Lucie Šlégr v nové televizní roli. Doma se to trochu obrátilo na moji stranu, říká
Lucie Šlégr se ujala nové pracovní role a po zkušenostech z rádia nyní patří k moderátorskému týmu Sportovních zpráv na Primě. V rozhovoru prozradila, jak na její televizní angažmá reagoval manžel Jiří, z čeho měla před kamerami největší respekt i proč by některé hokejové zprávy nejraději nikdy nečetla.
Jak probíhalo první oťukávání mezi vámi a Primou? Byla to nabídka, která přišla jako blesk z čistého nebe?
To úplně ne, přiznám se, že jsem tady byla před dvěma lety na kamerových zkouškách. Dopadly velice dobře, ale různé okolnosti tomu tehdy nepřály. Můj manžel tehdy začal dělat sportovního manažera u hokejového národního mužstva a byl permanentně pryč. Takže to nakonec tak nějak vyšumělo. U nároďáku byl dva roky, a když skončil, přišla mi nabídka z Primy, takže se to u nás doma trochu obrátilo na moji stranu. Nabídka přišla v ten nejvhodnější moment. Říkám si, že to tak asi mělo být.
Neměla jste strach, že si zavřete dveře a nabídka už nepřijde?
Tak jsem to vůbec nebrala. Já jsem se tady totiž ocitla úplnou náhodou. Přišla jsem jako host do pořadu Co Čech, to trenér, jako hokejová manželka a někde na chodbě z toho vznikl nápad, jestli bych nechtěla moderovat. Nejdřív jsem se smála, nakonec mě ale pozvali na kamerové zkoušky a ty dopadly velmi dobře. Byla to krásná zkušenost, ale to, že nevyšla, mi v zásadě nevadilo. Navíc jsem nakonec tady, takže všechno dopadlo tak, jak má být.
Jak na nabídku reagoval váš manžel Jiří Šlégr?
Skvěle. My se vzájemně ve všem moc podporujeme. Máme poměrně velkou domácnost, tři děti, takže je potřeba všechno zvládnout hlavně logisticky. Starší děti už jsou velké a maminku tolik nepotřebují, ale máme ještě šestiletého syna, který je teď v první třídě. Navíc bydlíme v Litvínově. Manžel mi ale i přesto strašně fandil. Hned, jak se to dozvěděl, měl velkou radost a prožíval to se mnou. Tak jako já prožívám jeho věci, on zase prožívá ty moje.
Váš manžel je nově majitelem hokejového Litvínova. Je pro vás právě hokej největším lákadlem na nové práci?
Určitě, ze všech týmových sportů mu rozumím nejvíc. Co se týče Litvínova, strašně si přeju, aby všechny hokejové zprávy, které budu číst, byly pozitivní. Přiznám se, že se od toho nedokážu úplně odosobnit.
Přečtěte si také: Velká radost v rodině Šlégrových. Dcera hokejisty se zasnoubila
Takže se diváci mohou těšit na samé pozitivní hokejové zprávy?
Ohledně Litvínova určitě. S negativními bych měla velký problém. Vůbec to nechci přivolávat a doufám, že k nim nikdy nedojde.
Kdybyste si mohla pozvat do studia nějakou sportovní osobnost a vyzpovídat ji, kdo by to byl?
Můj muž. Dále by pak záleželo na tom, jestli se bavíme jen o žijících osobnostech. Mým snem by bylo potkat Ivana Hlinku. Od manžela jsem o něm hodně slyšela, protože pro něj byl v podstatě druhým otcem. Dodnes mě strašně mrzí, že jsme neměli příležitost se potkat. Jiří vždycky říká, že by mě měl pan Hlinka strašně rád. Byla bych zvědavá, jestli by to tak opravdu bylo. Přiznám se ale, že jsem odmalička nikdy moc neměla idoly, ať už šlo o hudební kapely, nebo sportovce. Lidí si většinou začnu vážit, až když je poznám osobně. Mám ráda lidi, kteří jsou úspěšní, ale zároveň zůstali nohama na zemi.
Jak se těšíte na televizní práci? Z rádia zkušenosti máte, ale v televizi jste ještě nepracovala. Je to pro vás velká výzva?
Myslím si, že na obrazovce je to trochu jiná disciplína než rádio. Je to pro mě velká výzva, navíc v mém věku, co si budeme povídat. Ale jak jsem říkala, strašně se na tu příležitost těším a mám z ní velký respekt. Generálky mě moc bavily, navíc se tu člověk potkává se samými fajn lidmi. Kameramani, štáb, produkce… Jsou tady strašně fajn a přátelští lidé. Uvidíme, jak to celé dopadne. Budu si držet pěsti. Především doufám, že nezklamu diváky.
Mohlo by vás také zajímat: Žádné kompromisy jsem dělat nemusela, říká Radka Rosická o životě s fotbalistou Tomášem Rosickým
Co konkrétně vnímáte jako největší výzvu?
Musím zpomalit. Z rádia jsem zvyklá mluvit trochu rychleji. Moje výzva je tedy zklidnit se, zpomalit a soustředit se.
A co vy a sport obecně? Hokejem žijete, ale jaký máte vztah třeba k běhání nebo posilování?
Běhání nesnáším. Doslova. Jsem schopná si kvůli tomu nechat ujet i vlak. Neudýchám to, navíc mám velké poprsí, opravdu to není pohyb, který by mi byl příjemný. Miluju ale rychlou chůzi na čerstvém vzduchu, při té si pokaždé skvěle vyčistím hlavu. Odmalička navíc tančím. Mám ráda ladnost a eleganci, kterou najdete v tanci, gymnastice nebo krasobruslení. Na takové sporty se vždycky velmi ráda podívám.
Sportovní zprávy sledujte každý den od 19:45 na Primě.