Jaký je rozdíl mezi patologickou a přirozenou žárlivostí?
Určitá míra žárlivosti je zcela normální a přirozená. Pokud je pro nás vztah důležitý, v případě jeho ohrožení se snažíme zabránit tomu, aby nám někdo cizí partnera odvedl. Většinou reagujeme adekvátně vzhledem k předchozím zkušenostem.
Pokud jsme si v minulosti prošli zklamáním a parter nám lhal a případně nás i podváděl, je tato reakce více emotivní. Zklamání se většinou velice dlouho drží v naší mysli a první příležitost otevře staré bolestné rány. Na budování důvěry je vždy vynaloženo mnoho sil a stačí malý prohřešek a celá zeď se zboří.
Další vliv na žárlivost mají zážitky z dětství. Jestli jsme byli nuceni dělit se o lásku rodičů se sourozenci (a záleží i na míře rodičovské lásky), může to být dalším spouštěčem žárlivosti. V případě, že naše dětství probíhalo v rodině, kde byly žárlivé scény na denním pořádku, je možné, že si do dospělosti neseme vzorec, kde žárlivost je zcela přirozenou součástí našeho partnerství. Žárlíme a také můžeme přitahovat žárlivé partnery.
Nizká sebedůvěra jako viník č. 1
Je zcela zřejmé, že nadměrně žárlivý člověk trpí pocitem méněcennosti a nízké sebedůvěry. Takový člověk na každém rohu vidí svého potencionálního soka, který je hezčí, inteligentnější, zábavnější, dokonalejší než on sám. Tudíž každým dnem očekává ohrožení svého partnerství. Pokud nedostává denně ujištění o tom, že ho partner miluje a nehodlá ho opustit, ničí se pocity žárlivosti.
Žárlivost samozřejmě podněcuje i partnerská závislost. Stát se závislým na partnerovi znamená zbavit se přátel a svých koníčků a zájmů. V tom případě má člověk dostatek času na fantazii a vymýšlení katastrofických scénářů o partnerově nevěře. Takový člověk má pocit, že bez partnera nemůže žít a potenciální ohrožení jeho odchodem pro něj znamená fatální katastrofu.
Žárlivost je vlastně projev ohrožení
O patologické žárlivosti mluvíme tehdy, pokud partner trpí bludy, kdy je naprosto přesvědčen, že má pravdu a nikdo mu ji nemůže vymluvit. Vymýšlí různé varianty možné nevěry partnera a neexistuje důkaz, že by tomu tak bylo.
Tento člověk nepřipouští diskuzi na téma nevěra a jde mu pouze o dopadení partnera a usvědčení z nevěry. Jeho žárlení se může rozšířit i na sourozence, kamarády, kolegy a rodiče partnera. Vše, co zaujímá větší pozornost a oslabuje postavení partnera ve vztahu, cítí jako ohrožení.
Šárka Vávrová