Seriál Místo činu bude řešit problematiku přistěhovalců. Rozumíte jí?
Johanna a dobrodruh: Nebe nad Afrikou
Třaskavý problém nakousne německá kriminálka Místo činu: Vypálené rány. Komisařka Inge Landström totiž šetří zločin spáchaný na příslušnících turecké komunity v Německu. Místo činu otevírá současné společenské problémy ve čtvrtek ve 20.15 na Prima love.
Místo činu pokračuje ve své tradici zmiňování aktuálních problematických témat, kterými žije současné Německo. Napětí spojené s tureckou komunitou patří k těm nejpalčivějším. A trvá po desetiletí.
Pracanty je třeba
2,5 milionu - to je počet Turků nebo lidí tureckého původu, kteří v současnosti v Německu žijí, mnohdy už v druhé nebo třetí generaci. Jejich nábor do Německa probíhal hlavně v 60. letech, kdy bylo třeba lidí pro rozvíjející se průmyslová centra v Porúří. V důsledku postavení berlínské zdi totiž padla stopka příchodu pracovních sil z východního Německa.
Není cesty zpátky
Turci byli najímáni na nekvalifikované práce a málokdo z tvůrců této praxe zřejmě předpokládal, že se zpátky do Turecka nevrátí. Neprobíhala tak žádná integrační opatření, mnozí „gastarbaiteři“ se nenaučili ani dobře německy. Jenže pak přišla krize v 70. letech a Německo ztrácelo o další pracovníky zájem.
Začarovaný kruh
Za nájemnými dělníky se do Německa přistěhovaly i jejich manželky. Založili rodiny, vychovávali děti - a zvláště v rodinách nekvalifikovaných pracovníků, kteří po zániku pozic, za kterými původně přišli, se začaly objevovat finanční a sociální problémy. Ty se často přenášely i na jejich děti, které měly potíže v německém vzdělávacím systému. Vystudovala jich pouze malá část. V mnoha německých městech vznikly komunity na hranici sociálního vyloučení.
Foto: thinkstock.com
Příliš pozdní povšimnutí
Německá politika a sociální péče se tímto problémem začala zabývat dost pozdě. Podle průzkumu ministerstva školství z roku 2011 tak je počet Turků, kteří nedospěli k maturitě nebo aspoň závěrečnému vysvědčení, víc jak 50 %. Ač samozřejmě určité procento působí jako v podnikání či v umělecké sféře, je případ turecké menšiny stále problematický a vzbuzuje u našich sousedů značné emoce.
Ani doma ani cizí
Jako rozporuplné bývá hodnoceno i určení identity samotných Turků a potomků rodin tureckého původu. Krom toho, že si mnozí ponechali turecké občanství, se často necítí jako „Němci“, zároveň však žijí daleko a dlouho od svého původního domova. Médii občas také proběhnou střety, kdy si dcery zvolí západní životní způsob a rodiny se s tím složitě srovnávají (největší pozornost samozřejmě vzbuzují takzvaná „krvavá řešení“ a „vraždy ze cti“). Vztahu mezi majoritní společností a minoritou příliš nepomohly ani události 11. září 2001.
Odraz v kultuře
I tak se však německá menšina stala výraznou součástí Německa a reflektují to umělci a filmaři. Před pár lety vzbudil velkou pozornost diváků i kritiky snímek Proti zdi o trpkém milostném vztahu dvou potomků tureckých rodin režírovaný Fatihem Akimem. Sám má zkušenost syna přistěhovalců. Podobné témata řeší i jeden z dílů Wolfova revíru.
A též Místo činu ho nenechalo bez povšimnutí. Sledujte ve čtvrtek ve 21.15 na Prima love.
Šárka Novotná
Autor článku
Petra Kloidová
Petra Kloidová je bývalou redaktorkou webu Prima ženy. Psala hlavně o seriálech a celebritách, ale také o znameních zvěrokruhu.
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
