Odborník radí, co dělat, když si na vaše dítě zasedne učitel
I otec Míra si všiml změn v Jitčině chování
Přestěhování a změna školy jsou pro dítě vždy velkou zátěží. Adaptace dítěte na nové podmínky nějaký čas trvá. Problém však nastává v momentě, kdy dítě nechce do nové školy chodit a je viditelně nešťastné. Kde jsou důvody toho, proč se z hodné dcery ze dne na den stala zlobivá dívka?
Dítě se zpravidla neodváží sdělit rodičům, že je šikanované, a už vůbec ne, pokud se jedná o šikanu od třídní učitelky. Rodiče si musí všimnout všech varovných signálů, jako je častý pláč dítěte, odmítání chození do školy, bolesti břicha nebo jiné psychosomatické projevy. Tyto projevy se výrazně zlepší během prázdnin či dnů volna, kdy dítě nemusí do školy.
Takovou situaci je nutné s dítětem urychleně probrat a začít ji řešit. Nejlépe s třídním učitelem, případně psychologem, pokud učitel nepřizná svou chybu jako v případě Jitčiny třídní učitelky. Psycholog by měl celou situaci rozpoznat a navrhnout řešení.
Hyperaktivita nevysvětluje vše
Jitčina třídní učitelka paní Drymlová poukazuje na fakt, že je Jitka hyperaktivní. Jitka nicméně příznaky hyperaktivity neprojevuje. V současné době je trendem, že se na hyperaktivitu svalují všechna možná selhání. Ve skutečnosti však většinou se syndromem ADHD (poruchová pozornost hyperaktivitou) nemají nic společného.
Nestihli jste tento příběh v televizi? Přehrajte si ho ZDE:
Možná, že některé příznaky jsou podobné, ale většinou se jedná o děti z rodin, kde se jim málo věnují, nebo o „zlobivé“ děti, které chtějí pouze upozornit na problém rodičů. Dítě trpící hyperaktivitou většinou nevydrží sedět a prochází se po třídě, je impulzivní s nedostatkem sebeovládání, rychleji mluví, než myslí, těká od jedné činnosti k druhé, nesoustředí se, je zbrklé, zapojuje se do nebezpečných situací, aniž by promyslelo důsledky, má problémy dodržet klid a ticho, obtížně komunikuje a je sociálně nevyzrálé.
O čem byly Křižovatky života? Podívejte se do galerie:
Přesto všechny tyto příznaky nemusí nutně znamenat diagnózu ADHD. Tu může posoudit pouze psycholog ve spolupráci s dětským psychiatrem. Uvedené příznaky nemusejí znamenat hyperaktivitu, ale mohou být podpořené výchovou, temperamentem dítěte, jeho úzkostí, nespavostí, rozpory mezi rodiči, rušným prostředím, ale i přílišnou péčí úzkostlivých rodičů. Vždy je lepší nechat dítě prověřit více odborníky a zvážit všechny možné vlivy, než aplikovat medikamenty a smířit se s diagnózou hyperaktivního dítěte.
V případě, že by manželé Bláhovi nevyřešili problém s třídní učitelkou a nadále Jitku nutili chodit do školy, mohla by se u ní rozvinout úzkostná porucha, která by ji mohla provázet i do dospělosti.
Rozvíjejte sebevědomí dítěte
Ze strachu by se vyvinula úzkost, kterou většinou provází také panika. Dítě se zhorší ve škole a má strach z podnětů, které nejsou zcela zjevné.
Důležité je dítěti pomoci překonat případné nízké sebehodnocení a vybudovat důvěru v sebe a ve své schopnosti. Také mu dát pocit přijetí, respektovat ho a rozvíjet jeho samostatnost. Motivovat ho ve všem, pro co se rozhodne. V neposlední řadě je třeba dávat dítěti citovou stabilitu. Vytvořit pevný vztah na základě partnerství, respektu a vzájemné úcty.
Šárka Vávrová
Autor článku
Denisa Nováková
Denisa po několikaletém působení na Primě aktuálně pracuje pro magazín Prima Ženy a podílí se na tvorbě obchodních kampaní. (denisa.novakova@iprima.cz)
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
