Člověk má nosit, co chce, říká Eva Toulová. Ukázala šatník a vysvětlila extrémní outfity
šatník Evy Toulové
Eva Toulová (36) zavzpomínala na svou první akci, díky které získala odvahu, aby do společnosti nosila outfity, které chce. Režisérka zastává názor, že člověk by měl nosit, co se mu líbí, aniž by ho odsuzovali ostatní. Tak to bohužel stále ještě nefunguje. Toulová se často, hlavně na internetu, setkává s negativními reakcemi. Jednou už se dokonce rozhodla haterku kontaktovat. V rozhovoru pro Prima Ženy také prozradila, že manžel ji v její zálibě v extravaganci podporuje.
Eva Toulová je nejplodnější režisérkou v Česku, do světa už pustila 7 filmů, tím nejnovějším je Deník shopaholičky. Mnohým se ale do paměti více než režisérskou tvorbou vryla díky svým extravagantním outfitům. Kamkoliv přijde, je nepřehlédnutelná.
Ne vždy ale chodila do společnosti v takto výrazných outfitech. Vše se zlomilo, když vyrazila na premiéru filmu v legínách a fialovém body. „Spěchala jsem na premiéru filmu, na kterém pracoval můj manžel. Tehdy jsem ani nebyla známá. Šla jsem v outfitu, který byl lehce sportovní. Začalo se o mě v rámci outfitu psát hojněji, než jsem čekala. Učili mě, aby člověk oblečením spíše zapadl. Tak jsem se obávala, jak na to budou blízcí reagovat, když se o mně píše v tomto kontextu. Zjistila jsem, že tím, že mi už není 20, ale bylo mi lehce přes 30, tak jsem dospěla k vnitřní odvaze vzít si to, co chci,“ vyprávěla zlomový okamžik.
Čtěte také: Platit za drahé oblečení lidé nechtějí, míní čeští návrháři. Mluví o návratu k tichému luxusu.
Vkus na výstřední věci měla ovšem vždycky. Jenže před onou premiérou neměla odvahu si kousky na sebe obléci. „Na nákupech jsem vždy cílila na blyštivé věci. Neměla jsem ale odvahu to vynést. Ta jedna akce to zlomila. Člověk už nebude mladší. Postupně jsem je začala vynášet. Do dneška mám ve skříni věci, které jsem na sobě neměla. Zároveň jsem začala outfity i tvořit, aby seděly víc ke konkrétní události,“ popsala v rozhovoru pro Prima Ženy s tím, že inspiraci hledá vždy v konkrétní akci, na kterou se právě chystá. „Je nějaká událost a mě během deseti vteřin napadne, co bych si asi chtěla vzít. Pak už hledám věci, které půjdou zakomponovat do outfitu,“ uvedla.
Když byla například premiéra Deníku shopaholičky, pošila si róbu stokorunami. Šaty jsou pro ni nejcennějším a zároveň nejpracnějším kouskem, který v šatníku má. Pracovala na nich po nocích několik dní. Zároveň se snaží podporovat udržitelnou módu. „Snažím se šaty upcyklovat, ať jsem ekologičtější. Přidávám k tomu různé prvky,“ vysvětlila. Každý její outfit musí být unikátní. Do společnosti jej vynese pouze jednou a pak ho upcykluje. Udržitelnost podporuje i během natáčení filmů. „Kupujeme kostýmy v second handech a pak je tam i vracíme,“ podotkla.
Člověk by měl nosit co chce
Eva prozradila, že se setkává s diametrálně odlišnými reakcemi ve svém okolí. „Lidi mi fandí a dokonce někteří kolegové se těší, co tentokrát vymyslím,“ řekla režisérka. Pak je tady ale samozřejmě internet. V komentářích Eva často vídá dost nelichotivé poznámky. Jak sama přiznala, některé outfity žene do extrému schválně. „Už jsem našla svou odvahu, tak k tomu patří, že ne všechno se bude líbit všem. Občas to ženu do extrému i proto, že člověk by si v dnešní době mohl a měl vzít na sebe co chce, aniž by ho odsuzovali ostatní. Taky nikomu nic neříkám. Pořád se ukazuje, že to tak ještě není,“ zdůraznila Toulová, která se alespoň trochu snaží tuto problematiku změnit.
Internetoví pisálci se do ní bohužel obouvají nejenom co se stylu oblékání týče. Uráží ji i ohledně vzhledu. „Lidi stále trápí, kdo má co na sobě. Ale nejen to, dost vidím i útoky na fyzické dispozice. Někdo, kdo hejtuje můj outfit, k tomu ještě přidá, že mám moc velkou hlavu a moc malé tělo. Vůbec nechápu, kde se bere v lidech to, že potřebují komentovat část těla jinou, než se jim líbí,“ postěžovala si.
Mohlo by vás zajímat: Kabelka jako nákupní košík? Designér přišel s velmi netradičním módním doplňkem
Jedna komentující ji dokonce začala štvát natolik, že se rozhodla zakročit. „Tu moc tomu dává anonymita. Za klávesnicí můžete druhému ubližovat. Možná je to pro ně i terapie, že napíšou někomu něco ošklivého a vybijí si zlost, kterou v sobě mají. Psala mi třeba jedna paní opakovaně, u které jsem si řekla, že ji teda kontaktuji, jestli to opravdu myslí vážně. Volala jsem jí mile s tím, ať mi to řekne do očí. Najednou obrátila a byla hrozně milá. Kontaktovala jsem ji napřímo, zbavila ji anonymity a tím to skončilo. Naopak do telefonu to byl najednou hodně milý člověk. Až mě to zarazilo, vůči hnusu, který dokázala napsat,“ vyprávěla.
Manžel ji podporuje
Některé z outfitů jsou opravdu odvážné a ne každý by měl kuráž si je obléknout. Eva hranice v módě nastavené nemá. „Zatím jsem nepřišla na to, co bych si nikdy neoblékla. Hranice mám asi dál, než většina lidí,“ smála se. „Vybírám si i dětské outfity, protože mám malou velikost,“ doplnila s tím, že má v šatníku třeba dětské brnění.
V šatníku má třeba i dětskou plovací vestu nebo sukni z korku. „Tohle je přesně ta věc, kterou jsem si před lety koupila a bála jsem se ji vynést,“ nechala se slyšet. Její outfity nejsou o pohodlí. „Někdy jdu na akci s tím, že se nebudu cítit pohodlně. Každá věc se dá přetvořit a vzít na sebe. Měla jsem na sobě třeba i kousky pizzy nebo skořápky od vajíček. Nebo třeba dětskou plovací vestu,“ vzpomínala. Jaké další perličky schovává Eva Toulová v šatníku, se můžete podívat ve videu v úvodu článku.
Eva také prozradila, jaký názor na její styl oblékání má manžel. „Nikdy bych si nevzala muže, co by mi říkal, co si mám vzít. Zákazy v manželství nefungují. Oba jsme filmaři, tak máme vztah založený na toleranci. Mnohdy se kvůli natáčení vidíme velmi málo. Mezi dvěma musí fungovat důvěra. Tím, že chodím na veřejné akce, tak mu to nevadí. Kdyby mu to vadilo, respektovala bych jeho názor. Mám to ale jako své hobby. Outfit si vytvořím a vynesu ho na událost, tak je to pro mě určitý koníček a on vidí a vnímá, že mě to baví. V předchozích vztazích zákazy docela figurovaly. Naopak jsem si hledala někoho tolerantnějšího,“ vysvětlila.
Filmy dělám pro blízké, ne pro kritiky, říká Eva Toulová: