Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
zpět

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.
zpět

Výpočet ascendentu

Pro výpočet svého ascendentu zadejte datum a čas narození.

Příběh Zuzany: Manžel pije. Bojím se ho opustit, protože máme děti

S manželem jsem se seznámila v době vysokoškolských studií. Sice jsme chodili každý na jinou školu, ale bydleli jsme na téže studentské koleji. A jak se říká, život studentský, život veselý.
Vydáno: 14.10.2017, Martina Hrušková
Příběh Zuzany (38): Manžel pije. Bojím se ho opustit, protože máme děti
Příběh Zuzany (38): Manžel pije. Bojím se ho opustit, protože máme děti Autor: istock.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

S učením se to nepřehánělo, zato v hospodě jsme řádili obden. Chodili jsme tam téměř všichni, ve velkých skupinách, tehdy jsem se ještě uměla bavit. V posledním ročníku jsem se začala víc stýkat s moc pěkným tmavookým klukem, kterého jsem vídala celé roky, ale nikdy jsem si na něj netroufla promluvit. Připadal mi až příliš hezký, věčně v obležení zdejších krásek. Jenže bylo mi už třiadvacet, byla jsem taková smělejší, zkrátka dali jsme se dohromady. Tehdy jsem byla přesvědčena, že právě tohle je moje první a poslední opravdová láska.

Začal se měnit

Nikdy nezapomenu na počáteční dva roky naší známosti, byly prostě nádherné, pohádkové, připadala jsem si jako princezna: hýčkaná, rozmazlovaná, milovaná. Ani mi na mysl nepřišlo, že bych si mohla vzít někoho jiného. Tady bych měla podotknout, že za svobodna jsme chodili často do restaurací, ale i do barů, sami nebo ve větší společnosti. Nepřipadalo mi na tom nic zvláštního. Nezřídka jsme si večer doma, protože po promoci jsme si už pořídili vlastní byt, otevřeli lahvinku vína. Ani tehdy se mi ještě v hlavě nerozsvítila červená kontrolka. Bezstarostně jsme si žili i v dobách, kdy jsme se vzali. Pak se narodila dnes desetiletá dcera, a tak by se hodilo říci, že naše štěstí neznalo hranic. Jenomže tehdy už se mi do mysli vkrádalo určité podezření. Byla jsem však natolik zaneprázdněná, že jsem ho pokaždé zaplašila. Vzápětí se narodil syn. Jiří byl v roli otce báječný, roztomilý, šťastný. Ale jako by se začínal měnit.

Po práci na skleničku

Z práce se vracíval později a později, byl z něj cítit alkohol. Asi říkal pravdu, prostě se zdržel s kolegy v kanceláři anebo si zašli po práci na skleničku. Začala jsem si připouštět, že je to asi problém: vypadalo to, že pije každý den. Večer si pravidelně ještě otevřel lahev, ale to už mi nijak zvlášť nenabízel, bylo vidět, že mu jde o to, abych neupíjela. Jeho povaha se měnila, byl zasmušilejší, unavenější a v neposlední řadě také agresivnější, myšleno v rovině slovní agrese. Nikdy mě neuhodil, ale byl impulzívní a vzteklý, zejména když jsem chtěla mluvit o jeho problému. Odbyl mě pokaždé slovy, že žádný problém nemá.

Děti ho mají rády

Teď, po letech, když je dceři deset a synovi osm, už vím, že žiji s alkoholikem. Hledala jsem pomoc u jeho rodičů, zejména u matky, ale marně. Odmítla o tom se mnou mluvit a dodala, že začíná mít pocit, že je její syn se mnou nešťastný. Protože je Jiří denně opilý, odmítá se léčit a jeho zuřivost je už nesnesitelná, začínám přemýšlet o rozvodu. Bojím se však, že se k němu neodhodlám. Děti Jiřího milují a on je rovněž, v jejich společnosti se chová tak, jak ho pamatuji ze starých dobrých časů. Ale mezi námi se to už hodně pokazilo. Někdy je vysloveně sprostý, téměř zlý. Úplně střízlivého jej už nepamatuji. Přitom chodit do zaměstnání stále zvládá, ale jak dlouho to bude trvat? V současné době jsem opravdu zoufalá. Nevím, které řešení si mám vybrat. Zůstat, nebo odejít? Obojí je špatně.

Zuzana (38), severní Čechy

Přečtěte si i další příběhy našich čtenářek:

 

Omlouváme se, snažíme se dohledat chybějící obrázek

Příběh Renaty: Jsem čerstvě rozvedená a neumím začít znovu žít

Darina: Nechala jsem se sterilizovat a od teď toho lituji!

Příběh Dariny: Nechala jsem se sterilizovat a teď toho lituji!

Článek je zařazen v: láska, alkohol, alkoholismus, rodina, vztahy, životní příběh, příběh čtenářek
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama