Startují premiérové Myšlenky zločince, těšte se na zapeklité případy
Preferujete luštění zločincovy duše před zběsilými střílečkami a týmovou práci expertů oproti sólo drsňákům? Oblíbili jste si psychiatra Borna ze Specialistů na vraždy? Právě pro vás jsou Myšlenky zločince. První díl premiérové série vysílá Prima už dnes ve 22.50.
Určit psychiatrický profil pachatele, odhadnout jeho další kroky a zamezit jim – to je hlavní úkol členů speciálního týmu FBI, pro který je zkoumání myslí zločinců denním chlebem. Ale víte, že první profil pachatele stvořil před 125 lety chirurg? A dokonce pro jeden z nejzáhadnějších případů evropské kriminalistiky.
Chudá londýnská čtvrť Whitechapel byla za viktoriánské éry velmi drsné, nevlídné, špinavé místo, ale rok 1888 je v ní spojen s mimořádnou hrůzou – řáděním Jacka Rozparovače. Neblaze proslulý vrah zda mezi srpnem a listopadem zabil minimálně pět žen – Mary Ann Nicholsovou, Annie Chapmanovou, Catherine Edowesovou, Elizabeth Strideovou a Mary Jane Kellyovou. Londýn zachvátila panika, lidé se báli a zároveň rozhořčeně obviňovali policii z neschopnosti. Ta však tehdy měla, oproti současnosti, jen velmi omezené možnosti – a hlavně čelila zcela novému typu vraha.
Chování Jacka Rozparovač totiž bylo šokující. Zohavená těla neskrýval, naopak jako by se jimi chlubil. Jeho vraždy – zabíjel většinou prostitutky – měly zřetelný, sexuální podtext. Policie byla zaplavena dopisy od údajných vrahů. Koncem října 1888 byl chirurg Thomas Bond požádán o přezkoumání materiálů spojených se smrtí prvních čtyř žen. Bond zkoumal materiály dva týdny. Odpověď zaslal 10. listopadu, poté, co se účastnil pitvy Mary Jane Kellyové, poslední z „kanonické pětice“ obětí. A kromě určení vražedného nástroje a způsobu zabití žen nabídl i něco navíc – pravděpodobnou podobu a psychologický náčrt pachatele.
Jacka Rozparovače popsal jako odvážného, chladnokrevného a fyzicky silného muže středního věku, spíše neškodného vzezření, slušně oblečeného. Odhadl ho také jako člověka osamělého a výstředního ve svých zvycích, bez pravidelného zaměstnání, ale s drobným příjmem, nebo důchodem a upozornil, že za podivína ho mohou mít i jeho sousedé.
Lékař předpokládal, že Rozparovač jednal pod vlivem nekontrolovatelné sexuální touhy, jako méně pravděpodobné pak označil záchvat pomstychtivosti, nebo že by byl náboženský maniak. Nicméně ani první zaznamenaný profil vraha v dějinách nepomohl jeho dopadení. V průběhu 125 let do spáchání vražd bylo v souvislosti s totožností Jacka Rozparovače více či méně smysluplně spojováno více jak 70 osob, z toho některé i velmi známé – například vnuk královny Viktorie princ Albert Viktor či malíř Walter Sickert, zvlášť v souvislosti s historkou o takzvaném Královském spiknutí.
V roce 2006 se dokonce britský tým odborníků – včetně patologů, psychologů a historiků – pokusil o objasnění viktoriánské záhady. V médiích se tehdy objevila počítačem vymodelovaná podoba Rozparovače vytvořená na základě dobových svědeckých výpovědí. A Rozparovač se dostal i do popkultury – spisovatele Alana Moorea například inspiroval k napsání brilantního, obsáhlého komiksu Z pekla.
Ve 20. století je sestavení profilu vraha v rukou policejních psychiatrů, vyšetřovatelé, disponují také možnostmi, jež byly před desítkami let nemyslitelné. A právě z toho čerpají i tvůrci Myšlenek zločince.
Práci špičkového seriálového týmu můžete sledovat každé úterý na Primě ve 22.50.