Nejlepší padouši Karla Rodena
Pronikavě modré oči, slámové vlasy, štíhlá postava, ostré rysy, chování gentlemana. Není to ale prvoplánový playboy. Něco ve výrazu jeho tváře je znepokojující, jakoby se každou chvíli mohla změnit v pochybující úšklebek, podle kterého je jasné, že svět je zapeklitě složité místo. To je Karel Roden.
Zatímco v českých filmech i divadelních hrách je jeho záběr mnohem širší – hraje v psychologických a historických filmech, detektivkách, pohádkách i komediích – v zahraničních filmech najdete Karla Rodena (*18. 5. 1962) nejčastěji obsazeného do role chladnokrevného šíleného zabijáka pocházejícího z východní Evropy nebo Ruska. V těchto rolích nevadí ani to, že má v angličtině český přízvuk. Díky svému „blond“ zjevu dostává v cizích filmech také role krutých nacistických důstojníků.
Herectví se věnovali tatínek i dědeček Karla Rodena, hercem je i jeho mladší bratr Marian. Po studiu na pražské DAMU se rodák z Českých Budějovic uchytil v Divadle na Vinohradech, později přesídlil do líhně talentů – Činoherního studia v Ústí nad Labem. Následovalo angažmá v Národním divadle, Divadle Na zábradlí nebo v Labyrintu. V roce 1999 dostal divadelní cenu Alfréda Radoka za roli Bruna ve hře Velkolepý paroháč.
Ve filmu na sebe Karel Roden poprvé upozornil rolí pilného studenta medicíny Honzy v komedii Jak básníci přicházejí o iluze (1984), následovala role přísného kapitána Tůmy v komedii Copak je to za vojáka (1987), druhý díl „Básníků“ a nebo skvělá role podpantofláckého diplomata ve filmu Čas sluhů, kde zazářil po boku své tehdejší životní partnerky a zároveň spolužačky z DAMU Ivany Chýlkové.
Od té doby se dají role Karla Rodena v českých televizních a celovečerních filmech počítat na desítky. On se ale v roce 1993 rozhodl k riskantnímu kroku, který se mu do budoucna velice vyplatil. Na čas opouští svoji rozjetou hereckou kariéru a odjíždí studovat herectví a angličtinu do Velké Británie. Na opravdu důležitou zahraniční roli si ale po návratu do Čech musel ještě pár let počkat.
Karel Roden bude zase padouch!
Čas opravdových drsňáků
Příležitost vyzkoušet si hraní v angličtině dostává v akčním thrilleru 15 minut (2001). Hlavní hvězdou filmu byl Robert De Niro, který prý osobně dohlížel na výběr svých „spoluhráčů“. I přes náročný konkurz ale Karel Roden nakonec roli psychopatického vrahouna Emila Slovaka získal. Padoušského advokáta si zahrál například v pokračování upírské akční střílečky Blade 2 v hlavní roli s Wesleym Snipesem.
Kvůli svém dalšímu „záporákovi“ v zahraničním filmu Neprůstřelný mnich (2003) dostával Karel Roden dokonce lekce v kung-fu. Zahrál si totiž hlavní zápornou roli, zlého a šíleného nacisty Struckera, který chce zneužít obrovskou magickou moc ukrývající se v prastarém tajemném svitku. Ten ale chrání mnich ztvárněný mistrným Chow Yun-Fatem, jehož známe z krásného filmu Tygr a drak.
I v jedné z hlavních rolí komiksového filmu Hellboy (2004) hraje Karel Roden skutečného zloducha – nesmrtelného gestapáka Rasputina, který se stále snaží zmocnit a zneužít ke konání zla Chlapce z pekla jménem Hellboy.
I když je pravda, že postupem času se Karel Roden dostává v zahraničních filmech i k trošku jiným rolím, než jsou jen podobní velkopadouši, vždy jsou to postavy tak nějak nesympatické. Ať už je to úlisný ruský mafián ve filmu režiséra Guye Ritchieho RocknRolla (2008) anebo naštvaný otec ztraceného chlapce z filmu Prázdniny pana Beana (2007). Je to škoda, protože z Rodenových divadelních i filmových rolí vytvořených v Česku je naprosto jasné, že jde o výjimečného herce, u kterého by byla velká škoda, kdyby skončil zaškatulkován jen do jednoho typu rolí. I když mezinárodní úspěch se vždycky počítá, že…
Další filmové role Karla Rodena:
1992 | Don Gio |
1996 | Král Ubu |
1998 | Čas dluhů |
1998 | Pasti, pasti, pastičky |
1999 | Kuře melancholik |
2000 | Kytice |
2007 | Tajnosti |
2008 | Hlídač č. 47 – za roli dostal Českého lva |
2010 | Habermannův mlýn |