6. března 2026 07:30
Ema BártováČtyři hodiny na mobilu denně zásadně zvyšují riziko deprese u dětí
O tom, že dětem sociální sítě neprospívají, se mluví stále více. Nová velká studie poukazuje na souvislost mezi dlouhým časem stráveným na sociálních sítích a rizikem rozvoje depresí.
Nová studie ukazuje, že čtyři a více hodin denně strávených u elektroniky více než o 60 procent zvyšuje riziko deprese. Stoupá také pravděpodobnost vzniku úzkostí a hyperaktivních projevů spolu s problémy s pozorností. Děti se zároveň méně hýbají a hůře spí.
Na základě dat získaných od více než 50 000 amerických dětí ve věku 6 až 17 let studie odhalila, že nadměrný čas strávený u mobilů zvyšuje pravděpodobnost vzniku deprese o 61 procent, úzkosti o 45 procent, problémů s chováním o čtvrtinu a ADHD o pětinu. Média v této souvislosti citovala klinickou psychiatričku Hannah Nearney, podle níž často následuje masové předepisování antidepresiv dětem, které by především potřebovaly ubrat čas strávený na mobilech.
„Na těchto výsledcích je nejvíce znepokojivá vysoká pravděpodobnost rozvoje deprese,“ uvedla klinická psychiatrička. Připomněla, že dlouhodobé užívání antidepresiv má svá negativa, včetně potíží s jídlem a nežádoucího přibírání. Zdaleka ne všechny děti, které je berou, je přitom potřebují. Terapeutický rozhovor přitom stačit nemusí. Bylo by potřeba zásadně řešit intenzitu používání telefonů. Podle studie jako prevence depresí u dětí a dospívajících hodně využívajících mobil výborně funguje fyzická aktivita - alespoň šedesát minut pohybu denně. O něco méně zásadní byl pravidelný a dostatečně dlouhý spánek.
Děti se ale právě i kvůli používání mobilů hýbou málo, a proto jim – podle jiné studie zveřejněné v časopise Pediatrics – hrozí kromě depresí také rozvoj obezity. Vědci navíc zjistili, že čím dříve dítě dostane chytrý telefon, tím větší je u něj riziko vzniku těchto onemocnění. Výzkumný tým – složený z výzkumníků z Pensylvánské univerzity, Kalifornské univerzity v Berkeley a Kolumbijské univerzity – zkoumal data od více než 10 500 účastníků studie Adolescent Brain Cognitive Development Study hodnotící vývoj mozku u dětí v průběhu dospívání. Ukázalo se, že ve srovnání s dvanáctiletým dítětem, které nevlastnilo chytrý telefon, mělo to s mobilem 1,3krát vyšší riziko deprese, 1,4krát vyšší riziko obezity a 1,6krát vyšší riziko nedostatku spánku.
Přečtěte si také: Více než 6 % lidí vykazuje známky závislosti na mobilních telefonech. Netolismus roste i v České republice!
Telefony ano, ale bez sociálních sítí?
Mobilní telefony jako takové by přitom nemusely představovat problém a naopak by mohly starším dětem i dospívajícím dokonce prospět. Ovšem, pouze v případě, že by v nich neměli přístup na sociální sítě. Ukázal to loni publikovaný menší výzkum, po němž by měla následovat rozsáhlejší studie na větším vzorku mladé populace. Výzkum vedený týmem odborníků z University of South Florida sledoval vliv používání mobilů na jedenácti- až třináctileté jedince. Podle autorů si vlastníci přístrojů vedli lépe než děti, které je neměly, téměř ve všech hodnocených ukazatelích pohody.
Děti s chytrými telefony s menší pravděpodobností uváděly příznaky deprese a úzkosti a s větší pravděpodobností trávily čas osobně s přáteli a uváděly, že se cítily dobře, než děti, které chytré telefony nemají. Ovšem, tohle všechno platilo za předpokladu, že ve svých mobilech dospívající neměli sociální sítě a nepoužívali je. Pokud ano, riziko depresí, úzkostí a potíží se spánkem se zásadně zvedlo. Problémem byla také kyberšikana.
Právě o omezení přístupu dětí k sociálním sítím část odborníků na digitální média a dětskou psychiku už nějaký čas usiluje. V Evropě se o tom zatím jen mluví, ale například Austrálie už k tomu přikročila i prakticky - sociální sítě tam jsou pro děti a teenagery do 16 let zakázané od loňského prosince. Podle zpravodajské agentury Reuters následovalo zrušení téměř pěti milionů dětských účtů na sociálních platformách. Stejný záměr oznámila i Malajsie.
Evropské země, například Německo a Francie, se chtějí vydat stejným směrem, ale prakticky se zatím nezměnilo nic. Evropský parlament nicméně na konci roku 2025 přijal nezávazné stanovisko, ve kterém navrhuje, aby na sociální sítě směli jen lidé starší 16 let, případně od třinácti výše se souhlasem rodičů; cílem by mělo být také omezení návykových prvků, jako je třeba možnost nekonečného scrollování. Je proto pravděpodobné, že i na tomto kontinentě nakonec nějaká omezení přijdou.
Zdroje:
www.androidheadlines.com, www.newscientist.com, abcnews.com
Sociální sítě od 15 let?