Injekce na hubnutí v létě? Ve vedrech mohou potlačit důležitý signál těla
Léky na hubnutí jako Ozempic, Wegovy nebo Mounjaro zažívají v posledních letech obrovský boom. Původně byly vyvinuty pro léčbu diabetu 2. typu, do centra pozornosti se ale dostaly hlavně díky výraznému efektu na hubnutí. Během horkých dnů přitom mohou představovat problém, o kterém řada lidí vůbec netuší.
„Hubnoucí“ injekce se v posledních letech staly doslova fenoménem. Sociální sítě zaplavily proměny lidí, kteří díky Ozempicu nebo Wegovy během několika měsíců výrazně zhubli, a kolem populárních preparátů vznikla téměř aura zázračného řešení. Vedle nadšení z rychlých výsledků se ale stále častěji objevují i upozornění na méně známé vedlejší účinky, které mohou být během extrémních veder ještě nepříjemnější.
Odborníci nyní varují uživatele léků typu GLP-1, mezi které patří například Ozempic, Wegovy nebo Mounjaro, aby během horkých dnů nepodceňovali pitný režim. Mechanismus, díky kterému léky pomáhají hubnout, totiž zároveň dokáže potlačit i důležité signály žízně.
Lidé pak nemusí cítit potřebu pít ani ve chvíli, kdy jejich tělo tekutiny akutně potřebuje. Riziko dehydratace je podle expertů ještě vyšší u těch, kteří s léčbou teprve začali a jejich organismus si na lék zvyká.
Tělo může varovat pozdě
Dehydratace se přitom nemusí projevit jen obyčejnou žízní. Mezi první příznaky patří únava, bolest hlavy, motání hlavy, nízký tlak nebo rozmazané vidění. V těžších případech může dojít k přehřátí organismu, problémům s ledvinami nebo dokonce k život ohrožujícímu úpalu.
Svou roli samozřejmě hraje i to, že lidé při užívání těchto léků často výrazně méně jedí. Menší příjem potravy znamená nižší tvorbu slin, což vede k suchu v ústech. Právě to je jeden z prvních signálů dehydratace, který mnoho lidí snadno přehlédne.
Mohlo by se vám líbit: Hradit léky na hubnutí z pojištění? Stálo by to miliardy. Prymula zmínil i riziko zneužití
Sucho v ústech navíc odborníci spojují i s fenoménem takzvaného „Ozempicového úsměvu“, tedy zhoršením stavu chrupu. Dlouhodobý nedostatek slin může přispívat ke vzniku problémů se zuby a dásněmi.
Nutriční terapeutka Deborah Grayson pro Daily Mail upozornila, že lidé užívající tyto léky by měli během horka pít pravidelně, i když nemají pocit žízně. Pomoci podle ní mohou například připomínky v mobilu nebo lahev s vyznačeným množstvím vody, díky které má člověk lepší přehled o tom, kolik tekutin během dne skutečně vypil.
Pozor na alkohol i kávu
Experti doporučují během vln veder omezit alkohol i nadměrné množství kofeinu, protože oba nápoje mohou dehydrataci ještě zhoršovat. Opatrnost je namístě také při sportu nebo delším pobytu venku během dne.
Pomoci mohou lehká a snadno stravitelná jídla. Odborníci zmiňují například banány, rýži, jablečné pyré nebo toastový chléb, tedy potraviny známé z takzvané BRAT diety, která se doporučuje při nevolnosti a žaludečních problémech.
Stále častěji se navíc mluví o tom, že léky typu GLP-1 mohou částečně ovlivňovat i schopnost organismu zvládat vysoké teploty. V kombinaci s potlačenou žízní, menším příjmem jídla a vedrem tak může být tělo náchylnější k přehřátí nebo dehydrataci. Právě proto se během horkých dnů doporučuje větší opatrnost, pravidelné doplňování tekutin a nepřeceňovat své síly při sportu nebo delším pobytu na slunci.
Čtěte také: Drahé palivo mění plány na léto: Letenky zdražují o tisíce, připlatí si i řidiči
Jednoduchým ukazatelem hydratace může být i barva moči. Světle žlutá je podle odborníků v pořádku, tmavší odstíny už mohou signalizovat nedostatek tekutin.
Proč Ozempic funguje u každého jinak? Odpověď může být ukrytá v mozku
Kolem léků typu Ozempic se mezitím objevují i další nové poznatky. Vědci z amerického Národního institutu zdraví (NIH) nyní zveřejnili studii, která může pomoci vysvětlit, proč některým lidem fungují tyto preparáty lépe než jiným.
Výzkumníci zkoumali, co se odehrává přímo uvnitř mozkových buněk po podání semaglutidu, tedy účinné látky obsažené například v Ozempicu nebo Wegovy. Zaměřili se na molekulu cAMP v části mozku spojené s regulací chuti k jídlu.
Ukázalo se, že jednotlivé neurony reagují na léčbu rozdílně. Některé si účinek léku udržely delší dobu, jiné reagovaly jen krátce. Právě to by mohlo vysvětlovat, proč se u části lidí po několika měsících hubnutí zastaví a dostaví se takzvaný „hubnoucí strop“.
Přečtěte si také: Čeká nás nejteplejší léto v historii? El Niño může rozjet extrémy, varují klimatologové
Vědci zároveň testovali látku roflumilast, která by podle prvních výsledků mohla účinek GLP-1 léků prodloužit. Výzkum je zatím v rané fázi a probíhal pouze na myších, odborníci ale věří, že by v budoucnu mohl vést k účinnější léčbě obezity i cukrovky.
Zdroje: Daily Mail, Národní instituty zdraví, Nature Metabolism
Autor článku
Tamara Fränzlová
Tamara Fränzlová je redaktorka webu Prima ženy. Její doménou jsou celebrity.
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
