Kniha jako pizza aneb Po přečtení spalte

Doma mám několik knih provařených českých autorů, pár severských detektivek a řadu esoterických příruček, které mě měly udělat šťastnější. Základ kvalitní knihovny? Ne, chaos.

Dřív to u nás doma bylo nějak jasnější: Bobeš, Mauglí, Babička, Tři mušketýři, Cirkus Humberto, pár zahraničních sci-fi a máminy úlovky z nakladatelství Odeon. Do toho si střihněte pár encyklopedií, trochu Feuchtwangera a ruské klasiky a máte průměrnou měšťáckou knihovnu. Možná ne top kvalitu, ale alespoň tradici. Dnes je všechno jinak. Jak se v záplavě knih vyznat jsem se zeptala lidí z branže.

Co se stalo s naším vztahem ke knihám?

„Zvažte už jenom fakt, že vychází čtyřikrát více knih než na konci 80. let,“ říká Prof. PhDr. Jiří Trávníček, známý český literární vědec zabývající se mimo jiné výzkumy čtenářské kultury. „Kniha nám nějak zevšedněla, ztratila kouzlo cenného úlovku, na který se čekalo vždy ve čtvrtek ráno. Naše výkřiky v antikvariátech, když nalezneme nějaký poklad, už nejsou tak extatické,“ poukazuje profesor a doplňuje: „Ze všeho nejvíc je to ale otázka generační. Starší a střední generace se s tímto stavem pořád nějak ne a ne smířit. Byly zvyklé na to, že kniha je cennost, poklad, který se dědí. Nejmladší generace, která už vyrostla do toho nadbytku, je ve vztahu ke knize daleko věcnější.“

Proč vnímáme knihy jinak než dřív?

Petr Šašek, knihkupectví Neoluxor: „S nástupem elektronických knih a levnějších paperbacků klesá hodnota knihy jako artefaktu a stává se více spotřebním zbožím. Na druhou stranu je český čtenář poměrně konzervativní, rád buduje svou knihovnu, knihy sbírá a obdivuje. Řada titulů vychází v nadstandardním zpracování. Určitě nevnímáme knihu jako nosič až tak lehkovážně, jako například Američané.“

Prof. PhDr. Jiří Trávníček, literární vědec: „Z moci knih se stalo moc knih. A množství hubí chuť. Z toho, co víme z našich výzkumů, se ukazuje, že lidé se v tom množství utápějí, nevědí si často rady. Každá knižní novinka potřebuje svou péči, čas. A v situaci, kdy se její ‚regálový čas‘ radikálně zkrátil, začíná problém. Dost lidí je otrávených i tím, že knihám se často nedostává náležité redakčně-vydavatelské péče – chyby, mizerná grafika, nepřehledná sazba.“

Petr Lovecký, jednatel nakladatelství MOBA: „Moje generace o knihy pečovala a nikdy žádnou nevyhodila, ať to byl jakýkoliv titul. Hodnota knihy pro mne zůstává stejná, jen si dnes můžeme vybírat z mnoha titulů od mnoha spisovatelů. Kvalita značně kolísá. A zároveň: dřív byla kvalitní kniha vzácná a člověk se musel trochu snažit, aby si ji obstaral. Dnes se snažit nemusí, naopak. Snahu musí vyvinout vydavatel, aby si jí čtenář vůbec všiml!“

Jaké jsou nejčastější důvody, proč český čtenář sahá po knize?

Prof. PhDr. Jiří Trávníček, literární vědec: „Statisticky nám vychází, že tři hlavní kritéria výběru jsou: žánr, téma a autor. Z druhé strany: velmi malou roli hraje obálka a – pro mě i dost překvapivě – nakladatel a edice. Ti, kdo knihy nekupují, nejčastěji tvrdí, že tak nečiní proto, že jsou knihy drahé.“

Foto: Thinkstock

Jaká literatura se prodává nejvíce?

Petr Šašek, knihkupectví Neoluxor: „Hlavně mainstreamová literatura, známí spisovatelé a celosvětové bestsellery. U beletrie lze sledovat krátkodobé trendy. Nyní jsou oblíbené severské detektivky, erotické romány, u mladých dystopie (= opak utopie, myšlenka fiktivní společnosti, která se vyvinula špatným směrem, pozn. red.). Nahoře se drží i tituly autorů, jejichž dílo znáte třeba z televize nebo filmu, aktuálně okupuje první místa žebříčků kuchařka Ládi Hrušky. A Rowlingová, Coelho, Nesbo, Viewegh, Svěrák, ti patří mezi „jistoty“, kdykoliv jim vyjde nová kniha.“

Co dělat s knihami, které jsme si koupili jako zážitek na pár večerů (například severská detektivka, knihy typu "10 nejlepších rad, jak být šťastný"... a podobně) – a jsme si poměrně jistí, že už je nebudeme chtít znovu číst?

Petr Lovecký, jednatel nakladatelství MOBA: „To je velmi individuální a rozhodně si nechci dělat patent na definici – která kniha je kvalitní a která ‚musí z kola ven‘. Já sám věřím, respektive jsem si tím absolutně jistý, že – jak vy říkáte zážitek na pár večerů, například severská krimi a tak dále – mohou být knihami, ke kterým se člověk jednou rád vrátí. Ať už proto, že to byl skvělý příběh, nebo pro pocit, který v něm kniha vyvolala.“

Karin Lednická, majitelka nakladatelství Domino: „Jestliže sáhnu při výběru knihy vedle a vůbec mě nezaujme, obvykle ji dám někomu, koho by mohla zaujmout více. Pak jsou tady antikvariáty, knihovny v nemocnicích či domovech důchodců, knihovny, které trpí nedostatkem financí. Proč jim knihy nedarovat? Vám nebudou zabírat místo v polici a někomu jinému udělají radost. Od toho tady koneckonců knihy jsou, že ano.“

Petr Šašek, knihkupectví Neoluxor: „Vždycky je možné koupit si levnější paperbacková vydání a následně knihy věnovat například do knihovny, školy, známým a podobně. I kvalitní a drahé knihy je možné koupit s plánem je později darovat.“

A jaký klíč na výběr knih do vlastní knihovny máte vy?

Petr Lovecký, jednatel nakladatelství MOBA: Já sám samozřejmě musím sledovat aktuální trendy ve světě a číst knihy, které mají potenciál zaujmout čtenáře. Všechno se přečíst nedá, a tak si samozřejmě pečlivě vybírám. Jsem však velmi rád, že naše nakladatelství vydává knihy autorů, které si s chutí přečtu nejen z pracovních důvodů, ale prostě proto, že jsem jejich fanouškem – z těch českých je to rozhodně Vlastimil Vondruška, František Niedl, ze zahraničních Johan Theorin, Thomas Enger a nově i Donald Ray Pollock a mnoho mnoho dalších.“

Karin Lednická, majitelka nakladatelství Domino: „Znám svůj čtenářský vkus, mám své oblíbené autory, díky čtenářským fórům na internetu je dostupné ohromné množství recenzí, kterými se taky nechávám inspirovat. Podtrženo sečteno – nikdy nebylo snazší najít dobrou knihu.“

Co byste vzkázal českému čtenáři?

Prof. PhDr. Jiří Trávníček, literární vědec: „Ať se nelekne toho množství... a ať se obklopí spolehlivými tipaři. Pokud je nemá, nechť se stane členem facebookové komunity Co čteme. Zde o rady a tipy všeho druhu není nouze. Skutečně velmi živé a podnětné plénum.“

Čtenářská anketa

1. Jakou knihu právě čtete?

2. Jak si vybíráte své knihy?

Jiří, 47, editor:

1. Momentálně jsem propadl sérii detektivek od Jo Nesbøa, v nichž vystupuje hlavní hrdina Harry Hole. Skvělé detektivky, dobře napsaný hlavní hrdina, pečlivá práce.

2. Spíše náhodně, dám na recenze v novinách. Hodně knih dostávám od manželky, mnoha knihami ji také obdarovávám a tak máme stále co číst.

Eliška, 36, asistentka:

1. Právě teď čtu biografii Arnolda Schwarzerneggera. Spousta stránek, ale kupodivu velmi hezky napsané. Nedávno jsem dočetla hladivou beletrii Děti chovatelů slonů.

2. Pominu-li knihy o oblíbených lidech (Kryl, Nohavica, zmiňovaný Arnold atd.) a knihy od oblíbených autorů (Josef Formánek, ruská klasika) citlivě zachytávám, co se píše třeba okrajově v médiích. Tak jsem chytila skvělou knihu s téměř antickou zápletkou Eliášovo křeslo nebo další kousek ze současnosti – román Kuchař. A už se těším na román japonského autora žijícího v Británii Neopouštěj mě, až bude dotisk. K němu mě přivedly upoutávky na film v televizi.

Jana, 40, socioložka:

1. Na nočním stolku mám moc hezký druhý díl historické řekněme krimi od Františka Niedla Pavoučí síť, první díl se jmenuje Platnéř.

2. Vybírám si podle recenzí v novinách a v časopisech, nepohrdnu ani přehledy knih doporučených třeba jako dárky k Vánocům. Hodně dám na to, když nějaká kniha dostane cenu. Například v roce 2012 dostala cenu za nejlepší českou humoristickou knihu beletrie Poslední aristokratka. Četla jsem ji nedávno. Doporučuji!

Ivana Králová