Detoxikace: Co funguje a do čeho se raději nepouštět?
Detoxikace: Co funguje a do čeho se nepouštět Zdroj: iStock
Detoxikace se stala módou, doporučuje se hlavně v zimě a na jaře. Údajně proto, že organismus je kvůli smogu a nedostatku pohybu zanesený všemi možnými chemickými látkami, které mají poškozovat hlavně játra, zažívací trakt nebo střeva. Je ale pro tělo opravdu přínosná?
Gastroenterolog Marek Beneš z prestižní kliniky IKEM tvrdí, že detoxikaci lékařská věda vůbec nezná! A i když se škodlivé látky z ovzduší do těla dostanou, jejich koncentrace je tak nízká, že není absolutně možné zhodnotit zdravotní stav před a po prodělání těchto kúr. Užívání potravních doplňků považuje za vyhazování peněz. Kdo se stravuje alespoň trochu zdravě, nic takového nepotřebuje. Kdo ne, problém jimi stejně nevyřeší.
Bez vlákniny to nejde
Za nejběžnější způsob očisty střev, kde se škodliviny často ukládají, se považují kysané mléčné výrobky (jogurt, nápoje z něj, acidofilní mléko, podmáslí, zakysaná smetana) hojně propagované výrobci. Ti se navíc „zaklínají“ výzkumy, jak jsou tyto výrobky zdravé. Jenže jiné výzkumy, nezávislé, prokázaly, že při běžné konzumaci mají tyto produkty zcela minimální efekt. „Existují spřátelené kmeny bakterií, zejména Lactobacillus casei, Bacteroides thetaiotomicron a Bifidobacterium longum. Háček je v tom, že k účinnosti potřebují dostatek vlákniny, bez ní jsou úplně na nic, což většina lidí vůbec neví," podotýká Marek Beneš.
Kontroverzní detoxikační pobyty a dlouhé půsty
Marek Beneš nedoporučuje ani detoxikační pobyty, které trvají obvykle týden. Podle něj je bez potíží zvládne jen zdravý organismus (jenže ten to nepotřebuje). Velké změny ve stravovacím režimu i denním rytmu jsou pro tělo velkou zátěží a mohou být spíš zdraví nebezpečné. Stejně nekompromisní je k další doporučované metodě, delšímu půstu. Jeho propagátoři argumentují, že naši předkové ho z náboženských důvodů drželi běžně. Ti ovšem žili jinak, tvrdě pracovali, hlavně venku, jedli zdravé potraviny – pohanku, luštěniny, červenou řepu, kysané zelí. Navíc nešlo o půsty, kdy by jen pili, ale bezmasá období. A to pro ně nebyl problém, protože maso jedli (až na šlechtu) jen v neděli a ve svátek. Když dnes někdo náhle přejde z obvykle nezdravé stravy na „hladovku“, jen si ublíží. V čerstvé paměti je pokus Jiřího Pomeje pomocí tekuté stravy „vyhladovět“ rakovinu. Jediným „výsledkem“ bylo snížení imunity, kvůli které chytil zápal plic, s nímž si oslabené tělo nedovedlo poradit a nakonec mu život musela zachránit tracheotomie, kdy mu museli udělat otvor do průdušnice, aby se neudusil.
Zkuste jednodenní půst
Jediné, co má smysl, je jednodenní půst. Může být dvakrát v týdnu, ale spíše ne za sebou, tak s třídenní pauzou. A klidně ho můžete zařazovat dlouhodobě, v pravidelné dny. „Při něm se nemusí pít jen voda, ale i ovocné šťávy, lze si dát čistý zeleninový nebo slepičí vývar. Účelem je, aby si střeva, kterými tekutina jenom projde bez nutnosti zpracovávání, odpočinula," vysvětluje gastroenterolog.
Klystýr nebrat!
Naopak zcela zavrhuje čím dál častěji „léčiteli“ doporučovaný klystýr, který prý vede k vyčistění střev od chemických látek, zbaví je škodlivých bakterií, ještě k tomu zlepší trávení, podpoří hubnutí a podobně.
Postup je, že si člověk lehne tak, aby měl břicho níž než konečník. Do něj se zavede hadičkou vlažná voda z plastové nádoby. Logicky následuje nucení na stolici, ta se má ale zadržovat co nejdéle. Pak pokračuje ve vyprazdňování, dokud není zlikvidován celý její obsah. K lepšímu odstranění údajně zatvrdlého nánosu nečistot je dobré poskakovat, převalovat se, masírovat břicho a častokrát klystýr opakovat.
Zaručeně účinný má být klystýr z kávy zchlazené na vhodnou teplotu. Podle Marka Beneše tuto módu zavedly počátkem devadesátých let v Anglii dívky, spolu s nadužíváním projímadel. Když šly na párty, chtěly být krásné zvenku i vyčištěné uvnitř, ale místo oslavy často skončily v nemocnici s křečemi a poruchou metabolismu. „Klystýrem voda spláchne sice usazeniny a mikroorganismy, které mohou tvořit infekční ložiska, a dostává se i do záhybů sliznice tlustého střeva. Problém ale je, že na jeho stěně a v něm žijí bakterie, co s tělem spolupracují. A ty zahubí také. Přitom pomáhají i imunitnímu systému, někdy ani nevíme jak. Je to svět sám pro sebe, neprobádaná oblast," tvrdí doktor Beneš a varuje před vedlejšími účinky – nadýmáním, zvracením, dokonce selháním ledvin. Za vyloženou hloupost považuje koupit přístroj pro domácí použití a dělat si klystýr sám.
Jan Janula
Mohlo by vás taky zajímat:
Autor článku
Anna Kopečková
Anna je dlouholetou redaktorkou v rámci magazínové tvorby na webech TV Prima. Primárně se stará o obsah na webu Prima Ženy. (anna.kopeckova@iprima.cz)
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
