Přibývá rodičů, kteří dětem rovnou říkají, že Ježíšek dárky nenosí

Zuzana do svých osmi let věřila, že dárky nosí Ježíšek, a proto mu každý rok psala dopis s přáními, který dávala za okno. Ve druhé třídě jí ale spolužačky řekly, jak to doopravdy je. Nechtěla rodiče zklamat, a tak s nimi ještě jedny Vánoce tuhle hru hrála, ale příští rok na jaře jim řekla, že ví, jak to je. S tím, že nevadí, když dárky jsou od mámy a táty, že má Vánoce i tak ráda a vždycky se na ně bude těšit.

„Když se mi narodila dcera, počítala jsem s tím, že to budu dělat stejně a že se budu snažit, aby tohle tajemství co nejdéle neodhalila. Ale jak pomalinku rostla a já se víc bavila s kamarádkami nebo jsem něco četla, došlo mi, že to takhle vlastně nechci. Když jí byly tři, už jsme žádné divadlo nehráli, věděla, že dárky si dávají lidé navzájem, i když si některé děti myslí, že jim je nosí Ježíšek,“ popsala mladá žena rozhodnutí, na kterém se shodli s mužem. Líčí, že se jim vlastně ulevilo, protože legenda o tajemném dárci nezapadala do jejich pojetí rodičovství, v němž dětem dávají pevné hranice, ale zároveň s nimi podle svých slov hrají férovou hru.

V mladé generaci rodičů nejsou s takovým přístupem zdaleka jediní. „Nemyslím si, že by kvůli tomu naše Vánoce byly méně magické. S Julií i jejím mladším bratrem Samem si o nich hodně povídáme, máme svoje vánoční rituály, zdobíme byt, chodíme na trhy, vyrábíme dárky pro prarodiče, čteme si o tom, jak se tyhle svátky slaví v různých částech světa, proč se vůbec slaví a kde kdo podle legend nosí dárky,“ dodává dvojnásobná matka, která se nemusí bát, že by snad starší dítě mladšímu řeklo, jak to s Vánocemi vlastně je.

Každá rodina se musí rozhodnout sama

Někteří psychologové považují udržování víry v to, že dárky nosí tajemná bytost, za problematické – pokud totiž rodiče jinak trvají na tom, že se má mluvit pravda, dítě může být trochu zmatené, když zjistí, že v tomto případě mu rodiče lhali. Ne každý odborník je ale takhle příkrý, mírnější je v tomto hodnocení například psycholožka Pavla Koucká. „Ježíšek není lež. Je to kousek pohádky, kterou si zveme do reálného života, je to magické myšlení,“ uvedla před časem. Podle ní děti dokážou spíše věřit v tajemné miminko s nadpřirozenými schopnostmi, než v tlustého pána se sobím spřežením, který do domácností leze komínem.

Zároveň doporučuje, aby rodiče reagovali na dětskou zvídavost a nedrželi legendu při životě za každou cenu, i když o ní už dítě pochybuje. To většinou znamená, že je zralé na pravdivou odpověď – pokud by matka s otcem trvali na tom, že dárky nosí Ježíšek, může se jejich potomek dočkat výsměchu od informovanějších spolužáků, a to už by pro něj kruté být mohlo. A taky by dost možná cítilo vztek na rodiče, že mu neřekli, jak to je.

Neexistuje správný čas, ale většina dětí začne pochybovat mezi sedmým a devátým rokem.

Přečtěte si také: Utěrky, hrneček i váha: Vánoční dárky, které pod stromeček raději nebalte

Každopádně, každá rodina se musí rozhodnout sama, jaký přístup zvolí, tady jediná správná cesta neexistuje. Okolí by to mělo respektovat. To bývá problém třeba v případě babiček a dědečků, kteří nemusí například souhlasit s tím, že mladší generace ani nejmenším dětem neříká, že dárky dostanou od tajemné bytosti. Nebo že jim v celkem útlém věku řekne, jak se věci mají, zatímco jejich spolužáci v magii věří dál. Důležitější přitom je připomenout dětem, že smyslem Vánoc je laskavost, štědrost a radost z dávání.

První Vánoce bez Ježíška

Už u vás také prasklo? Řekněte dětem, že i tak se mnoho lidí baví o tom, co takzvaně „dostanou od Ježíška“, a že je to postava, o které lidé rádi mluví, protože symbolizuje radost a dobro. Můžete dodat, že „hrajeme si na Ježíška“ podobně jako si hrajeme třeba na princezny nebo na piráty. Dá se přitom zachovat kouzelná atmosféra – můžete společně psát dopis Ježíškovi, vyrábět dárky nebo si představovat, jak by asi dárky rozvážel. Jde o společné prožívání, ne o to, zda je skutečný.

Někdy jsou rodiče dítěte, které právě odhalilo, že Ježíšek dárky nenosí, zklamanější než ono samo. „Je jedno, jak staré vaše dítko je, vždy si zaslouží vysvětlení, jak to s tím Ježíškem doopravdy je. Nemusíte však popisovat technické detaily, jak tatínek tahal dárky z garáže, a vy jste na mobilu nastavili cinkavé vyzvánění,“ radí na svém webu Linka bezpečí.

Touhle pravdou dětem Vánoce nezničíte, už proto, že mají velkou představivost a zároveň si umí užít jiné věci. To, že vědí, že Ježíšek je vlastně symbol, jim nevezme radost z pečení cukroví, zdobení stromku ani z rozbalování dárků. Vysvětlete jim, že když si navzájem dáváme dárky, pomáháme druhým nebo se chováme laskavě, vlastně jsme Ježíškem my sami.

„Naše děti zklamalo, že dárky jsou od rodičů a dalších příbuzných, ale nadchlo je, když zjistily, že mohou Vánoce připravovat společně s námi. A mně se ulevilo, protože bylo jasné, že už si nemohou přát věci, které je nereálné splnit, protože Ježíšek by to přece dokázal,“ vzpomíná dvojnásobná matka Kateřina z Brna na dobu, kdy si syn přál celý vagón metra a dcera toužila po mluvící kočce.

A ty mi řekneš, jak to teda je?

Pozor také na ošemetnou situaci, kdy z vás bude chtít pravdu o Vánocích a obdarovávání vypáčit dítě, které znáte, ale zase ne tak dobře, abyste věděli, jak to doma s Ježíškem mají. Typicky třeba synovec nebo dcera kamarádky, kteří si chtějí ověřit svoje domněnky, s nimiž je možná rodiče odbyli. Můžete si myslet, že u dítěte, dejme tomu desetiletého, je nejvyšší čas na to, aby vědělo, jak se věci mají, ale nechte odhalení na rodičích. Můžete dítě ocenit za to, že myslí kriticky, a můžete jeho rodičům říct, že tajemství je možná neudržitelné.

Někteří rodiče s dětmi v podobném přelomovém období volí cestu kompromisu, zhruba v tom smyslu, že některé dárky jsou skutečně od rodičů, ale pokud někdo ještě trochu věří v Ježíška, může něco dostat i od něj. To je pro mnoho dětí přijatelný model, v němž stále zůstává spousta magie. Zároveň se to nevylučuje s tím, aby třeba pomáhaly s výběrem dárku pro mladšího sourozence nebo aby nějaký dárek vyrobily.

Není také od věci s dětmi, které už v tajemnou bytost nevěří, probrat, že ostatní to mají jinak. Že my sice víme, že dárky si dávají lidé navzájem, ale někde si ještě hrají na Ježíška a my to můžeme respektovat.

Zdroje:

www.happilyfamily.com, themompsychologist.com, www.linkabezpeci.cz, www.irozhlas.cz

Jak si děti představují Ježíška?