Potomek potřebuje čas, aby nového partnera rodiče začal mít rád, tvrdí odbornice
Michal se rozvedl a přes internet si našel novou přítelkyni Ilonu. Ta žila jinde než Michal s patnáctiletou dcerou Jarkou, a tak se měsíc stýkali jen na dálku. Pak se k nim Ilona nastěhovala. Tak začaly problémy v posledních Křižovatkách života, které pro nás nyní rozebrala odbornice Šárka Vávrová.
Jak zvládne Jarka žít s novým rodičem? Smíří se s tím, že její matku, která se odstěhovala za přítelem do Rakouska, nahradí tátova nová přítelkyně Ilona?
Jarka je v pubertě a její chování se odvíjí od hladiny hormonů. Přesto za její chování není zodpovědné pouze období adolescence, ale i vnitřní neštěstí, které se snaží ventilovat agresivitou vůči nové přítelkyni svého otce. Jarku opustila v jejím náročném věku vlastní matka a Jarka zůstala bydlet u otce. Prožívá dobu, kdy matku potřebuje více než jindy. Na druhou stranu cítí k matce veliký vztek a nenávist za to, že opustila ji a celou rodinu. Je zmatená a neví si rady. Nechápe důvod matčina odchodu a může vinu za odchod matky vyčítat i sama sobě.
Unikl vám tento díl Křižovatek života? Přehrajte si ho ZDE:
Ve velice těžkém a bouřlivém dospívání je pro Jarku její jedinou oporou otec. Je to jediný člověk, který jí zůstal a o kterého se může opřít. S příchodem cizí ženy Jarka vůči ní pociťuje žárlivost. Co je to za ženu, kterou si její otec nastěhoval domů vzápětí po rozvodu? Je v očích jejího otce důležitější než Jarka? Co se stane, když si táta pořídí další dítě? Zapomene na Jarku? Nemá ji už táta rád a veškerou svoji lásku teď bude investovat do nové přítelkyně? Co když táta s Ilonou odejde a Jarka zůstane sama? Když Jarku opustila matka kvůli novému příteli, bude se tato situace opakovat i s jejím otcem?
Prohlédněte si fotogalerii z posledního dílu Křižovatek života:
Jarka bojkotuje všechny Iloniny snahy
Agresivní Jarka Ilonu nechce pustit do domu
Ilona už situaci není schopna zvládnout
Michal se snaží Ilonu přesvědčit, aby dceři dala ještě šanci
Jarka Ilonu doma nechce
To jsou otázky, které se Jarce honí hlavou. Cítí se nejistá a zklamaná. Jediného nepřítele teď vidí v nové přítelkyni svého otce. Možná tajně doufala, že se matka vrátí a zase budou tvořit rodinu. V této situaci je to ale už nemožné. Jarka je zoufalá a veškerý svůj vztek na matku, otce a sama sebe směřuje na Ilonu.
V období dospívání dítě hledá samo sebe a svoji identitu, což může znamenat, že se vyhraňuje vůči svým rodičům. Chce zjistit, kdo vlastně je, a tak útočí na své okolí a sleduje reakce na své chování. Takový rodič musí mít zdravý vztah k sobě samému spolu dostatkem odpovědnosti, aby dítě svou agresivitu používalo pro rozvoj své osobnosti.
Přesto dítě potřebuje cítit hranice, nelze mu dát absolutní volnost, protože by nevědělo, co si s ní má počít. Dítě potřebuje vědět, co smí a co nesmí a kam může a kam nesmí. I přesto se snaží vymezené hranice a pravidla posunovat. Což je v pořádku, protože dítě se vyvíjí a s jeho psychikou a věkem je nutné nově je určit. Hranice však nevymezujeme násilím, ale komunikací a spoluprací. Tím, že s dítětem spolupracujeme, dáváme mu najevo, že je pro nás důležité a že si ho vážíme.
Nic neuspěchějte!
Jarka vzdoruje proti hranicím, které jí otec nastavuje. Chová se negativně a agresivně. Aby ji mohl otec pochopit, musí se vžít do její situace a pocitů, které prožívá.
Ilona, nová přítelkyně Michala, se snaží navázat s Jarkou vztah, což se jí od začátku, kdy se nastěhovala do jejich domácnosti, nedaří. Stát se nevlastní matkou není pro Ilonu jednoduché, už proto, že zatím vlastní děti nemá. Další zátěží pro Ilonu je i to, že se od ní očekává, že se postará o chod rodiny, bude pečovat o domácnost a rodinnou harmonii.
Je velice těžké najít k dítěti vhodného partnera, tak aby společně navázali dobrý vztah, rozuměli si, vycházeli spolu, a navíc byl tento partner dobrým vychovatelem a rádcem. Z toho důvodu se nedoporučuje vztah s novým partnerem uspěchat. Nejlépe je dobré počkat alespoň půl roku od rozchodu s rodičem dítěte. A to i přesto, že rozchod proběhl v klidu a pohodě. Dítě může pociťovat úplně jiné pocity. Vnucovat příliš brzy dítěti nového tatínka nebo maminku je vůči němu velice nezodpovědné, a nezáleží ani na věku dítěte.
Dítě potřebuje čas na vyrovnání se se ztrátou rodiče, a to i v případě, že si s ním nerozumělo. Přijmout nového partnera je pro ně velice obtížné. Většinou tajně doufá, že se vlastní rodič vrátí a rodina se obnoví. A to i když si s novým partnerem rozumí. Nejlepším možným řešením je postupně se k dítěti přibližovat. Podnikat jednotlivé kroky, které se nesmějí uspěchat. Dítě se musí naučit v nové situaci žít. Také není vhodné snažit se nahradit dítěti původního rodiče. Spíše být pro dítě kamarád nebo kamarádka. Hraní si na šťastnou rodinu se dítěti nemusí zamlouvat. A především autorita se nedá nadiktovat, ta se utváří životem. Vnucovat dítěti názor, že to je v jeho zájmu nebo „pro jeho dobro“, úspěch nepřináší.
Na druhou stranu nový rodič nesmí dopustit, aby se k němu dítě nevhodně chovalo. Tam je nutné rovněž nastavit hranice, které nesmí překročit. V takovém případě by všichni společně měli o celé věci komunikovat. Pokud to nepomáhá, uvědomte si, že dítě je nešťastné a neví si samo se sebou rady. Pak je vhodná partnerská terapie, návštěva odborníka anebo otevřená komunikace s dítětem o tom, co ho trápí a jak se to dá napravit.
Nejdříve podnikat společné krátkodobé akce a až později brát nového partnera do rodiny. Společné stěhování je posledním možným krokem, a to až v případě, že si dítě s novým rodičem porozumí. V případě Michala a Ilony přišlo jejich společné bydlení velice rychle a Jarku to rozrušilo a přivodilo jí frustraci.
Věnujte dítěti čas
Někdy trvá velice dlouho, než děti nového partnera přijmou, a stává se, že se to nepodaří nikdy.
Je třeba, aby rozvedení rodiče spolu v klidu komunikovali, a to především před dítětem, a aby se navzájem neočerňovali. V dítěti to vyvolává pocity nejistoty a neštěstí.
Také výchova obou rodičů by měla být jednotná, protože dítě se pohybuje ve dvou světech a nějaký čas mu trvá, než se adaptuje na přechod z jedné rodiny do druhé. Mění-li dítě zvyky v každé rodině, je nutné to nastolit s trpělivostí a láskou.
Jarka vnímá Ilonu jako svého rivala, který tráví čas s jejím otcem, zatímco by mohl trávit čas s ní. Michal by se měl stále snažit věnovat se dceři, aby neměla pocit, že čas, který patřil pouze jí, teď patří Iloně. Pokud se bude otec Jarky snažit rovnoměrně rozdělit čas mezi Ilonu a dceru Jarku, může se situace uklidnit. Více komunikace mezi Jarkou a jejím otcem by také celou situaci vylepšila.
V případě Jarky, jejího otce a jeho přítelkyně Ilony bylo nejvhodnější vyřešit situaci tak, jak ji vyřešila Ilona, a to návštěvou odborníka. Psycholožka poukázala na věci, které rodina nevnímala, a porozuměla Jarce, která se cítila být nepochopena.
Šárka Vávrová