Životní styl

9. srpna 2026 07:00

Michaela Vlčková

AI nemá nahrazovat učebnice, říká expert. Školy by měly učit ji správně využívat

Umělá inteligence se stává běžnou součástí života dětí i škol. Pomáhá s domácími úkoly, vysvětluje učivo a procvičuje cizí jazyky. Zároveň ale roste obava, že děti přestávají samostatně přemýšlet, ověřovat informace nebo řešit problémy mezi sebou. Kde je hranice mezi užitečným pomocníkem a rizikem pro vývoj dětí? Na toto téma promluvil v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS analytik Jan Tyl.

Ve světě jsou debaty o regulaci technologií ve školách. Například ve Francii se dál zpřísňují pravidla pro používání mobilních telefonů i sociálních sítí nezletilými. Také v České republice se rozjíždí debata, zda by se i zde měly sociální sítě omezit po vzoru Francie, kde zákaz užívání sítí platí pro děti mladší 15 let.

Umělá inteligence je v dnešní době pro mnoho dětí stejně běžná jako internet. Podle odborníka na umělou inteligenci Jana Tyla je vliv umělé inteligence na to, jakým způsobem se děti učí, velmi zásadní. „Je to taková velká revoluce a zároveň dvousečná zbraň. Ke každému dítku dokáže přinést nejlepšího učitele, ale pokud se nepoužívá správně, děti pak dělají to, čemu říkáme kognitivní delegování. Méně přemýšlí a může to mít negativní efekty,“ upozornil Tyl v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS.

Čtěte také: Francie jako první v EU omezila sociální sítě. Zákaz však přináší další problém, líčí expertka

„Spousta studií ukazuje, že při správném používání umělá inteligence dokáže zdvojnásobit hloubku porozumění danému textu nebo matematickým úlohám,“ pochvaloval si Tyl, ale znovu upozornil, že kromě rozvoje může mít i opačný vliv.

Největší přínosy vidí odborník v tom, že umělá inteligence je interaktivní. „Je personalizovaná a dokáže se přizpůsobit každému z těch dětí i jeho potřebám. Rychlejší může dostat složitější úlohy, pomalejší dítě může opakovat víckrát svoji látku. Každý může mít učitele, který mu vyhovuje,“ popsal, v čem vnímá největší výhody při učení. Ideální způsob používání ve školách podle Tyla není ten, že AI bude nahrazovat učebnice. „Dětem má vytvořit výzvy, které jsou přiměřené pro daného studenta,“ vysvětlil.

Naproti tomu pak zaznívá spousta názorů, že děti kvůli umělé inteligenci přestávají samostatně přemýšlet. „Je to reálné riziko. Jak už jsem zmínil, je to kognitivní delegování nebo digitální demence. Například když nemusíme vymýšlet práci od začátku a využijeme aplikaci, tak to způsobuje to, že lidé zpohodlní. Kognitivní rozumovou činnost delegujeme na nějaký stroj. Aktivace našeho mozku je slabší a vede to k tomu, že naše celkové výsledky pak nejsou nejlepší,“ uvedl Tyl a poradil, jakým způsobem bychom měli umělou inteligenci využívat.

Mohlo by vás zajímat: Francouzští zákonodárci zakázali žákům ve školách mobily. Opozice: Je to jen reklamní tah prezidenta

Lidé by neměli AI využívat k tomu, aby dělala práci za ně. Naopak je dobré si vytvořit kritika, který bude klást otázky. „Úplně nejlepší rada ale je zamyslet se nejprve nad problémem sám, použít vlastní hlavu a až pak umělou inteligenci. To platí pro děti i pro dospělé,“ zdůraznil expert.

Školy by umělou inteligenci podle Tyla zakazovat neměly. „Mohlo by se stát to, že kdyby ve škole AI zakazovaly a děti pak přišly do pracovního procesu, tak by byly proti ostatním ve velké nevýhodě. Plošné zákazy nejsou to nejlepší. Bylo by lepší je s tím naučit pracovat,“ řekl Tyl a upozornil, že problémem v Česku je to, že sami učitelé ji neumí používat, zatímco děti ano. „Učitelé by se neměli bát ji používat. Dětem by pak měli říct, kdy ji používat a jakým způsobem a také kdy ne,“ přiblížil.

Nepřehlédněte: Zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let je nutný. Stát i rodiče se musí spojit, radí experti

Samozřejmě je stále důležité si informace ověřovat, protože umělá inteligence nemusí mít vždy pravdu. „Je dobré po umělé inteligenci chtít, aby nám odpověď podpořila nějakými zdroji. Na nás pak je si zdroje zkontrolovat a nevypínat to, čemu říkáme kritické myšlení. Ověřovat si, co říká a jestli to dává smysl,“ poradil analytik.

Zároveň varoval před tím, že umělá inteligence se může podbízet a snažit se nám říkat, že my jsme ti nejlepší. Mnozí lidé se pak s umělou inteligencí radí například i o vztazích a jiných tématech. „Osobnější a citlivější témata bychom raději měli řešit s lidmi. Ovšem může to mít výhodu v tom, že v okolí není nikdo, kdo je vyslechne. I tak je to ale jedna z alarmujících věcí, na které bychom si měli dát pozor,“ zdůraznil. Umělá inteligence by neměla nahrazovat lidské vztahy. „Měla by být mostem, aby se lidé dokázali bavit s ostatními lidmi,“ doplnil.

Mohlo vám uniknout: Zákaz sociálních sítí pro děti? Ať se začne u rodičů, sami jim často nerozumí, říká psycholog

Často se také hovoří o tom, že AI potlačuje kreativitu dětí. „Opět je to o způsobu, jakým se nástroj používá. Dobře použitá umělá inteligence dokáže kreativitu rozvíjet. Dokáže rozvíjet nové nápady, kritizovat stávající,“ vysvětlil.


Jan Tyl promluvil také o zákazech, které už ve světě fungují a na mnohých místech se o nich hovoří. „Ve Francii ještě nemáme dostatek údajů, jak to bude vypadat. Ve Velké Británii se ale dělaly podobné pokusy. Na třiceti školách se experimentovalo s tím, že se budou zakazovat mobilní telefony. Ukázalo se, že až tak velký dopad to nemá. Daleko lepší je podle mě naučit děti umělou inteligenci správně používat a hlavně kdy ano a kdy ne,“ zmínil.

Děti by podle Tyla neměly telefon používat během výuky, kdykoliv se jim zachce. „Měly by ho používat pouze na povel učitele a jinak ho mít schovaný v tašce. Příkladem by měli jít i rodiče a nepoužívat telefony ve chvilkách, kdy se to nehodí, například u jídla. Zkrátka mít chvilky, kdy se telefon nepoužívá. Zároveň mohou nastavit hranice a časy, kdy se telefon nebude používat,“ poradil Tyl, jak zamezit tomu, aby děti byly na mobilních telefonech závislé.

Zákaz mobilů ve školách naráží u opozice. Vědecká data jasný přínos neukazují: