Hloupé blondýnky? Ve skutečnosti je to spíš naopak!

Dokládá to i tím, že podle kadeřníků je vzácné, aby při obarvení zákaznice chtěla jiný než světlý odstín, až na módní výstřelky a zakrytí počínajících šedin.

Zlato ve vlasech

Pravdivost žertů o inteligenci blonďatých žen ověřovaly časté studie. Jednu z nejrozsáhlejších v Ohio State University vedl známý vědec Jay L. Zagorsky, který testoval ženy všech barev vlasů. Výsledky překvapily – blondýny měly nejvyšší průměr IQ a druhý nejvyšší medián. Zkoumáním prošly i další vlastnosti jejich „pokrývky hlavy“. Vyšlo najevo, že mají největší počet vlasových pramenů, v nichž se nachází 14 stopových prvků – včetně zlata! Přezdívka zlatohlaví tak není od věci, i když nejvzácnější kov se našel i u vlasů jiných skupin.

Záludné geny

Barvu celého porostu, včetně chlupů na těle, určuje pigment (tzv. melanin). Čím víc ho člověk má, tím jsou vlasy tmavší. Množství pigmentu se dědí, ovšem genetika je záludná a složitá věda a do hry vstupují i prarodiče. Nelze tedy s jistotou říci, že dítě dvou blonďatých lidí bude mít také blonďaté vlasy. U mnoha dětí s přibývajícím věkem (často už před pubertou a v jejím průběhu) blonďaté vlasy ztmavnou na světle hnědé. Pro mnohé bude možná překvapivá informace, že vlasy rostou průměrně tempem 15 cm ročně a rychleji mužům!

„Nesmyslný je další mýtus, že chlapci s krásnými plavými vlasy brzy plešatí. To spíš dříve zešediví," tvrdí psycholog Florian. S holohlavostí totiž barva nesouvisí. Jde o procesy pravidelného obměňování buněk a za jejich ubývání může nadbytek mužského pohlavního hormonu, testosteronu. Ten se ve vlasových folikulech redukuje enzymem na dihydrotestosteron, jehož působením vlasy rychleji odumřou.

Průzkum v terénu

Michal Florian pozoroval v „terénu“, zda se lidé chovají k plavovlasým stejně jako k ostatním. U žen byl patrný odstup, místy averze, naproti tomu k mužům projevovaly shodně obě pohlaví vstřícnost, známky sympatie, u opačného byly patrné touhy po seznámení.

Provedl i další experiment, kdy navázal spolupráci s velkou personální agenturou. Vybral dobrovolníky s přibližně shodným IQ, vzděláním, praxí, schopnostmi a posílal je na pracovní pohovory. Protože personalistek není tolik, navíc se nedal vyloučit vliv erotické přitažlivosti v případě posuzování opačného protějšku, šlo o čistě „pánskou záležitost“. I když blonďáky úmyslně „diskriminoval“ a za soky jim vybíral vzhledem i postavou atraktivnější typy, v 85 % případů byli úspěšnější. Stávalo se – a ne zřídka –, že konkurent měl i o něco lepší předpoklady pro danou práci, přesto ji nedostal. Když se poté ptal na důvody, odpovědi se shodovaly – plavovlasý uchazeč dostal přednost proto, že podle přijímajícího lépe zapadne do kolektivu a bude povahově nekonfliktní.

Protežovaní od dětství?

Další výzkum proběhl v informačních stáncích obchodních center, kam umístil dva studenty podobného zjevu i stáří, ovšem s rozdílnou barvou vlasů. Opět blondýn uspěl. Občas se stávalo, že na jeho radu lidé čekali a druhý figurant byl volný! Malý výzkum proběhl i na základních a středních školách. U výsledku písemné práce na hranici 0,5, kdy je na vyučujícím, zda dá lepší či horší známku, „vyhráli“ zase světlovlasí! „Vysvětlení je i v psychologii barev. Žlutá je harmonická, otevřená, má velké ego, stejně i majestátní zlatá. Pokud jsou lidé plavovlasí a zároveň modroocí, což se stává, působí i vlastnosti této barvy – uklidňující, nekonfliktní," vysvětluje PhDr. Florian. Tyto pocity vnímáme podprahově, nevědomě. Žádný z učitelů si na přímý dotaz rozdílné hodnocení s barvou vlasů nespojoval, ale proč dal za stejné výsledky jinou známku, to nedokázal vysvětlit.

Foto: Thinkstock

Elvis byl blondýn!

Pokud jde o talent nebo schopnosti, blondýn byl Alexandr Veliký, největší starověký vojevůdce a dobyvatel, i geniální Leonardo da Vinci. Shodou náhod byli oba, když už ne homosexuálové, tak určitě bisexuálové, ale to je zase jiná kapitola. U žen stačí zmínit bohyně stříbrného plátna Marilyn Monroe a Brigitte Bardot. Jsou i výjimky. Největší z nich je patrně Elvis Presley, který své světlé vlasy nesnášel a obarvoval je už od svých patnácti let. Časem si na to okolí zvyklo, takže dnes skoro nikdo neví, že byl původně blondýn. Je zvláštní, že blond přeliv zvolí i ti, co nemají zapotřebí se zviditelňovat, třeba slavný fotbalista Lionel Messi.

Nic není černobílé. Ani blonďáci....

Nesmíme zapomenout ani na sny nacistů o vytvoření plavovlasé nordické rasy, která by ovládla svět. Za tím účelem vznikl eugenický program Lebensborn, který měl za cíl zvýšení počtu dětí vzniklých na základě rasové hygieny. Zvrhlý lékař Josef Mengele experimentoval hlavně s mladičkými dvojčaty, byl posedlý ideou, aby německé ženy v budoucnosti rodily jenom modrooké blond děti. I tato šílená teorie je potvrzením jejich výlučnosti. „Na druhou stranu, právě blonďatí modroocí lidé v mé ordinaci převažují. Bývají přecitlivělí, zranitelní, neumí si poradit se životem. Mnohým z nich zbožňování, co odmalička zažívají, vyloženě vadí. Mají pocit, že okolí, a hlavně matky, se především chlubí jejich zjevem, ale to, co cítí a prožívají, je už moc nezajímá," končí psycholog Florian.

Jan Janula