Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
zpět

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.
zpět

Výpočet ascendentu

Pro výpočet svého ascendentu zadejte datum a čas narození.
Reklama

Kde se vzala tradice vánočního stromečku? Budete překvapeni!

Co se vám vybaví, když se řekne slovo Vánoce? Nejspíš toho bude hodně. Rodina, dárky, vůně cukroví, horký svařák... Každý si bude představovat něco trochu jiného, ale jedna věc bude nejspíše společná všem. Dominanta obývacího pokoje – vánoční stromeček. Přemýšleli jste někdy nad tím, odkdy a proč si lidé začali na Vánoce pořizovat živé stromky do svých domovů?
Vydáno: 13.12.2018
Kde se vzala tradice vánočního stromečku?
Autor: iStock Kde se vzala tradice vánočního stromečku?
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Počátky vánočního stromku

Možná vás napadne, že se jedná o křesťanskou tradici, což by mělo logiku. Nicméně kořeny tohoto zvyku spadají až do dob starověkého Egypta. Jakmile se začal ve starověkém Egyptě blížit zimní slunovrat, místní obyvatelé vyzdobili na oslavu své chrámy a obydlí zelenými stromky a věnci. Protože byly rostliny zelené, reprezentovaly věčný život, mír a bohatství, což bylo v období zimy nesmírně důležité. V tuto dobu byl totiž bůh slunce Ré slabý a nemocný. Po slunovratu začínal sluneční bůh zase nabírat na síle. Zelené stromky a věnce tak symbolizují triumf života nad smrtí.

Egypťané ovšem nebyli jediní, kteří si dali do domu živou rostlinu. Ve Skandinávii Vikingové věřili, že zelené stromky představují výjimečné dary od Baldera, jejich boha světla a míru. O druidech, starodávných keltských kněžích, se zase tradovalo, že si začali přinášet zelené stromky do svých obydlí zhruba kolem 8. století. Předtím druidové uctívali coby svou modlu duby.

Nicméně anglický benediktinský mnich svatý Bonifác, muž, který zasvětil svůj život tomu, aby se stal misionářem mezi pohany, nabídl druidům za symbol Svaté trojice jedlovou větvičku rozvětvenou na tři části, která měla nahradit jejich milované duby. Druidové poté začali používat jehličnany na výzdoby svých chrámů a obydlí. Oslavovali tím život bez přítomnosti smrti. Na okna a dveře také zavěsili jmelí, aby odvrátili zlé duchy nemocí.

Vánoční stromky a křesťanství

Přestože je německý teolog a kněz Martin Luther, který žil v 16. století, známý tím, že byl velkým reformátorem a zakladatelem protestantismu, tvrdí se o něm, že tradici vánočního stromku přinesl do Německa právě on. Zároveň ji představil křesťanství takovým způsobem, jak ho známe dodnes.

Podle History.com stavěli venku němečtí křesťané pyramidy ze dřeva a zdobili je větvičkami jehličnanů a svíčkami, aby tím vzdali hold narození Ježíše. Všechno krásně svítilo a zářilo, bylo to naprosto magické. A právě Martin Luther se rozhodl, že tuto nádhernou atmosféru zprostředkuje své rodině tak, že dá stromek rostoucí venku dovnitř a ozdobí ho svíčkami.

Ještě v 18. a 19. století si většina Američanů myslela, že je tato tradice poněkud zvláštní. Dokonce ji považovali za reprezentaci pohanství. Plymouthská kolonie ji dokonce nazvala „pohanským výsměchem“.

Jak se stal vánoční stromek populární

V roce 1846 byla královna Viktoria, druhá nejdéle vládnoucí panovnice, se svými dětmi a manželem, princem Albertem, naskicována ve Windsorském paláci. Na skice byl vedle nich nazdobený vánoční stromek. Protože byla Viktoria velmi populární, ostatně jako jakýkoliv jiný člen královské rodiny, stala se z vánočního stromku ikona, která se rychle začala šířit do celého světa. 

U nás se první vánoční stromek objevil mnohem dříve, konkrétně v pražské vile ředitele Stavovského divadla Jana K. Liebicha roku 1812. Do českých rodin se však tento zvyk dostal teprve o několik desetiletí později, stromky se prodávaly zcela běžně a lidé je nazývali Kristovým strůmkem. Ale zpočátku si je mohli dovolit jen ti zámožnější. Se stromkem souvisejí také vánoční ozdoby. Ty zaplavily nejen Británii, ale také Německo a USA. Na počátku 20. století měli Američané vánoční stromky vysoké od podlahy až po strop a nazdobili je vším, co měli doma po ruce. Tedy ořechy, marcipánovým sušenkami, jablíčky, svíčkami a řetězy z kukuřic.

Budiž světlo!

Jakmile se zavedla elektřina, začala se postupně místo klasických svíček využívat elektrická světýlka. První vytvořil Thomas Edison v roce 1880. Vyzdobil jimi zvenku svou laboratoř. O dva roky později jeho přítel a partner Edward H. Johnson ručně zhotovil řetěz s 80 světýlky v červené, bílé a modré barvě a omotal jimi vánoční stromek. A od roku 1903 se už začaly vyrábět první světelné řetězy určené do běžných domácností.

Strom před Rockefeller Center
Autor: iStock Strom před Rockefeller Center

V roce 1923 zahájil americký prezident Calvin Coolidge tradici osvětlení Národního vánočního stromku se 3000 světýlky na řetězu. O méně než 10 let později, v roce 1931, byl osvětlen první strom stojící před Rockefeller Center v New Yorku. A tato událost nejspíše odstartovala novou tradici. Z nazdobených vánočních stromků se stal symbol svátků. Připomeňme si např. papežský vánoční strom ve Vatikánu nebo plovoucí vánoční strom v Brazílii.

Za Strom republiky může Liduška

U nás mají veřejné vánoční stromy, zvané Stromy republiky, mnohem prozaičtější minulost. Ten první se rozzářil roku 1924 na brněnském náměstí Svobody. Stalo se tak na popud spisovatele a novináře Rudolfa Těsnohlídka, který se v předvečer Vánoc roku 1919 vydal spolu se dvěma přáteli do lesa pro vánoční stromek. Cestou zaslechli podivný zvuk připomínající umírající srnu a když přišli blíž, zděsili se. Pod stromem leželo promrzlé odložené batole. Podchlazené děvčátko, později pojmenované Liduška, zachránili, a protože tato událost Rudolfem Těsnohlídkem velmi otřásla, začal přemýšlet, jak by se dalo opuštěným dětem pomoci. Problém byl, kde sehnat peníze. Inspiraci našel během své návštěvy Kodaně, kde ho zaujalo, že tam pod vzrostlým, ozdobeným stromem pořádají sbírku na chudé děti. Rozhodl se tento skandinávský zvyk přenést do Československa, a tak se nejdříve rozsvítil již zmíněný strom v Brně, o dva roky později se k této tradici přidala Plzeň, poté i Praha. Koncem 20. let nebylo snad města, kde by nezářil vánoční strom.

Až budete letos zdobit stromeček, můžete popřemýšlet o tom, co všechno se muselo přihodit, aby se stal nedílnou součástí vánoční atmosféry. A nezapomeňte, že symbolizuje život, mír a bohatství. A bohatstvím se rozhodně nemyslí jenom peníze a majetek.

-šp-

Článek je zařazen v: Vánoce, stromeček
Reklama