18. března 2021 04:00
Martina ČerňanskáJana (31): nechala jsem se sterilizovat, manžel se však těší na miminko
S Petrem jsem šťastná, vlastně jsem si lepšího mužského přát nemohla, ale problémem je, že netuší, že jsem podstoupila sterilizaci. Děti jsem byla rozhodnuta nikdy nemít, a proto jsem si život pojistila tak, abych mateřství byla ušetřena. Drahý bez dětí ale žít nechce!
Když rodičovský vzor prostě schází
Pocházím z prostředí, kde výchova dětí nikdy nebyla zodpovědným úkolem. Moji rodiče si mě spolu se starším bráchou prostě udělali a dál se o nás nijak nezajímali. Prostě nás dva nechali protloukat se džunglí světa na můj vkus příliš brzo v době, kdy si ostatní děti hráli, smáli se a neměli na starost nic jiného než řešit, zda si budou hrát se stavebnicí nebo v zahradním domečku. Nejde mi ani tak o to, že jsme na tom byli finančně špatně, to bych ještě pochopila. Ne každý totiž má kapsy plné peněz. Svým rodičům však mám za zlé, že raději holdovali krabicovému vínu, cigaretám a automatům, než aby peníze ušetřili a zůstali doma společně s námi.
Vzhledem k tomu, že nevím, co to dětství je, a dobré vzpomínky na toto strašlivé období nemám žádné, rozhodla jsem se, že matkou být nechci. Nechci totiž udělat nešťastné další človíčky, co si to vůbec nezaslouží. Držím se názoru, že člověk, aby mohl fungovat jako dobrý rodič, musí mít dobrý základ a potažmo vzor od rodiny, ze které pochází. V opačném případě bude vždycky, byť možná nevědomky kopírovat chování, co prožil na vlastní kůži. Právě proto jsem se odhodlala ke sterilizaci.
Podvádím partnera a lžu mu, přesto ho miluji
Nikdy jsem tuto informaci drahému neprozradila, i když jsem prostě měla, a to ještě před tím, než jsme si řekli ano. Já jsem ale byla natolik zamilovaná, že jsem si s tímto faktem nechtěla zkazit šanci na novomanželské štěstí. Jenomže Petr si poslední dobou uvědomuje, že bez dětí žít nedokáže, protože bez malých diblíků prostě život nestojí za nic. Zatím mu tvrdím, že jsem vysadila antikoncepci a on se domnívá, že dřív či později se konečně dočká radostné noviny. Na tu ale bude čekat marně. Ta prostě nemá nikdy přijít, tedy určitě ne se mnou.
Když ale vidím, jak si mé kamarádky mateřství užívají a září štěstím, pociťuji strach a velkou obavu, že jsem se možná rozhodla špatně. Nikdy totiž neuvidím své dítě, nezabořím nos do jeho vlásků, neucítím tu miminkovsky božskou vůní a vlastně budu mít navždy prázdnou náruč. Navíc tyto obavy dále stíhají výčitky a černé svědomí, že jsem lásku svého života obelhala a žila s ním po boku šťastně několik let, i když ve lži.
Nevím, co bude dál!
Aktuálně se potýkám s rozporuplnými pocity, zda mám drahému říct pravdu nebo dál taktně mlčet a dělat, že dítě nemohu mít třeba z důvodu neplodnosti, nikoliv z důvodu podvázání vejcovodů. Ze všeho nejvíc by se ale hodilo, aby se Petr dozvěděl celou pravdu. Jedině tak se totiž bude moct rozhodnout, zda se mnou zůstane i tak nebo si najde ženu, která mu lhát nebude a navíc ho udělá otcem.
„Na toto radikální, byť správné řešení, ale nemám dostatek odvahy. Nechci zůstat sama, protože žádný chlap si nevezme ženskou, co vlastně ženskou ani není. Pokud i vy uvažujete o tom, že se necháte sterilizovat, rozhodně to nedělejte. Chránit se před nechtěným početím lze i jinak. Tuto variantu totiž nikdy nevezmete zpátky, i když změníte názor,“ uzavírá Jana a v jejím hlase je znát zoufalost a v očích se jí zračí smutek.
Jana z Teplic
Místo abyste přemýšleli, že jsme si to v redakci vymysleli, uvítá Jana rozhodně váš názor, jak byste se v její situaci zachovali. Na jednu stranu možná udělala chybu, na tu druhou je to podle všeho nešťastná žena, která sterilizací reagovala na bolestné vzpomínky a nevydařené dětství.