Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
zpět

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.
zpět

Výpočet ascendentu

Pro výpočet svého ascendentu zadejte datum a čas narození.

Velikonoční tajemství, která možná ještě neznáte

1/6: Vajíčko
Vajicko

Vejce je symbolem plodnosti, zrození, úrody, slunce, návratu jara a vzhledem k existenci skořápky také pocitu bezpečí. Kromě toho o Velikonocích končil půst, v jehož průběhu byla konzumace vajec přísně zakázána. Proto naši předkové z radosti, že už mohou dobrotu od slepiček ochutnávat, o Velikonocích ve velkém konzumovali vajíčka. Což nebyl problém, protože slípky s jarem začaly zase už snášet a vajec byl naštěstí dostatek. Všelijak se zdobila, aby mohla být použita jako dárek pro pondělní koledníky.

2/6: Pomlázka
pomlazka

Naši dědečkové vyráběli takzvané pomlázky splétáním vrbových proutků. Dnes už to málokdo umí, a tak je zpravidla kupujeme na velikonočních trzích. Nejstarší zmínka o pomlázce pochází ze 14. století. V různých našich krajích se jí říkávalo různě, je známa i jako pomihoda, koleda, sekačka, šlehačka, mrskačka, tatar či karabáč. Uplést pomlázku dovedl každý chlapec, vplétala se do ní červená mašlička anebo nitka. Pomlázky bývaly malé, ale i dlouhé až dva metry. Dívky i vdané ženy byly šlehány proto, aby byly po celý rok pilné, zdravé a svěží.

3/6: Kočičky
kocicky

Větvičky vrby jívy neboli takzvané kočičky k Velikonocům rovněž neodmyslitelně patří. Je to svým způsobem náhrada legendárních palmových ratolestí, jimiž lid vítal Ježíše v Jeruzalémě. Kočičky měly podle našich předků kouzelnou moc, ale pozor, musely být posvěcené v Květnou neděli. Krávy, když je snědly, dávaly více mléka než obvykle. Svěcené kočičky také chránily stavení před bouří a bleskem a jeho obyvatele před nemocemi. O Velký pátek dokázaly rovněž otvírat skály či zemi a zpřístupnit poklady.

4/6: Beránek
beranek

Pod pojmem velikonoční beránek si dnes představíme tradiční sladké pečivo ve tvaru ležícího beránka, ale nebylo tomu tak vždy. V bibli stojí psáno, že pečený beránek byl obřadním pokrmem před odchodem Židů z Egypta. Také židovský bůh byl chápán jako pastýř, který dojemně pečuje o svá stáda. Dříve se u nás o Velikonocích jídávala beránčí pečeně, ale zdaleka ne každý si ji mohl dovolit. Proto vynalézavý prostý lid pekl beránky ze slaného či sladkého těsta. Dnešní beránek bývá sladký, s rozinkami či kandovaným ovocem, někdy je vylepšený čokoládovou polevou.

5/6: Řehtačky
rehtacky

Dnes už nepříliš známé řehtačky, případně klapačky, mlýnky, trakářky či valcha byly uzpůsobené k tomu, aby dělaly co největší hluk. A mělo to svou logiku. V Zelený čtvrtek odlétaly všechny zvony do Říma, a jak by se tedy svolávalo k bohoslužbě, když se zvony odmlčely? Řehtačky a klapačky dělaly tak pekelný hluk, že celá vesnice hned věděla, že je třeba utíkat ke kostelu.

6/6: Velikonoční pentle
pentle

V období Velikonoc nebyly pentličky jen nějakými obyčejnými pentličkami, ale skrývala se v nich tajemná poselství. Dívky o Velikonočním pondělí navazovaly na pomlázky hochů různobarevné mašle. Červená mašlička znamenala, že dívka je do mladíka zamilovaná. Modrá dávala naději, zelená mluvila o oblibě. Nejhorší byla žlutá mašle. Mladík takto obdarovaný se dověděl, že u děvčete žádnou naději nemá.

 

-em-

 

Reklama