubný nádor prsu, agresivní a rychle rostoucí.
Na začátku tohohle všeho ještě působila klidně, i když to možná byla kamufláž, aby se ze všeho nezbláznila. Řešila termíny, papíry, ptala se na všechno možné, jako by měla situaci pod kontrolou. Ještě jsme si psaly normálně, posílaly si zprávy o blbostech a vtipná videa, jako vždycky. Pak ale začala chemoterapie a všechno se změnilo. Některé dny mi napíše jen krátkou zprávu, že je jí zle a že se ozve později. Někdy se neozve vůbec a já v tu chvíli začnu v hlavě vyšilovat, co když se něco stalo.
Nevím, jak se k ní chovat
Snažím se jí pomoct, jak to jde. Vezmu její pětiletou dceru ven, aby si na chvíli odpočinula, dojdu na nákup, občas jí tam uklidím, když vidím, že to doma začíná být nad její síly. Není to nic velkého, spíš drobnosti, které by jindy zvládla sama, ale v tuhle chvíli jí pomůžou. Teď na ně prostě nemá energii. Vždycky u toho přemýšlím, jestli to nepřeháním, jestli jí tím neberu zbytky kontroly nad vlastním životem.
Sdílejte svůj příběh
Máte silný, zajímavý nebo neuvěřitelný zážitek? Napište nám.
Jména v textu můžeme na přání změnit.
📩 mujpribeh@iprima.cz
Nejtěžší stejně nejsou tyhle praktické věci, ale to mezi námi. Sedíme spolu a já najednou nevím, o čem mluvit. Přijde mi hloupé stěžovat si na práci, na únavu nebo na manžela, prostě na ty obyčejné věci, které řeším já. Vedle toho, co řeší ona, mi to zní divně. Jenže zároveň vím, že nemůžeme mluvit pořád jen o nemoci.
Denisa se svěřila: Můj přítel má malé přirození. Mně to nevadí, ale on kvůli tomu vyšiluje
Zkouším najít nějaký střed, ale pokaždé mám pocit, že balancuju na tenkém ledě. Jednou začnu vyprávět něco ze svého dne a v půlce věty se zarazím, protože mi to najednou zní nevhodně. Podívám se na ni, jestli jí to nevadí, i když mi už několikrát řekla, že díky vyprávění o mém životě aspoň přijde na jiné myšlenky.
Už mi zakázala se jí ptát na to, jak jí je, ale stejně mi to někdy ujede. Často od ní odcházím s pocitem, že jsem něco pokazila. Že jsem měla říct něco jinak, nebo radši neříkat vůbec nic. Přitom vím, že ode mě asi nečeká žádné dokonalé chování. Jenže já sama nevím, co je v tuhle chvíli správně.
Sedím vedle ní, mluvím a v půlce věty přemýšlím, jestli to není blbost. Někdy se zarazím, někdy to dořeknu. Podívám se na ni a čekám, jestli jí to nevadí. Většinou jen řekne, ať mluvím dál. Pořád vlastně nevím, jak se k ní chovat. Jen se snažím, aby v tom nebyla sama.
Někdy od ní odcházím, sednu si do auta a chvíli jen sedím. Nezapnu ani motor. Dojde to na mě až tam, jak je to celé nespravedlivé a že s tím nejde nic udělat. Občas se rozbrečím a pak jen sedím a přemýšlím, kolik takových návštěv nás ještě čeká.
Zdroj: Autorský příběh na základě zkušenosti čtenářky
Příběh Hany a její kamarádky není výjimečný. Rakovina prsu se může týkat každé ženy a často přichází ve chvíli, kdy ji nikdo nečeká. Pravidelné samovyšetření a včasná návštěva lékaře přitom mohou sehrát zásadní roli. Stačí pár minut týdně a pozornost k vlastnímu tělu.
Nenápadní smrtonoši. Podívejte se na skryté příznaky šesti nejčastějších typů rakoviny:
Autor článku
Tamara Fränzlová
Tamara Fränzlová je redaktorka webu Prima ženy. Její doménou jsou celebrity.
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
