Maminka byla u zrodu našeho vztahu, říká Radek Filipi o vztahu s Lucií Bílou
Většina lidí ho zná hlavně jako přítele Lucie Bílé. Skoro dvoumetrový Radek Filipi se nedávno stal mistrem světa v bench-pressu. Před natáčením Show Jana Krause jsme si povídali o tom, jak se prolíná svět posilování s životem po boku nejslavnější zpěvačky v Čechách a na Slovensku.
Radek Filipi vyvolává svým vzhledem respekt už od pohledu, kromě toho je to ale gentleman, u kterého se zdá, že ho pozlátko a média nechávají chladným. Povídali jsme si o jeho úspěchu na mistrovství světa, ale i tom, jaký je život s Lucií Bílou.
- Když se na vás tak koukám, tak vařit pro vás musí být práce na celý úvazek. Kolik toho mistr světa v bench-pressu sní za den?
Maminka vždycky říkala, že je jednodušší mě šatit než živit. Ale já se obávám, že s mými rozměry to už teď vyjde nastejno (smích).
- Jak důležitá je strava v posilování? Hlídáte si jídlo?
Úplně si jídlo nehlídám, snažím se řídit pocitově. Ale musím přiznat, že toho jídla je opravdu hodně. Denně sním až 600 gramů masa, to pro mě není problém. Osobně mi pomáhá, když naberu, pak mám totiž větší sílu a pro mě je to pozitivní pocit.
- Vraťme se na chvíli k mistrovství světa v bench-pressu, které jste vyhrál. Uzvedl jste 195 kilogramů, říkám to správně?
Říkáte to správně, k výhře mi stačilo zvednout 195 kilogramů, ale jinak zvedám cca okolo 215 kilogramů. Takže, doufám, že během následujících závodů se těch 215 kilogramů oficiálně zapíše. A závodím ve váhové kategorii od 120–135 kilogramů.
- Jak tedy vypadaly ty přípravy na mistrovství světa? Vy musíte dojíždět za svým trenérem Vlastimilem Kuželem až do Hradce Králové.
Nemusím, ale chci (usmívá se). To zázemí v Hradci, kde spolu trénujeme, je perfektně vybavené a Vlasta Kužel je Hradečák stejně jako celý náš tým. Pro mě ta cesta do Hradce znamená kousek. Během přípravné fáze na závody v bench-pressu cvičíme dvakrát týdně, máme těžší trénink a druhý je o něco lehčí. A to zaměření je na prsní svaly a tricepsy, to jsou striktně dané partie. V přípravě na závody nohy úplně necvičíme, protože vám berou energii, kterou potřebujete na hrudník.
- Já moc nechápu, jak dokážete dojíždět cvičit do Hradce Králové a ještě k tomu být road manager Lucie Bílé…
Když se chce, tak to jde. Samozřejmě, je to složitější. Brzké vstávání, příprava, je důležité si vše dobře naplánovat. Ne vždy to vyjde, ale když to vyjde, tak ten trénink stojí za to. Tréninky na padesát procent nemají smysl. Takže pokud nestíhám, raději den využiji k tomu, aby se tělo odpočinulo a zregenerovalo.
- Překvapilo vás něco, když jste nastupoval jako road manager k Lucii Bílé? Dovedu si představit, že mediální obraz Lucie, a to jak ji vnímají lidé, se může od reality trochu lišit.
Může, ale to, jak se prezentuje Lucie navenek, tak taková ve skutečnosti je. Lucka je zlatá po všech směrech, na ní mě nepřekvapilo vůbec nic. Co se týče světa showbyznysu, tak se pořád učím (směje se). Je to pro mě velká neznámá a mám pocit, že ještě dlouho bude.
- Lucie Bílá v rozhovorech o vašem vztahu několikrát říkala, že vás dlouho odmítala kvůli věkovému rozdílu, jak jste to měl vy? Byla to láska na první pohled, nebo k ní došlo až později?
Samozřejmě, že na začátku jste unesen a nadšen, ale ta láska propukla až po nějaké době. Přece jen, oba dva máme za sebou nějaké vztahy, takže je člověk opatrnější a nevrhá se do všeho po hlavě.
- Jaká byla reakce vašich blízkých na to, že chodíte s tou slavnou Lucií Bílou?
Víte, co bylo skvělé, když jsme se s Luckou poznali, tak to bylo na obnovené premiéře Carmen, kam jsem vzal svou maminku. Takže maminka byla u celého zrodu našeho vztahu. A myslím, že je z toho dodnes mile překvapená a užívá si to. Spousta kamarádů byla překvapená, ale já jsem obklopený přáteli, kteří nám fandí. Myslím, že jsou rádi a že jsou nadšení.
- Jak jste se srovnával s tím, že jste se dostal do druhé rodiny Lucii Bílé – k fanouškům. Fanoušci se s vámi fotí…
Samozřejmě fanoušky respektuji. Logicky se zajímají o její život a soukromí, jelikož do jejího života patřím i já, tak se nestalo, že bych někoho odmítl, je to naopak příjemné. Ale nemyslím si, že je to o mně, je to o Lucce.
- Dovedu si představit, že s vaším nástupem po boku Lucie asi naší nejslavnější české zpěvačce odpadli stalkeři…
Samozřejmě, občas se objeví, ale je to velice zřídka. A většinou je odradíte pohledem.