Jídlo úplně studené. V kuchyni soubor individuí. Pohlreich začíná misi U Zlatého buřtu
Studené jídlo, syrové maso povalující se po kuchyni a „soubor prapodivných individuí“. Šéf Pohlreich má v hostinci U Zlatého buřtu o zábavu postaráno. „Hospoda není v dobré kondici,“ shrnuje bez obalu. A pak zjistí, že jeho noví známí mají za sebou neobvyklou a drsnou minulost.
Legendární pořad v hlavní roli se Zdeňkem Pohlreichem se vrací s novými díly. Hned první premiérová mise zavede nesmlouvavého šéfa do hostince U Zlatého buřtu v obci Pihel na Českolipsku. Býval vyhlášeným místem, kam se chodilo „na lepší“ a kde to podle pamětníků „jelo jak vlak“. Dnes se ho provozovatelé a partneři, Zuzka se Štěpánem, snaží znovu postavit na nohy. Šéfovi stačí pouhých pár vteřin na parkovišti, aby pochopil, že ho v podniku čeká hromada práce.
„To je sexy. To vypadá na nějaký nedokončený úkol. Hned se ti sbíhají sliny, když první věc, kterou vidíš, jsou dvě pixly vyjetého oleje,“ prohodí ironicky nad nádobami s použitým olejem z kuchyně, které venku zoufale „vyhlížejí“ svůj odvoz. Ani další pohledy na okolí podniku vyhlášeného gastronoma příliš neuklidní.
„Tady pixla od psího žrádla, vajgly v tom. Úplně jako vždycky, když vidíš tyhle úvodní signály, tak si rigidně říkáš: Ty vole, tak a je to zase v pr**eli,“ komentuje v premiérovém dílu Ano, šéfe! první dojmy a míří přes zahrádku rovnou do hostince.
Studené jídlo šéfa rozpálí
Po prvním vizuálním šoku přichází na řadu to hlavní. Menu. Z nabídky si Pohlreich objedná přehlídku českých klasik i pokusy o něco modernějšího. Jenže gastronomické nadšení se nedostaví.
„To je menu, to je takový pelmel všeho,“ hodnotí lístek. Jeho výraz po prvních soustech dává jasně tušit, že kuchyni čeká pořádná lekce. „Je to, ty vole, studené jak psí nos. Tohle je taky trochu studené.“
Uhlířské špagety jsou sice alespoň horké, chuťově ho ale příliš nepřesvědčí. „Tohle pro změnu nemá vůbec žádnou chuť,“ povzdechne si. A jak dopadla porce s čufty? „To má být pokus o nějakou středomořskou kuchyni, takže jsme se s tím vypořádali po bolševicku tady. Mleté maso v rajské omáčce, jako zjednodušeně řečeno.“
Podobně rozpačitě dopadnou i další chody. Šéfovi vadí nejen samotné provedení pokrmů, ale také skutečnost, že nabídka působí jako překombinovaná směs všeho možného bez jasného konceptu. Pohlreich proto se zklamáním v žaludku míří přímo do kuchyně. A tam se jeho obavy jen potvrzují.
Problém U Zlatého buřtu není jen na talíři
Při bleskové kontrole zázemí narazí na nevhodné skladování surovin, neoznačené potraviny i nesprávně uložené syrové maso. „Při jaké teplotě se množí mikroorganismy nejrychleji?“ ptá se rázně hlavního kuchaře a provozovatele Štěpána. Problém totiž nevidí jen v samotné hygieně, ale také v nehospodárnosti, která podnik táhne ke dnu.
Mohlo by vás také zajímat: Pohlreich popsal, co si myslí o stavu české gastronomie
„Ten způsob, jakým ty skladuješ suroviny, to, co jsem tady viděl, jak se válí syrové maso po kuchyni, to je neakceptovatelné. Nejenom že je to vrcholně nehygienické, ale taky si vyhazuješ z kapes spoustu peněz... Ta hospoda není v dobré kondici,“ konstatuje suše Zdeněk Pohlreich. Na kameru se pak za humny otevřeně svěří divákům: „Tak, kamaráde, tohle U Zlatého buřtu je fakt jako unikát. Jídlo úplně v pr**eli. V kuchyni soubor prapodivných individuí, která mají na těle asi dvanáct čtverečních kilometrů tetování a vůbec nevím, co si o těch lidech mám myslet.“
Druhá šance za mřížemi i u plotny
Pohlreich se záhy dozvídá víc o pozoruhodné minulosti kuchařského týmu a také o tom, jak moc se tito lidé snaží svůj život od základů změnit. Druhý kuchař Erik otevřeně přizná, že se se Štěpánem poznal během výkonu trestu a že dnes chce žít úplně jinak.
„Se Štěpánem jsme se seznámili v base, když jsem byl na kuchařském kurzu. Ve Stráži. Ale já jsem byl jenom za alimenty. Já jsem dostal dvacet let za alimenty. Ona chtěla manželka alimenty, tak jsem ji zabil. Ne, dělám si srandu,“ odlehčuje situaci Erik, kterého Štěpán pro jeho humor kamarádsky označil za klauna místní kuchyně.
Následně však pokračuje zcela vážně: „No, kradl jsem. Kompoty ve sklepě, kola, auta... To jsme posrali. Teď už to nevrátíme, no. Teď už abychom jeli takhle slušně, no. Zapojit se do společnosti, jak nás učili, a být slušný. Zatím se mi to daří, teda.“ Při upřímné zpovědi chválí manželku, o níž prohlašuje, že mu doslova zachránila život.
Přečtěte si také: Geniální nápad, nebo gastrozločin? Reportér vyrazil po stopách pizzy se smažákem
Pohlreich záhy zjišťuje, že minulost za mřížemi má za sebou i samotný šéfkuchař Štěpán. Při dalším rozhovoru mu urostlý chlapík vysvětlí, že „šel za facku“, což znamená, že si odpykal trest za ublížení na zdraví po konfliktu s mužem, který podle jeho slov kopl do jeho auta. Pohlreich se doptává na detaily a dozvídá se, že původně podmíněný trest byl nakonec změněn na nepodmíněný. „Takže jsi vlastně jako recidivista,“ shrne situaci Šéf, kterého už snad nemůže nic zaskočit. „Dalo by se říct, no,“ pokrčí rameny Štěpán.
Šéf nachází pro provozovatele jednoduché a logické vysvětlení toho, proč podnik nutně potřebuje radikální změnu. Štěpán jeho konstruktivní připomínky bez vytáček uznává.
„Naložil nám pěkně, no. Myslím si, že trošku má pravdu,“ zpytuje svědomí hned po prvním náročném dni a nekompromisní kritice od šéfa Pohlreicha.
Dokáže Šéf vzkřísit podnik, který na první pohled potřebuje pořádnou dávku nové energie a profesionality? A podaří se Zuzce se Štěpánem přesvědčit ho, že Hostinec U Zlatého buřtu má stále šanci na nový a čistý začátek? Dosáhnou alespoň na jednu hvězdičku? To ukáže premiérový díl ikonického pořadu již 27. srpna ve 21.30 na Primě, s týdenním předstihem na prima+.
Hned první ochutnávka z menu Zdeňka Pohlreicha pořádně ochladí a ukáže, že U Zlatého buřtu ho čeká dost práce.
Autor článku
Zuzana Schneidewind
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
