Karla (49): Miluji expartnera své dcery!
Láska do mého života vtrhla jako povodeň a zalila mé vyprahlé srdce tím nejsilnějším citem. Akorát si mohl Amorův šíp přece jen vybrat jiného muže než bývalou lásku mé milované dcery.
Začátky velké lásky
Když si Karolína domů poprvé přivedla svého o dvacet pět let staršího přítele, už tehdy jsem věděla, že to není dobrý nápad. Byl (a je) totiž stejně starý jako já.
Můj manžel a Karolínin otec zemřel při autonehodě před dlouhou řádkou let a já od té doby jiného muže nechtěla. Prostě jsem si vystačila se vzpomínkami na toho nejlepšího chlapa, kterého mi seslala samo nebe a pak si jej příliš brzy na to zase povolalo zpátky. Možná i právě proto si Karolína našla muže, který jí částečně ztraceného otce nahradil.
Nedivím se, že mé dceři František učaroval, protože na svůj věk vypadal skvěle a jeho galantní přístup a životní nadhled by vypálily do srdce cejch lásky snad každé ženě. Moje dcera se zamilovala a já na jednu stranu měla radost spolu s ní, ale na tu druhou se o ni bála, že takto vysoký věkový rozdíl nebude sekat dobrotu. Dva roky šlo všechno jako na drátkách a pak přišel kolaps. Nevybouřené mládí se ozvalo a dcera prožila jeden intenzivní románek se svým šéfem na služební cestě, který mimochodem stále trvá. František z našeho dvougeneračního domu odešel a já se obávala, že si pozdě uvědomí, jakou udělala chybu, zatímco on už bude dávno pryč.
Po jeho odchodu zůstala v domě i v mém srdci prázdnota
Její srdce ale plně patřilo jinému muži, kdežto tou, komu František bytostně scházel, jsem byla já. Zvykla jsem si na jeho jantarově hnědé oči, které se smály na svět tak upřímně a přitom opravdově, od srdce. Najednou tu nebyl nikdo, kdo by mi vyprávěl při ranní kávě vtipy, jak to s oblibou dělával. I když jsem si celý život nalhávala, že mi chlapi nechybí a že si vystačím sama, tak jsem pochopila, že moje ženství prahne po lásce, zájmu, dotecích a přítomnosti muže.
Náhoda mě učinila šťastnou: Osude, díky za lásku!
Při velkém úklidu jsem natrefila na několik Františkových věcí, které u nás zapomněl, a s velkou touhou, že ho zase uvidím, jsem se rozhodla mu je jít vrátit. A víte co on? Otevřel mi se slzami dojetí v očích a na jeho vřelý úsměv nezapomenu snad po zbytek svého života. Jako mladá holka jsem se mu vrhla do náruče a jako dychtivá puberťačka si užívala jeho polibky, jako bych jimi hasila žízeň. Ano, žízeň lásky přišla i na mě. A já ji chodívala hasit každou volnou minutu k němu domů. Najednou jsem nepotřebovala užívat prášky na spaní, migrény vymizely a já našla smysl ubíhajících dní.
Když se mě po půl roce mého permanentně šťastného období dcera zeptala, co se děje a ať jí toho svého už konečně představím, nemohla jsem jinak, než se jí se vším přiznat. Prostě jsem se zamilovala do jejího expřítele. Její první reakce nebyla příjemná, a dokonce i zabolela. Karolína se odstěhovala a dlouhé měsíce jsme se nestýkaly. Po čase ale přišla za mnou s pochopením v očích a dala nám své požehnání.
Rodina to prozatím nerozdýchala a u nás ve městě platím za běhnu, co spí s bývalým mužem své dcery. Nikdy totiž nikomu nevymluvím, že naše aférka začala až poté, co František bouchnul dveřmi našeho domu jednou provždy.
S mojí dobráckou povahou je těžké tyto narážky od sousedů a rodiny snášet, ale ustojím to. Přece nedám sbohem muži, který mě rozsvítil jako vánoční stromeček.
„A proč vám sem píšu? Možná moje závistivé sousedky a nepřejícná část rodiny zamíří právě na vaše stránky a přečtou si můj příběh přesně tak, jak se stal. Pokud mě poznáváte, ano, jsem to já, Karla ze Slavkova u Brna,“ uzavírá svůj příběh žena, která po letech zase přičichla k lásce.
My v redakci paní Karle a celé její rodině držíme pěsti a před Karolínou smekáme, že dokázala překousnout fakt, že její bývalý partner byl kdysi jejím, i když právě teď k zbláznění miluje její matku.