25. listopadu 2009 18:07
Petr UllmannRozhovor o ZŠ se Zdeňkem Pohlreichem
Co dělá špičkový kuchař ve školní jídelně? Plní přání televizních diváků, kteří ho tam chtěli vidět vařit. Ale školní epizoda má i jiný důvod. Šéf si totiž myslí, že lidé by měli dobře jíst už od dětství.
Když brzy poznají, jaké rozdíly jsou mezi mizerným, průměrným a vynikajícím jídlem, stanou se z nich náročnější strávníci. Nespokojí se s kdejakým blafem a budou chodit do dobrých restaurací.
Jak se vám tady líbí?
Líbí. Na první pohled je vidět, že tomu tady někdo šéfuje, že to má řád a systém. Já vám řeknu, co jsem udělal jako první věc, když jsem sem vstoupil. Šel jsem k tomu okýnku a čuchnul si k platu, na které se dává jídlo. Přesně si totiž pamatuji ten hnusný puch táců, když jsem chodil do školy. Smrděly na sto honů. Tady to naštěstí tak není.
A na co si ještě pamatujete?
Jak učitelé dostávali vždycky lepší kus masa, než dali nám. Já byl hodně žravý dítě, tak jsem to samozřejmě všechno snědl. Polévky jsme ale nejedli nikdo, snad jen hrachovku a podobné oblíbené druhy.
Už jste ve škole něco ochutnal?
Jedl jsem tady včera. Samozřejmě, že jsem zvyklý na jiné jídlo. Když to ale mají jíst děti od první do deváté třídy včetně dětí ze školky, tak nemůžete čekat něco zázračně ochuceného. V první řadě je to poplatné dvacetikoruně, kterou za oběd dáte. Zkuste si doma za ty peníze uvařit! To nejde. Takže za tu cenu je to prostě dobrý.
Šlo by to lépe?
Já se nemohu zbavit myšlenky, že by to mohlo být lepší, ovšem za tu cenu, že by byli rodiče ochotní dát více peněz. Ale chtěj to ty lidi dát? To je otázka. V té ceně je konečná kvalita odpovídající. Při dnešních cenách potravin, zeleniny a všeho ostatního je velmi těžké dělat s takovým limitem zázraky.
Co si od vaší návštěvy slibuje paní ředitelka?
Má pocit, že by měla být zdejší kuchyně modernější. Že by kuchařky mohly dělat víc salátů z těstovin, víc zeleniny, že by to chtělo nějakou rybu. Nejprve bychom asi měli uvařit a pak řešit, kolik nás to bude stát. Potom teprve uvidíme, zda vůbec existuje nějaká alternativa. V této fázi je důležité se předvést a nepřemýšlet o penězích. Pokud by nakonec vyšel oběd o tři koruny dražší, tak je to částka, která nikoho nevykolejí. Peníze bych řešil až jako poslední, úplně všechno bych na ně nesváděl.
Sledujete snahu Jamie Olivera o lepší stravování dětí v Británii?
Považuji to za naprosto převratnou aktivitu. To je věc, pro kterou si ho vážím mnohem víc než pro nějakou cooking show. Imponuje mi, že se na to nevykašle. Mohl by sedět doma a počítat peníze, kterých si už vydělal opravdu hodně. Myslím, že třeba profesionální kuchaři v Česku by měli udělat totéž. Většina lidí jsou rodiče, přece jim nemůže být jedno, čím se jejich děti živí. Je fantastický, když někdo něco takového dokáže. Když dá svou gigantickou publicitu do služeb veřejnosti. Je to to nejlepší, co může se svou popularitou udělat. Je to nádherný a znovu opakuji, má můj respekt.
Vnímal jste i vy toto pozvání do školní jídelny jako určitou výzvu ke změně?
Mě se ta věc týká. Jsem také rodič. Uznávám, že náš kluk má nesrovnatelně lepší přístup k dobrému jídlu než jeho spolužáci. To je jasné. Často jí v našich restauracích a ode mě se o jídle také dost dozví. A byl bych rád, aby děti okolo deseti let už uměly posoudit dobré jídlo. Není to stoprocentně nezištná úvaha, ale jde o to, že si tak vychováváme budoucí klienty.
Mně už to bude třeba jedno, ale strávníci by měli být nároční, aby chodili do dobrých podniků a nebyli ochotní jíst blafy. Budoucí generace se nevytříbí tím, že tady děti budou jíst rybí prsty. Umím si představit, že v podobných zařízeních budou jednou vařit lidé na dobré úrovni. Aby děti co nejdřív poznaly, jestli jedí špagety polité kečupem, nebo s pravou rajčatovou omáčkou. Škola by děti, které tu stráví převážnou část dne, měla samozřejmě naučit hlavně číst, psát a počítat, pak by je ale taky měla kultivovat a vychovávat v nějakých životních a stravovacích návycích.
Váš syn chodí do školní jídelny? Jak je spokojený?
Chodí a nestěžuje si, i když je samozřejmě zmlsanej. Má ale ve svých jedenácti letech zdravý apetit.