Sonja Henie přepsala pravidla krasobruslení. Zavedla bílé brusle i nápadité kostýmy

Na olympiádu se dostala už v 11 letech

Sonja Henie se narodila v norském hlavním městě Oslu v roce 1912 do rodiny bohatého kožešníka. Její otec byl zároveň vášnivým sportovcem a mistrem světa v cyklistice. K pohybu tak byla vedena od útlého věku. Věnovala se lyžování i baletu. K bruslení se dostala kolem pátého roku života. Na olympiádě, která se konala v Chamonix v roce 1924, startovala v pouhých jedenácti letech. Přestože skončila poslední, v jejím věku to byl neuvěřitelný výkon a to i proto, že sportu v té době dominovali hlavně muži. Sonja byla jednou z jedenácti sportovkyň, které se ten rok olympijských her ve Francii účastnily.

O dva roky později už obsazovala stupně vítězů, například na mistrovství světa v roce 1926 ve Stockholmu získala druhé místo. O rok později získala v Oslu titul mistryně světa. Ten obhájila desetkrát po sobě a stala se tak jedinou krasobruslařkou v historii, která drží titul desetinásobné mistryně světa. Jako držitelka nejvyššího počtu zlatých medailí se zapsala i do Guinnessovy knihy rekordů. Zápisy tam má hned dva, ten druhý jako nejmladší vítězka mistrovství světa v historii. Zlatou medaili si odvezla také z Prahy, kde zvítězila v roce 1934 na mistrovství Evropy.

Čtěte také: Skokan „zakázaného“ salta Malinin na olympiádě selhal. Krasobruslení má překvapivého vítěze

První zlatou olympijskou medaili získala v roce 1928 ve švýcarském Svatém Mořici za choreografii Umírající labuť. Díky ohromné rychlosti, skokům a prvkům, jež do té doby ještě nikdo z přítomných neviděl, získala mladá Norka přezdívku Královna ledu. Sestava navíc byla vytvořená tak, aby její ladné pohyby zdůraznily stíny na ledu. A proto obdržela i další přezdívku - Královna stínů. Tehdy se ve svých patnácti letech stala nejmladší olympijskou vítězkou vůbec. O toto prvenství přišla po sedmnácti letech, když na olympijských hrách v Naganu v roce 1998 zvítězila o dva měsíce mladší Američanka Tara Lipinski.

Zlatou medaili z olympijských her si odvezla následně ještě dvakrát. Zlato získala v roce 1932 v americkém městě Lake Placid a poté ještě v roce 1936 v bavorském Garmisch-Partenkirchenu. V Německu se tehdy olympiády účastnily i tuzemské zástupkyně Fritzi Metznerová a Věra Hrubá. Věra, která se později prosadila v Hollywoodu, tehdy zaujala samotného německého vůdce Adolfa Hitlera, který jí nabízel německé občanství. Ona ho však odmítla. Hitler se řadil i mezi fanoušky Henie. A právě spojitost s německým vůdcem, konkrétně fotografie, kde mu podává ruku, jí způsobila velké problémy. Tato kontroverze ji pak provázela po zbytek života. Ona však vazby na nacistické pohlaváry hlasitě odmítala.

Dala krasobruslení novodobou podobu

Seveřanka navždy změnila svět krasobruslení. Nedržela se pravidel, vytvořila si totiž vlastní. Ve svých figurách spojovala sílu, půvab a přesnost. V sestavách využívala zkušenosti z baletu a divákům tak vyprávěla příběh, což do té doby nikdo jiný nedělal.

Mohlo by vás zajímat: Historický moment na olympiádě: Malinin po 50 letech skočil „zakázané“ salto, žasl i Djokovič

Krasobruslení v podobě, v jaké ho známe dnes, totiž do doby, než se představila Sonja Henie, neexistovalo. Před nástupem Henie na led krasobruslaři během soutěží předvedli pouze několik technických prvků a skoků. Hudba pak hrála jen v pozadí, aby nebylo úplné ticho.

Byla také velkou průkopnicí krásných kostýmů, které jsou pro dnešní diváky jedním z nejatraktivnějších prvků při sledování krasobruslení. Původně se na soutěže nosily dlouhé sukně. Ty zavrhla jako nepraktické a začala vystupovat jen v krátkých. Do soutěží přinesla sexy střihy, které jsou bohatě zdobené krystaly, flitry nebo třeba peřím.

Opravdovou revoluci způsobila i bílými bruslemi, protože do té doby se na soutěže nosily výhradně černé. Ostatní krasobruslařky ji pak začaly následovat a právě proto je Henie považována za průkopnici moderního krasobruslení. Její zásluhou se z krasobruslení stal jeden z nejelegantnějších a divácky nejatraktivnějších sportů.

Lední show, Hollywood a velké bohatství

Patřila mezi nejsledovanější ženy světa, muži po ní toužili a ženy chtěly být jako ona. Mnohé z nich pak napodobovaly její ikonický účes, tedy blond vlasy s vlnami. Každý magazín chtěl, aby zdobila jejich obálky. Módní návrháři si zase přáli, aby nosila jejich modely, protože by se z nich následně stal nepostradatelný kousek v šatníku.

Nepřehlédněte: Tomáš Verner: Krasobruslení se z obývacího pokoje dělat nedá. Udržet děti u sportu je těžké

Než v roce 1936 skončila se závoděním, byla jednou z nejslavnějších sportovkyň na světě. Svůj konec oznámila poté, co získala třetí zlatou olympijskou medaili. Všechny tehdy dost zaskočila. Svůj konec vysvětlila tím, že se chce věnovat podnikání.

Sonja začala zpívat, velké jmění ale získala díky následnému projektu, na němž spolupracovala se svým otcem. Společně světu mezi prvními představili lední show. Ta jejich nesla název Hollywoodský polární palác. Po pár vystoupeních byla krasobruslařka oslovena společností 20th Century Fox, která jí nabídla pětiletý kontrakt.

Přestože ji filmaři podceňovali, první snímek s ní v hlavní roli se zařadil mezi nejvýdělečnější snímky toho roku. Komedie Jedna z milionu dokonce získala nominaci na Oscara za nejlepší taneční režii. Film Tenký led s krasobruslařskou tématikou byl dalším filmem, který byl nominován na Oscara. Sonja zazářila celkem ve dvanácti filmech.

S lední revue pak projela mezi lety 1937 až 1956 celou Evropu i Ameriku. Byla tak první, kdo využil krasobruslení jinde než na profesionálních soutěžích. Vytvořila jeden z nejvýnosnějších obchodů světa. Slavila ohromný úspěch. Díky ledním revue a herectví získala veliké jmění a stala se tak jednou z nejbohatších žen planety. V padesátých letech pak přišla se svou vlastní show.

Tři manželství a žádné děti

Během úspěšné kariéry dostávala samozřejmě Sonja nespočet milostných dopisů. Ona se ale naplno věnovala krasobruslení a nabídky spíš ignorovala. Neodolala ale Američanovi Winthropovi Gardnerovi. Po krátké známosti si řekli své ano. Rozvod byl ale ještě rychlejší. Podruhé se Královna ledu vdávala v roce 1940, kdy šla k oltáři s Danem Toppingem. O rok později přijala ve Spojených státech občanství. Ani tento sňatek nevydržel a po šesti letech se jejich cesty rozešly.

Mohlo vám uniknout: Rychlobruslař Jílek si dává od sportu pauzu, přiznal ve vysílání. Na stříbro už kouká jinak

Štěstí našla až v roce 1956, zhruba v době, kdy se rozhodla jít kvůli upadající slávě do důchodu. Její životní láskou se stal movitý norský loďař Niels Onstad. Sonja se společně s ním rozhodla opustit USA a vrátila se do rodného Norska. Manželé si našli zálibu ve sbírání uměleckých děl. Podařilo se jim nashromáždit velkou sbírku zahrnující díla například od Picassa, která byla později zpřístupněna veřejnosti. Brány muzea Henie Onstad Kunstsenter v Høvikoddenu nedaleko Osla byly otevřeny v roce 1968. Tam jsou mimochodem k vidění i její ikonické bílé brusle.

Třetí manželství vydrželo deset let, dvojici bohužel rozdělila Sonjina předčasná smrt. Jedna z nejúspěšnějších sportovkyň v historii nikdy neměla děti. Bála se totiž, že by jim nemohla dát to, co by si zasloužily. „Děti potřebují neustálou lásku a já si nejsem jistá, jestli bych jim byla schopná dát takovou péči, kterou by si zasloužily,“ pronesla v minulosti.

Ignorovala zdravotní problémy

Když Sonju Henie začaly provázet zdravotní problémy jako únava a bolesti, dlouho je ignorovala. Oddalovala návštěvu lékaře, ke které ji až po dlouhé době přiměl manžel. Když konečně navštívila lékaře, dozvěděla se krutou diagnózu. Trpěla chronickou leukémií.

Společně s manžela trávili léto v roce 1969 v Evropě a Paříži. Když se její zdravotní stav náhle zhoršil na doporučení lékaře se měla rychle vrátit do Osla na rychlou transfuzi. Během letu z Paříže do Osla Sonja Henie 12. října roku 1969 na palubě letadla po devíti měsících nemoci zemřela. Ikoně krasobruslení bylo pouhých 57 let.

Sourozenci Taschlerovi o temné stránce krasobruslení. Pro holky je to každodenní soud: