Saxofonistka KJ Sax o vztahu s publikem: Někdy se i brečí. Američanky raději odešly z baru
KVIFF: KJ Sax v Karlových Varech
Fenomenální saxofonistku KJ Sax, vlastním jménem Kateřinu Janečkovou, jsme potkali v Karlových Varech, kam přijela za prací i za zábavou. Kateřina pro redakci Prima Ženy popsala, jak vnímá hudbu a interakci s publikem.
Potkali jsme se v Karlových Varech, musím se tedy nejprve zeptat, co tě na filmový festival přivedlo?
Já mám obrovskou radost, že i letos můžu být v Karlových Varech na festivale. Jsem tady hlavně z pracovního důvodu, protože tady budu hrát na firemním večírku, v pátek mě čeká veřejná akce pro jeden pivovar. Pro mě je to super, že si tady můžu zahrát i letos, protože loni jsem přišla s tím, zda si mohu zahrát jen tak, tak se udělala trochu party a tančilo se na stolech, byl to neskutečný večírek. Letos mě poptali a už normálně jsem tady právoplatně, jsem za to honorovaná a hrozně moc se těším.
Ty jsi proslulá tím, že nejen skvěle hraješ, ale proslavila tě také komunikace s publikem. Co ti ta interakce s diváky dává?
Musím říct, že interakce s posluchači je pro mě naprosto zásadní, protože já tu hudbu dělám nejenom pro sebe, ale proto, abych oslovila lidi, kteří mě poslouchají, abych v nich vyvolala emoce, či nějaké vzpomínky a také abych jim dala možnost se odvázat a třeba si jít se mnou zatancovat. Myslím si, že tady v Česku bohužel má plno lidí pocit, že to si nemohou dovolit. Je to jiné, než třeba u jižanských národů, které občas navštěvuji.
Při té interakci s publikem dochází k výměně energie. Publikum tě určitě hodně nabíjí, ale stává se ti, že jsi někdy úplně vycucaná? Že ti publikum tu energii vlastně sebere?
Je velice znát, pokud se mi ta energie opravdu vrací, když to není tak, že ti lidé jsou naladěni tak, že se chtějí hlavně bavit mezi sebou. Když si to ale opravdu sedne a ti lidé jsou připravení to se mnou rozjet, tak se mi pak z takové akce těžce odchází a těžce usíná. Musím říct, že tak většinou v 99 procentech si to sedne a dochází ke krásným situacím, kdy lidé pláčou štěstím, nebo mě objímají lidé, které vidím poprvé v životě.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ceny v Karlových Varech? Drahá bída i dobré jídlo za rozumný peníz. Podívejte se, jak neprohloupit
Tak silné to je? To popisuješ skoro až orgastické stavy, že?
Je to opravdu extrémní. Já jsem si to vůbec neuměla představit. Myslím si, že pokud člověk si dovolí být autentický a vsadí na autentičnosti, která ale také s sebou nese obrovskou zranitelnost, tak to lidi přijmou a také si dovolí být autentičtí. Potom přichází ta obrovská hodnota a ty velké prožitky.
Už se ti stalo, že ty ses otevřela, ale ta druhá strana postavila mantinel, který tě odrazil zpět?
Možná nejsilnější zážitek jsem měla na Kostarice, kam přišly takové dvě Američanky. Když jsem začala hrát, tak ony úplně odešly z toho baru. Američané jsou hodně expresivní, ale když ty dámy viděly expresivitu, která ale nebyla hraná, tak si řekly, že je to pro ně neúnosné a že vlastně v tom prostředí neumí být. Možná jsem ale do nich zasela nějaké semínko, jak třeba by měly přistupovat k projevům toho, co prožívají.
Jako holka, která pochází z Náchoda, si ušla velký kus cesty a dnes jdeš z akce do akce. Zahraješ si na saxofon ještě někdy jen tak na zahradě pro radost?
Musím se přiznat, že moc toho volného času nemám, že bych se mohla zastavit. Vlastně mi i chybí nějaké to bezpečné zázemí. Když mám nyní sezónu, tak nemám moc času hrát si jen tak pro sebe. Ale mám písničky, které zařazuji do repertoáru jen sama pro sebe. Když je hraji, tak je hraji jen pro mě, to mi vlastně stačí.
Saxofon je dnes pro tebe pracovním nástrojem. Určitě se ti stane, že musíš na akci, na kterou se ti ale zrovna vůbec nechce...
Musím říct, že poslední dobou mám takové stavy, které přechází až v jakousi sociální úzkost. Děje se to většinou pár minut před tím, než jdu na vystoupení, stalo se mi to třeba před koncertem v Praze v Akropoli. Viděla jsem, že je tam asi 400 lidí a v tu chvíli jsem opravdu chtěla být někde na zahradě a sbírat tam bylinky. Je to hodně o práci s psychikou, takže dělám nějaká dechová cvičení, ta mně hodně pomáhají protáhnout tělo, uklidnit se, přijít na jiný myšlenky... Někdy si pustím hudbu, přečtu si knížku, hodně mi pomáhají i přátelé. Před koncertem v Akropoli přišla fotografka, viděla, jak se klepu jako ratlík. A říká mi, že je to ale můj koncert, že je jen můj a mohu ho zrušit. V tu chvíli jsem cítila svobodu, která je pro mě zcela zásadní. Řekla jsem si, co by se tedy stalo, kdybych koncert opravdu zrušila. A došlo mi, že to vlastně zrušit nechci... Tak si říkám, aha, tak to je asi v pořádku a jdeme na to.
Je léto, čeká tě plno akcí. Kde tě mohou diváci vidět?
Čeká mě toho nyní opravdu hodně, hlavně svateb, ale i spousta veřejných akcí. Kdo mě chce vidět, tak může dorazit už 20. července na Pivobraní do Náchoda, kam se moc těším.
Autor článku
Josef Šťastna
Josef Šťastna začínal jako editor na Blesk.cz, pak dělal hlavního editora na TN.cz a téměř šest let působil jako šéfredaktor webu eXtra.cz. Nejvíce ho zajímají neobyčejné příběhy tzv. obyčejných lidí.
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
