Krutý osud Jana Pohana: Otec zabil matku, pak sebe. Manželka zemřela při havárii
Od smrti herce Jana Pohana 13. února uplynulo deset let. Zemřel ve věku 84 let. Před kamerou ztvárnil desítky rolí, mezi nejznámější patří postava hajného Antoše z trilogie s Tomášem Holým - Pod jezevčí skálou, Na pytlácké stezce a Za trnkovým keřem. Jaké bylo jeho soukromí?
Jan Pohan prožil dětství jako z hororu. Otec byl Němec, matka Čechoangličanka. Rodina žila v Karlových Varech a poté se přestěhovala do Prahy. Otec byl obchodník, matka byla hostinská. Jan měl tři sourozence, o šest let staršího Bedřicha, o osm let starší Markétu a o deset let starší Marii. Když mu byly tři roky, otec zastřelil matku, pak i sebe.
Co bylo motivem vraždy a sebevraždy?
Rodinná tragédie tehdy zaplnila titulní stránky novin. Děti s pláčem vyprávěly, že tatínek nasadil mamince revolver ke spánku a začal střílet. Pak se zastřelil sám. Mluvil prý klidně, nekřičel. V kapse měl dopis na rozloučenou, v němž vysvětloval motivy svého činu. „Nemůžeme a nechceme sdělovat jeho obsah. Byla to v prvé řadě žárlivost, která vtiskla nešťastnému muži smrtící zbraň do rukou,“ uváděl tehdejší Polední list.
Čtěte také: Václav Havel pobíral jeden z nejvyšších důchodů v Česku. Podobný měli jen další tři lidé
Skončil v klášteře, pak v adopci
Jan pak se sourozenci skončil v klášteře, kde pobýval rok. Pak se ho ujali adoptivní rodiče. Nový otec byl československý legionář, přísný, rázný muž, který velmi dbal o jeho vlasteneckou výchovu. Náhradní matka, která nemohla mít děti, byla emancipovaná žena a adoptovaný syn jí k srdci příliš nepřirostl. Rád ale vzpomínal na svou adoptivní babičku, která ho milovala a četla mu pohádky.
Na Šumavě si koupil chalupu, kterou zvelebil
Jan Pohan se během života oženil dvakrát a byl otcem dvou dětí, syna Jana a dcery Kateřiny. Druhá manželka, která byla letuškou, tragicky zahynula při letecké havárii. Nejšťastnější byl na Šumavě, na své milované Kvildě, kde měl chalupu.
Mohlo by vás zajímat: Josef Kemr si chalupu vybudoval z bývalého včelína. Majetek odkázal sestře herce Skopala
Kupoval ji na konci šedesátých let jako ruinu, kterou postupně uvedl do naprosté dokonalosti. Měl v ní například i stylová krbová kamna. „Spoustu věcí jsem si udělal sám. Mě to baví. Mám to tady strašně rád. Krmím ptáčky, kochám se přírodou,“ popisoval během života redaktorovi webu Prima Ženy.
Na zahradě si otevřel občerstvení
Proslulá byla jeho skalka, kterou vybudoval. K chalupě náležela také velká louka, o kterou se staral jeho kamarád, který choval ovce. Na začátku devadesátých let, během letních měsíců, na zahradě provozoval občerstvení. Mazal chleba se sádlem, vařil hrachovou polévku nebo párky. Především turisté z Německa a Rakouska tuto službu oceňovali, neboť tehdy krátce po otevření hranic v okolí nic podobného nebylo.
Hvězda dabingu
Jan Pohan, který vystudoval obchodní školu, uměleckou kariéru začínal během své vojenské služby, kde působil jako moderátor v Armádním uměleckém souboru. Poté působil pět let v zájezdovém divadle. Díky tomu, že se stal členem hereckého souboru Filmového studia Barrandov, objevoval se často před kamerou.
Výrazně se také uplatnil v dabingu. Svůj hlas propůjčil například hlavním hrdinům televizních seriálů Matlock nebo Komisař Navarro. V roce 2001 získal Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu.
Řemeslník Krajčo či neherci Bohdalová a Trojan. Co dělaly celebrity, než se proslavily?