Emily Case, které je nyní dvacet dva let, ještě před nedávnem vážila 146 kilogramů a nijak zvlášt se tím nezaobírala. Rozhodně netrápila své tělo jakýmkoliv cvičením a v jídle si také dost dopřávala. Byla závislá na sladkém, milovala koláče a sušenky.
A co ji donutilo dělat něco ze svou váhou?
Důvodem toho, že se nad sebou zamyslela, byl útok několika mladých mužů, kteří projížděli kolem ní autem. Stáhli okénko a pokřikovali na ni, jak je odporně tlustá. Jeden z nich na ni dokonce hodil svůj kebab se slovy: „Na, nažer se, určitě máš hlad, ty tlustá, odporná krávo.“
Tenkrát se opravdu cítila hrozně poníženě, ale zároveň jí to vlastně pomohlo. Bylo to odporné, ale odporná si přišla hlavně ona sama.
Těmto chuligánům vlastně teď vděčí za to, že je z ní normální mladá žena. Dalo by se říct, že díky nim dnes obléká konfekční velikost 10 a je šťastná.
Emily vzpomíná: „Vždycky jsem bojovala s váhou, už ve škole mě děti šikanovaly kvůli mé tloušťce. Když mi bylo 13 let, doporučili lékaři mojí mamince, aby mě dala na odtučňovací tábor.
„I když se moje máma snažila a vařila zdravá jídla, já potají utratila všechny své peníze z kapesného za sladkosti. V době, kdy mi bylo 17 let, jsem vážila 108 kg a moje hmotnost dále narůstala. Brzy jsem se dostala až na 146 kilo a masivní velikost 28.“
V rozpacích ze své velikosti se Emily vyhýbala veškerým společenským akcím, ale v pohodlí domova dále ujížděla na svých pudincích a sušenkách.
Zlom přišel na konci roku 2013, když se svým přítelem Yardmanem Jamiem Jonesem, se kterým byla v tu dobu čtyři roky, navštívila přítele v Doveru. Právě tam se odehrála ona ponižující skutečnost, kterou bude mít už navždy před očima. Ti muži, které potkala při procházce městem, byli opravdu nechutní a ponížili ji před tolika lidmi, kteří tomu přihlíželi.
Emily řekla: „Byl to naprosto šokující okamžik – to, že absolutní cizinci mě mohou takto ponížit. Na chvíli jsme se vrátila do školy, zpět za dětskými tyrany na školní hřiště.“
„Nemohla jsem se ani přimět, abych o tom řekla Jamiemu, tak strašně jsem se styděla. Nikdy nekomentoval mou váhu a vždy mi říkal, že jsem krásná.“ Ale dodává: „Od chvíle, kdy jsem se setkala s těmito cizími muži, bylo těžké cítit se atraktivní, když si všichni ostatní zřejmě mysleli, že jsem nechutná.“
„Věděla jsem, že s tím musím něco dělat, styděla jsem se za svou postavu a bála jsem se, abych nezažila podobnou situaci. Musela jsem s tím něco udělat.“
„Zní to zvláštně, ale jeden kebab vlastně změnil celý můj život.“
Emily navštívila poradce na výživu, který jí udělal i podrobné vyšetření, po kterém jí bylo sděleno, že trpí hypertyreózou, což je onemocnění štítné žlázy. Nemoc, která zpomaluje metabolismus člověka a může způsobit přibírání na váze.
Během příštích šesti měsíců, se jí podařilo zhubnout 12 kg pomocí diety, cvičení a léků na štítnou žlázu.
Ale i tak si dělala starosti o to, jestli to dokáže dodržovat a dále váhu shazovat. Začala zvažovat žaludeční bypass. Podmínky na jeho provedení splňovala. Rozhodla se tedy tento zákrok podstoupit. Měla našetřeno 11000 liber (419 000 korun) a rozhodla se je využít na to, aby porazila svou tloušťku.
Podstoupila operaci na soukromé klinice. „Nemohla jsem se dočkat. Věděla jsem, že moje obrovská váha je pro mé tělo strašná zátěž a nechtěla jsem, aby už ohrožovala mé zdraví.“
Po operaci začala její hmotnost rázně klesat, za týden shodila přes šest kilo. „Bylo to úžasné a dodávalo mi to sebedůvěru a motivaci. Lépe jsem zvládala to, že musím vynechat všechny ze svých oblíbených jídel, ale věděla jsem, že to stojí za to, viděla jsem výsledky.“
„Začala jsem i běhat a navštěvovat posilovnu. Během jednoho roku jsem dosáhla své cílové váhy. Což je mých nynějších 64 kilogramů.“
A teď místo toho, abych skrývala své tělo v kamaších a dlouhých vytahaných svetrech, miluju pocit, když si můžu vzít obepnuté krátké šaty a vypasované džíny.
„Nikdy jsem se necítila sebejistější a šťastnější, hubnutí úplně změnilo můj život. Není to všechno ale jen o tom, jak vypadám. Zlepšení mého zdraví a tělesné hmotnosti také znamenalo, že bych mohla znovu začít jezdit na koni, čehož jsem se musela v dospívání kvůli své váze vzdát, byla jsem přiliž těžká.“
„Někteří lidé mi říkají, že žaludeční bypass je snadná volba, že jsem to měla snadné. Ale nikdo, kdo to nezažil, neví, že jsem na sobě musela hodně pracovat. Samotné podvázání žaludku by nepomohlo. Vyžaduje to hodně sebekázně, dodržovat stravu a hýbat se. Musím se držet své stravy, už nikdy nebudu moci jíst to, co mi nejvíc chutná. Můžu jíst jen malé porce, nic s vysokým obsahem cukru a tuku.“
Ale Emily není sama, která nyní oceňuje svůj úbytek na váze – přítel Jamie je také spokojený.
„Já vím, že mě miluje pro to, kdo jsem, a ne kvůli mé váze. Ale řekl mi, že jsem ještě krásnější a moc rád se na mě dívá, prý mi to strašně sluší a to je velké posílení sebedůvěry.“
Už NIKDY se nechci vrátit ke svému životu před „KEBABEM!“
