Zápis do první třídy začíná už v lednu. Získat odklad bude o dost těžší

Část rodičů budoucích prvňáků o chystané změně věděla, protože je na ni upozornili třeba ve školce, část je překvapená. A mnozí se obávají, že na zápis, který se koná hned začátkem roku, nestihnou svého potomka připravit a ten tak neuspěje. Podle odborníků je to ale přesně naopak - u zápisu uchazeči nemusí předvádět žádné velké výkony, mnohde jde skutečně jen o formalitu. A rodiče i děti tak naopak získají čas případné problémy třeba s motorikou nebo výslovností v klidu do září dořešit.

Dítě dokonce ani k zápisu jít nemusí, přesto je dobré ho tam vzít, zvláště pokud například váháte mezi dvěma školami – není špatné vidět, kde se mu líbí více. Některé školy navíc pojímají zápisy tak, aby se ukázaly případné potíže, které by dítě mohlo mít. „Pokud se zjistí jakýkoliv problém, je možné ho začít řešit o tři měsíce dříve. Zkušený učitel či učitelka u zápisu rodičům poradí, na co se zaměřit nebo jaké materiály k přípravě využít. Děti, které by potřebovaly vyšetřit, případně pracovat se speciálním pedagogem, se tak k odborníkům dostanou dříve. Dle mého názoru je tak větší pravděpodobnost, že více dětí nastoupí do první třídy ze stejné startovní čáry,“ říká ke změně termínu lékařka Jana Martincová.

Může ale samozřejmě nastat i opačná situace. Dítě se u lednového zápisu může zdát nezralé, ovšem během pár měsíců by vše přirozeně dohnalo. „Moje dcera v zimě před jarním zápisem nedokázala dokončovat zadané úkoly, hodně se kvůli tomu vztekala, chyběla jí trpělivost, jemná motorika taky nic moc. Zvažovali jsme, zda ji vůbec do školy dávat. Během pár měsíců všechno dohnala a v dubnu u zápisu byla skoro za premiantku,“ líčí svou zkušenost Zuzana z Olomouce, matka dnes desetileté dívky, která chodí do čtvrté třídy a škola jí nečiní žádné potíže.

Její dcera všechno dohnala sama, podle lékařky Martincové by ale rodiče měli vědět, že s budoucím školákem je třeba doma trochu pracovat. Neznamená to ovšem, že by ho měli učit číst či psát. Zásadnější jsou jiné věci. Jde zejména o výslovnost, samostatnost a také fyzickou zdatnost. Od věci není ani trénink soustředění a vytrvalosti, správného držení tužky nebo stříhání nůžkami. Pokud by dítě nároky budoucí první třídy nemuselo zvládat, mohou rodiče požádat o odklad, ale získat doporučení k němu už nebude tak snadné jako dosud.

Kdo dostane odklad

Česko se dlouhodobě řadí k zemím s největším počtem odkladů na světě. Má je zhruba pětina dětí, část třeba proto, že jim rodiče takzvaně chtějí prodloužit dětství, nebo kvůli tomu, že se bojí, aby pro jejich dítě narozené třeba v létě nebyla škola příliš těžká. „Původně jsme to neplánovali, i když synova školní zralost byla tak na hraně. A šest mu mělo být až v srpnu a po zápise se ukázalo, že v jeho třídě bude z dvaceti dětí osm s odkladem, takže by byl výrazně nejmenší. Proto jsme odklad zvolili i my a pedagogicko-psychologická poradna ho na základě naší prosby doporučila,“ popsal rodinnou zkušenost Jan Kalina, otec dnes třináctiletého gymnazisty.

Čtěte také: Revoluce ve školství: Schyluje se k omezení odkladů prvňáčků i zrušení známkování

Teď už by to možná nešlo, odborníci se rozhodli trendu přibývajících odkladů vystavit stopku, protože podle nich je většina dětí kolem šestého roku života na školní docházku připravená. Odklad povinné školní docházky se proto bude už od roku 2026 řídit novými pravidly. „Bude možný pouze ve výjimečných případech – zejména u dětí s dlouhodobým zdravotním znevýhodněním nebo při náhlé závažné změně zdravotního stavu. I přesto však očekáváme, že v příštím školním roce dostane odklad zhruba 20 tisíc dětí z celkového odhadovaného zájmu přibližně 27 500. Omezování odkladů bude nabíhat postupně. V dalších letech předpokládáme ještě výraznější pokles,“ uvedlo ve své zprávě ministerstvo školství. Časem by tak mělo mít odklad jen nízké procento dětí, jako tomu kdysi v minulosti bývalo.

Kde najít informace o zápisu

Na rozdíl třeba od přijímacích zkoušek na střední školy, které mají pevně daný dvoudenní termín, zápisy do prvních tříd mohou proběhnout kdykoli mezi 15. lednem a 15. únorem. Obvykle se konají den či dva, přesné datum si školy stanovují samy a rodiče ho najdou například na jejich webu. Je tak možné, že zápis se bude konat až v únoru. Případně, pokud rodiče chtějí dítě zapsat do více škol, a pak se rozhodnout, ve dvou poměrně vzdálených termínech.

K zápisu bývá potřeba přihláška do školy, rodný list dítěte a občanský průkaz rodiče, mnohde také doklad o trvalém bydlišti dítěte – zvláště tam, kde jde o školu s velkým převisem zájmu, která ale musí přednostně brát pouze děti, pro které je školou spádovou. I tak se může stát, že se tam všichni nedostanou. Pak může rozhodovat například losování. Rodiče dětí, které se ani tak nedostanou, mohou chtít zajištění místa v jiné škole po radnici své obce. Školní docházka je povinná, takže dítě někam být zapsáno musí.

Počet škol, na které mohou rodiče děti zapsat, není nijak omezený, ani se za to nic neplatí. Většina rodičů zapisuje dítě na jednu až dvě školy. Ve větších městech ale zpravidla absolvují zápisů víc. „Pokud rodiče usilují o školu s lepší pověstí, kvalitnějším vybavením nebo třeba s rozšířenou výukou jazyků, často podají vedle spádové školy přihlášku i tam. V Praze a větších městech, kde je velký převis zájmu, není výjimkou, že rodiče podávají přihlášky i na tři až čtyři školy, aby zvýšili šanci na přijetí. Tento postup je možný a stále častější, protože poptávka po některých školách výrazně převyšuje jejich kapacity. Například v Praze se na jednu školu do prvních tříd hlásí i 150 dětí,“ řekl pedagog Pavel Ivon. Může se také stát, že školy s převisem, zvláště pokud jde o školy soukromé, které nejsou spádové, už u zápisu děti nějakým způsobem prověřují a vybírají si takové, které mají větší předpoklady v jejich škole uspět.

Zdroje:

https://msmt.gov.cz, https://sancedetem.cz/, Tiskové materiály systému Resevando

Známkovat, nebo neznámkovat? Odpovídá Miroslav Hřebecký z EDUin