28. srpna 2014 19:00
Gabriela GabrielováPotěšte se nestárnoucí komedií Vesničko má středisková
Špičkové obsazení a pod scénářem a režií podepsaní dva mistři české kinematografie – Zdeněk Svěrák a Jiří Menzel. Lepších filmů, než je tenhle, není moc, ale to vám asi neříkáme nic nového. Pojďte se znovu nechat okouzlit romantikou, půvabem a osobitým humorem „Vesničky“. V pátek ve 20:15 na Primě.
Sáhodlouze představovat tuhle naprostou klasiku českého filmu by bylo asi zbytečné. „Momentálně zavostalej“ Otík (János Bán), kterého chtějí vystěhovat z rodné chalupy, jeho dobrácký šéf – řidič náklaďáku Pávek (Marián Labuda), který tomu nakonec zabrání, poetický doktor Skružný (Rudolf Hrušínský), který se nadmíru rád kochá a následně bourá, žárlivý hrubián Turek (Petr Čepek) a jeho nevěrná žena Jana (Libuše Šafránková), akademický malíř Ryba (Zdeněk Svěrák), umně předstírající slintavku, a další a další… všichni nesmazatelně zapsaní do zlatého fondu české kinematografie i do diváckých srdcí. Všichni je známe a snad všichni je milujeme.
Scénáře Zdeňka Svěráka, který s laskavým humorem líčí poměry na tehdejší vesnici, se v roce 1985 chopil Jiří Menzel a přeměnil ho v dílo opravdu mistrovské. Snímek získal cenu ekumenické poroty a zvláštní cenu poroty na filmovém festivalu v Montrealu a János Bán si za ztvárnění Otíka odnesl cenu pro nejlepšího herce z filmového festivalu v Paříži. Na druhého Oscara za nejlepší cizojazyčný film sice Menzel s Vesničkou nedosáhl (skončil „pouze“ u nominace), to však nic nemění na tom, že po Ostře sledovaných vlacích (1966), Rozmarném létu (1967), Skřiváncích na niti (1969), komedii Na samotě u lesa (1976), Postřižinách (1980) a Slavnostech sněženek (1983) si na konto připsal další nezapomenutelný klenot, který se bude citovat a připomínat ještě nejmíň 100 let.
Věděli jste, že:
- Natáčelo se hlavně v obci Křečovice, v rodišti hudebního skladatele Josefa Suka. Křečovice leží v okrese Benešov, 9 kilometrů od Sedlčan, a kromě „Vesničky“ se zde natáčely ještě filmy Farářův konec (1968) a Není sirotek jako sirotek (1986).
- Slina, kterou malíř Ryba (Zdeněk Svěrák) děsí koupěchtivého ředitele, je ve skutečnosti vaječný bílek.
- „Jeď do Pelhřimova, prohlídni si krematorium, ať víš, do čeho jdeš,“ radí doktor Skružný (Rudolf Hrušínský) ve slavné scéně hostinskému Rambouskovi. Jenže v Pelhřimově ve skutečnosti nikdy žádné krematorium nebylo. Teprve pětadvacet let poté se město, údajně unavené vysvětlováním turistům, že krematorium opravdu nemají, rozhodlo budovu z recese vystavět a při prvním zkušebním žehu nechat shořet, zatímco hasiči s historickou stříkačkou a lidé tvořící živý řetěz s kbelíky se oheň snažili „uhasit“. Požár se však rozhořel skutečně, takže nakonec zasahovali opravdoví hasiči ze strachu, aby plameny nepřeskočily na blízký Kulturní dům. Na místě dnes stojí pamětní deska, na kterou se dá doptat na informacích jako na pelhřimovskou „pamětihodnost“.
- Menzel je jedním z pouhých třech českých režisérů, kteří obdrželi filmového Oscara za nejlepší cizojazyčný film. První byl Elmar Klos za Obchod na korze (1965), Menzel hned o dva roky později za Ostře sledované vlaky a naposled si pro prestižní filmovou sošku došel Zdeněk Svěrák s Koljou (1996).
I mistr tesař se někdy utne...
- Otík má bydlet na sídlišti Lhotka. Do práce ovšem přechází přes dřevěnou lávku, která mnoho let „zdobila“ Jižní Město.
- Při předávání nového bytu je Otíkovi demonstrován splachovací záchod (kterýžto splachuje), v kuchyni ve dřezu voda ovšem neteče. Náměstek to komentuje slovy: „No, oni to ještě nepustili.“ Že by kuchyně a toalety měly oddělené rozvody?
- A do třetice Otík. Když se chystá do kina na ten „senzační rumunskej film“, Vašek mu obléká černou kravatu. Když ale stojí před kinem a dívá se na program, má na sobě kravatu červenou.
- Při veselce v hospodě lze slyšet trombón, na který hraje pan Pávek. Slyšet ho lze nicméně i ve chvíli, kdy jde Pávek vylít Otíkovo pivo z okna a pohrozit Turkovi.
Vesničko má středisková - Obrázek 2. Foto: archiv FTV Prima