Domácí násilí: Facky a bití? Může toho být mnohem víc!

Podle studie organizace proFem z roku 2012 v České republice čelilo nějaké formě domácího násilí od 18. roku věku až do současnosti 40 % žen. V přepočtu na populaci to znamená, že 1,4 milionu žen někdy v životě alespoň jednou zažilo domácí násilí. Ovšem oběťmi domácího násilí nejsou jen ženy. V 95 % případů tomu tak je, ale domácího násilí se dopouštějí také ženy na mužích, i když v nesrovnatelně menší míře.

Jak poznáte, že jde o domácí násilí?

Domácí násilí má svoje základní znaky, podle kterých ho lze odlišit od partnerských konfliktů a běžných hádek.

• Domácí násilí se děje opakovaně a dlouhodobě, střídají se klidová fáze, fáze kdy roste napětí a fáze útoku. Poté nastává opět fáze klidová. Tyto fáze se stále střídají a přecházejí jedna do druhé.

• Násilí postupně eskaluje, od psychického týrání a ponižování může přejít k fackám a vážnějším útokům. Také časy mezi jednotlivými fázemi se zkracují.

• Jsou jasně rozdělené role oběť a násilník. Útoky přicházejí bez zavinění oběti a o tom, kdy a jak zaútočí, rozhoduje výhradně násilná osoba.

• Domácí násilí se většinou odehrává za zavřenými dveřmi. Častý je pocit oběti, že jí nikdo neuvěří, protože navenek je její partner fantastický otec nebo manžel.

• Mezi partnery vzniká vzájemná závislost. Čím déle oběť zůstává v násilném vztahu, tím víc jí připadá násilí jako něco samozřejmého a má tendenci snižovat jeho nebezpečnost.

Skutečný příběh

Vyrostla jsem v rodině, kde byl otec pánem rodiny. Maminka byla tichá a laskavá žena, která se snažila tatínkovi ve všem vyhovět, aby byl doma klid. Říkala jsem si, že bych chtěla mít se svým partnerem jiný vztah, než měli rodiče, že takhle žít nechci.

Jako mladá jsem měla několik nepovedených vztahů a pořád jsem snila o tom svém princi. Když jsem potkala budoucího manžela, tak to pro mě bylo jako zjevení. Byl vtipný, šarmantní, zábavný. Všechno, co si žena může přát. Já sama jsem spíš tichý typ, takže mi imponují lidé, kteří se ve společnosti nestydí. Připadalo mi jako zázrak, že si vybral zrovna mě, aby se mi dvořil.

Nosil mi květiny, psal a volal každý den. Čekával na mě před prací a brzy jsme spolu byli v podstatě pořád. Po asi dvou měsících vztahu jsme se sestěhovali. Tím přišla první změna. Věděla jsem, že je Jakub dominantní muž, ale brzy mě začal úplně kontrolovat a říkat mi, co mám dělat, kdy chodit domů, co si brát na sebe. Postupně mě také začal izolovat od přátel a rodiny a vše se završilo tím, když jsem otěhotněla.

První facku jsem dostala právě v těhotenství a později se fyzické útoky stupňovaly. Po pěti letech manželství ze mě byla nesamostatná troska, která se třásla při zvuku klíčů v zámku. Snažila jsem se manželovi ve všem vyhovět, ale nikdy nic nebylo správně. Vždycky se našel důvod k tomu, aby na mě křičel, ponižoval mě a nadával mi. Chtěla jsem několikrát odejít, ale bála jsem se. Do práce jsem se po mateřské nevrátila a byla na svém muži úplně závislá. Něco se ve mě pohnulo, až když se muž přestal ovládat natolik, že mě bil i před dcerou. Uvědomila jsem si, že jí tím dávám ten nejhorší příklad do života. To mi dodalo sílu jednat.

Navštívila jsem poradnu pro týrané ženy a odešla do azylového domu. Po náročném rozvodu se mi teď pomalu daří budovat nový život. Pošramocené sebevědomí mi ale zůstalo, stejně tak jako nedůvěra k mužům. Bojím se někomu věřit.

Když se dívám zpět, vidím, že od začátku tady byly varovné signály. Jenže já je nechtěla a asi ani neuměla rozpoznat. Dneska už bych stejnou chybu neudělala.

Formy domácího násilí

Domácí násilí má různé formy: od psychického týrání až po sexuální a fyzické útoky. Pro oběť, která v násilném vztahu dlouhodobě žije, je někdy těžké se zorientovat v tom, co se doma děje.

1. Psychické násilí

Je nebezpečné tím, že je těžko popsatelné. Projevuje se postupně a pomalu. Oběť psychického násilí si není jista, zda není jen přecitlivělá. Toto násilí má nejrůznější projevy. Od ponižování, občasných nadávek až po promyšlený psychický teror.

• Zastrašování. Zastrašovací gesta – např. hrožení pěstí, slovní výhrůžky, např. „Jestli ode mě odejdeš, nikdy ti nedám děti“, vyhrožování bitím.
• Kontrola všeho, co oběť dělá. Kam jde, s kým mluví, co říká, kdy se vrátí, časté telefonáty, výslechy po návratu domů, prohrabávání věcí, kontrola telefonu, počítače. Fyzické sledování oběti.
• Ponižování. Nadávky, zesměšňování, snižování schopností, zpochybňování duševního zdraví, zlehčování obav, urážení rodiny oběti, urážky týkající se vzhledu a inteligence.
• Křik a řev.
• Vulgarismy.
• Vyžadování poslušnosti. Musí být uklizeno tak, jak si agresor přeje, oběť musí přicházet podle toho, jak jí nařídí, agresor zakazuje např. návštěvy rodičů a kamarádek.
• Vyhrožování zabitím oběti, dětí, někoho dalšího blízkého oběti.
• Vyhrožování sebevraždou nebo dokonce sebevražedné pokusy.
• Izolace a omezování oběti. Agresor bere klíče od bytu, od auta, zabaví telefon. Zakazuje oběti chodit ven, studovat nebo pracovat. Nebo agresor zastupuje oběti cestu, nechce ji nechat odejít z místnosti apod.
• Stalking. Neustálé telefonáty, psaní SMS, sledování oběti, čekání před prací atp.

2. Fyzické násilí

Může se objevovat od začátku vztahu, ale může k němu začít docházet až po delší době psychického týrání. A pozor, i strkání a bránění v pohybu je již fyzické násilí!

• Facky, opakované facky.
• Rány pěstí do těla.
• Bití do hlavy, obličeje.
• Bití v těhotenství.
• Škrcení, dušení.
• Bití předměty – páskem, ručníkem.
• Ohrožování nožem, střelnou zbraní a jakoukoliv jinou zbraní.
• Trhání vlasů, tahání za vlasy.
• Kroucení rukou, znehybnění.
• Strkání a sražení oběti na zem, na postel, přimáčknutí na stěnu, dveře.

3. Ekonomické násilí

V tomto případě dochází k zamezení přístupu k financím, a to i vlastním. Dále sem patří vydírání a vynucování přepsání bytu či nemovitosti. Oběť si musí o peníze říkat a poté přesně vyúčtovávat, za co je utratila. Finance musí odevzdávat agresorovi.

4. Sexuální násilí

Sexuální násilí má opět různé formy. I v manželství je ovšem sexuální násilí trestným činem!

• Vynucování sexu jako protislužby.
• Znásilnění.
• Vyžadování nepříjemných sexuálních praktik.

Připraveno ve spolupráci s projektem Nenechte si ubližovat