Show Jana Krause: herečka, která občas neví, co s Dášou, zodpovědný módní návrhář milující rozmanitost a od dámských záchodků k hudebním hvězdám

První, kdo se dnes večer uvelebí na červené pohovce, bude Erika Stárková, jejíž herecká hvězda začala zářit především díky seriálové roli transsexuálky Dáši. Kromě své herecké profese se Erika už léta živí hlídáním dětí. „Točila jsem v Praze s americkou produkcí film s Orlandem Bloomem, a protože pan režisér zároveň potřeboval hlídat svého půlročního syna, vzala jsem to všechno dohromady,“ říká s úsměvem a dodává, že to občas není jednoduché, když člověku chybí ten správný mateřský hormon, který se ženám automaticky vyplavuje po porodu.

Erika mluví o tom, jak se jí hrála role Dáši:

„Průběžně se hlídání dětí věnuju už delší dobu a na plný úvazek to dělám od září minulého roku. Obnáší to zhruba deset různých rodin. Nejmladším dítětem, o které jsem se starala, byl asi ten šestiměsíční chlapeček a nejstarší jsou holky do první třídy.“ Na práci chůvy se dala ze zcela prozaických důvodů – potřebovala se nějak uživit. „Prošla jsem různými pracemi, byla jsem dokonce i pokojskou nebo jsem jezdila s kamarádkou po Evropě a zpívala na ulici… jsem za to moc ráda. Když je totiž člověk zvyklý na to, že vám každý večer někdo zatleská, pěkně vám to pohladí ego, pak jdete domů a říkáte si, že zítra bude potlesk zase, a přitom si neuvědomujete, že vedle vás žijou i lidi, kteří vstávají ve tři ráno a dělají rohlíky v pekárně, abychom my si je mohli ráno koupit.

O to víc si pak vážím umění a toho, že můžu dělat, co mě baví.“ Protože se jí to nyní stalo poprvé v životě, je docela překvapená tím, jak si ji lidé spojili s postavou již zmiňované Dáši. „Vůbec nevím, jak na to reagovat. A taky mě vždy zaskočí, že mi lidé, které neznám, začnou tykat. Přesto beru postavu Dáši jako štěstí.“

Dalším hostem bude Jiří Kalfař, který letos v únoru jako vůbec první český designér představil svou módní kolekci oblečení na přehlídce Fashion Week v New Yorku. „Původně jsem byl tanečník, pak chvilku fotomodel,“ poodhaluje divákům svou minulost úspěšný návrhář a vysvětluje, že současným trendem v modelingu je rozmanitost. „Já pro své přehlídky miluju diverzitu, preferuju různé věkové skupiny i typy postav.“ Na přehlídce v NYC předváděly jeho modely mimo jiné známé české topmodelky Linda Vojtová a Pavlína Pořízková. „Byl to neuvěřitelný moment, protože taková ta aura, která z té ženy vychází, ta se nedá zaplatit.“

Jiří mluví o tom, jak se těžké se dostat na Fashion Week v New Yorku:

V rámci Fashion Weeku proběhne podle jeho slov celkem asi 400 přehlídek. „Musím kolekci ukázat zhruba půl roku dopředu, tak abych měl dostatek času na výrobu, pokud bude o modely ze strany nákupčích zájem,“ vysvětluje a přiznává, že občas něco málo navrhne i sám sobě. „Já ale svoje kolekce většinou nenosím. Tak maximálně si nechám udělat kabát podle svých představ. Když něco vytvářím, tak to většinou dělám pro někoho jiného. Podobně jako režisér sám sebe málokdy obsadí do svého filmu.“ Jeden z nejvýraznějších módních prvků v dnešní době prý tvoří boty. Ty on ovšem nedělá. „Pro mladé je to velice důležité, protože to je leckdy jediný prvek, kterým se můžete odlišit. Pokud nemáte odvahu, všichni vypadají víceméně stejně – černé džíny, bílé tričko, nějaký kabát. Boty tvoří odlišující prvek.“

Sám má na sobě sako ze second handu a je přesvědčen o tom, že žijeme v takovém přebytku, že je důležité to s konzumem nepřehánět. „Brát to s rozumem a kupovat jen to, co potřebujeme. Zodpovědností nás návrhářů i všech ostatních, co se v této branži pohybují, je, abychom se chovali přiměřeně, recyklovali, předělávali, zužitkovali vše a žili s vědomím, že to, co prodáváme, nikomu neubližuje.“ Jeho návrhy jsou prý až ze sedmdesáti procent z recyklovaného materiálu. Jaká je jeho trvanlivost, bohužel ještě nedokáže posoudit, neboť se v módním byznysu pohybuje teprve šest let. „Dnes je to všechno o člověku. Pokud se člověk cítí dobře, pak je nejvíc trendy.“

Posledním hostem, který přisedne, bude česko-americký fotoreportér Walter Novak, který na svých snímcích zachytil celou plejádu nejslavnějších kapel, zpěváků a zpěvaček, celkem více než 170 jmen. „Já vlastně už ani vůbec nevím, odkud jsem,“ směje se. „Narodil jsem se v jižních Čechách, v Dačicích. Pak jsme se přestěhovali do Moravských Budějovic a poté odešel otec za prací do adamovských strojíren u Blanska, kde jsem chodil do školy, později jsem zamířil do Brna,“ vzpomíná vyučený fotograf.

Walter prozradil, co ho nejvíce baví na fotografování:

„Když jsem měl fotit portrétní fotografie, děti se mě většinou bály, protože jsem měl dlouhý vlasy.“ Počátkem devadesátých let minulého století odešel bez jakýchkoli jazykových znalostí se svou partnerkou do Spojených států. „Ležel jsem v nemocnici v kómatu po těžké autonehodě, při které zemřel můj kamarád, a zdálo se mi, že za mnou přišel Waldemar Matuška a řekl mi, ať odjedu. Tak jsem to udělal, i když jsem uměl anglicky maximálně vyspelovat své příjmení a napočítat do deseti.“ Jak v USA začínal? Jak se dostal od úklidu dámských záchodků k fotografování hudebních hvězd? A kde žije nyní? To a mnohem více se dozvíte v dalším dílu oblíbeného pořadu Show Jana Krause již dnes večer na Primě!

SLEDUJTE SHOW JANA KRAUSE ONLINE!