Svatba Sabiny Laurinové a Saši Rašilova v Sestřičkách už dnes

Po dramatických zásnubách přichází krásná svatba! Ačkoli vrchní sestra Mery dala nejprve svému partnerovi košem a ten si v odpovědi na žádost o ruku vyslechl drsné NE, i tahle pohádka má šťastný konec… Nebo nemá?

Odmítnutý Tomášek, který svůj první pokus o ruku Mery pojal až příliš pragmaticky, úsilí nevzdal a dalšímu pokusu už jeho vyvolená podlehla. Diváci seriálu Sestřičky tak uvidí pohádkovou svatbu!

Podívejte se už teď na ukázku ze seriálu Sestřičky Modrý kód:

Svatební šaty pro Mery vybírala Sabina Laurinová ve svatebním salonu Adina pouhé čtyři dny před natáčením, zato několik hodin. „Vybírám trošku ze sebe. I já bych si takové vybrala. Musí sice splňovat potřeby role, pro kterou se vybírají, Mery by vyloženě za princeznu asi nešla, ale i mně v nich musí být dobře. A to se, myslím, velmi povedlo, i když to bylo těžké,“ přiznala Laurinová. Vyzkoušela patery šaty, každé s několika variantami závojů a plédů. S výběrem jí pomáhala nejen hlavní kostymérka seriálu Jitka Huňková, ale radily také její seriálové družičky Kristýna Frejová, Amélie Pokorná a Veronika Divišová. „Je to pocit důležitosti, alespoň na chvíli. Myslím si, že každá žena, když si vezme na sebe hezké šaty, tak je ráda, když ji někdo pochválí, že jí to sluší. Také je důležité, aby se líbila ženichovi,“ uvažuje Laurinová. Ženich Saša Rašilov alias doktor Michal Tomášek ovšem bere situaci pragmaticky. „Hezké je to pro diváka. Pro nás to je exteriérová záležitost, která s sebou nese všechny radosti a starosti. To znamená proměnlivé počasí, světlo, stín, nenadálý průlet stíhačky, spoustu lidí, spoustu organizace,“ vypočítává ostřílený herec.

Jak se natáčela svatba?

Svatba Mery a Tomáška se točila v pondělí 20. 7. v Kunraticích u rybníka Šeberák, natáčelo se během krásného odpoledne od 15.00 do 20.00. Natáčení komplikovala covidová opatření, přestože v červenci byla uvolněnější. Všichni herci museli být testovaní a zdraví, stejně tak asi třicetičlenný komparz.

Příprava lokace a svatební výzdoba trvaly přibližně dvě hodiny, nevěsta se připravovala přímo na místě v připraveném karavanu hodinu a půl.

Přečtěte si rozhovor se Sabinou Laurinovou

Sabino, jak se cítíte ve svatebních šatech?

Hezky! Konečně jako žena, ráda jsem vyměnila uniformu za krásné šaty. Mám pocit, jako bych rozkvetla.

Kolik šatů jste vyzkoušela, než padlo rozhodnutí pro ty finální?

Patery určitě, ale vyzkoušela bych jich spousty!

Je to i váš vkus?

Ano, líbí se mi výběr. Vybírám trošku ze sebe. I já bych si takové vybrala. Musí sice splňovat potřeby role, pro kterou si vybírají, Mery by vyloženě za princeznu asi nešla, ale i mně v nich musí být dobře. A to se, myslím, velmi povedlo, i když to bylo těžké.

Byla jste si už někdy zkoušet svatební šaty?

Ano, několikrát. Ale pokaždé do divadelních nebo televizních her. A pokaždé to bylo příjemné.

Jaký je to pocit mít na sobě svatební šaty?

Je to pocit důležitosti, alespoň na chvíli. Myslím si, že každá žena, když si vezme na sebe hezké šaty, se najednou cítí jako žena a má chuť se strojit, je ráda, když ji někdo pochválí, že jí to sluší. Také je důležité, aby se líbila ženichovi.

Těšila jste se na natáčení svatby?

Byla jsem zvědavá, měla jsem pocit, že to pro nás pro všechny je sváteční den, už proto, že jsme točili mimo ateliéry v hezkém prostředí venku. Snad se ta hezká atmosféra, kterou jsme tam měli, přenese i na diváky.

Jaké bylo natáčení?

Krásné, pohodové, měli jsme krásné počasí. Hezký prázdninový den v báječné společnosti.

Přečtěte si rozhovor s družičkou Kristýnou Frejovou alias Emou

Už jste někdy byla družičkou?

Já jsem družička nikdy nebyla, byla jsem jen za svědka. Ale nedávno jsem se dozvěděla, že když dáte dva lidi dohromady, ten vztah jim odsvědčíte a ti dva spolu zůstanou do smrti, tak prý přijdete rovnou do nebe. Takže já mám odmakáno.

Podařilo se vám chytit svatební kytici, takže příště si ve svatebním salonu budete vybírat bílé šaty vVy?

Neblbněte, tolik štěstí u obrazovek by diváci nevydrželi. To se musí vyvážit. Ale musím říct, že jsem ve svatebním salonu úplně poprvé a jsem naprosto fascinovaná. Tady člověk podlehne tomu, že svatba je vlastně fajn, že by do toho člověk měl jít.

Vy byste nechtěla do bílého?

Já jsem v bílém v Sestřičkách pořád a bílou barvu nosím běžně. Zjistila jsem nedávno, že mám v šatníku jen bílou, černou, šedou a pár kousků červené.

Vás tahle atmosféra nenutí přemýšlet o vlastní svatbě?

Nejsem vdavekchtivá a nikdy jsem nebyla. Ještě nenastal ten moment, abych si byla jistá, že s tím člověkem chci strávit zbytek života, abych řekla ano. Třeba si budu jistá v příštím životě nebo v pozdějším věku. Ale nepatřím k těm, kteří by to jen kvůli mejdanu, kterému se říká svatba, chtěli uspěchat a vzít si jen tak někoho.