VIDEO: Velký tlustý lín, zkráceně Veltlín. Nejlepší pití pro rybáře, říká Machr. A nejen pro ně
Že si Machr rád přihne, to už všichni diváci seriálu Vinaři dobře vědí. A kromě oblíbené slivovičky si rád pochutná i na dobrém Veltlínském zeleném. Přesvědčíme se o tom v neděli v další epizodě nazvané Sumec. A jak jste na tom vy se vztahem k Veltlínu, znáte ho?
Veltlínské zelené má v naší kotlině trošku historický problém – tuhle odrůdu trápí jisté stigma. Před rokem 1989 se pod jejím názvem schovávalo spousta patoků, a až do dnešních dní dají někteří z konzumentů raději přednost exoticky znějícím odrůdám jako Sauvignon či Chardonnay před „naším“ Veltlínkem. A to je škoda!
Veltlínské zelené, nebo také po rakousku Grüner Veltliner, pochází nejspíše z Dolního Rakouska. Usuzuje se tak podle v minulosti užívaného názvu Mouhartsrebe, vztahujícímu se k vrchovině Manhartsberg v okolí města Retz, které leží necelých šest kilometrů od jihomoravské vinařské obce Hnanice.
Grüner Veltliner se odrůdě začalo říkat až v 18. století. Předtím ho milovníci vína znali jako Grüner Muskateller nebo Weißgipfler, v češtině Bělošpičák nebo Muškatel. Ale pozor, s odrůdami Muškát moravský či Muškát Ottonel nemá Veltlín nic společného, jedním z jeho rodičů je odrůda Tramín. V aromatice by to člověk ani nehledal!
Chuťovka od sousedů
Největší tradici v pěstování Veltlínského zeleného mají naši jižní sousedi. Zejména rakouské vinařské regiony Weinviertel, Kamptal, Kremstal a Wachau. Přitom Veltlíny z Wachau se u nás řadí mezi nejoblíbenější. Za nejvyšší kvalitativní řadu Veltínu, tzv. Smaragd, „vysolíte“ už pořádné peníze, ale odměnou za ně vám bude krásné víno, které má i po dvaceti letech archivace velký potenciál.
Podívejte se, co o odrůdě říká odborník:
Co je pro Veltlínské zelené typické? Především je to vůně lipového květu. V dalších vrstvách se objevují tóny hořkých mandlí, pepře či medu, někdy dokonce tóny exotického ovoce. Typická vína mají zelenou či zelenožlutou barvu, bývají kořenitá se svěží kyselinkou.
Veltlínské zelené vám bude příjemným každodenním společníkem. Dobře se kombinuje s většinou pokrmů – mladší vína se spárují se studenou kuchyní a předkrmy, starší a vyzrálá chutnají k výraznějším masům a omáčkám. Ve vinném střiku příjemně uhasí žízeň.