Není rýma jako rýma! Tipy a triky, jak se s ní vypořádat

Klasická rýma patří mezi nejběžnější onemocnění. Zpravidla je přenášena viry, zejména rhinoviry, a trvá zhruba týden. Původně čirá, vodnatá rýma se obvykle během několika dní změní na hlenovou až hlenohnisavou, která poté začne ustupovat. Jenže to neplatí vždycky. Například když nosní sliznici osídlí bakterie. Takzvané bakteriální rýmy se jen tak nezbavíme, navíc hrozí šíření infekce do okolních tkání.

Ani obyčejnou virovou rýmu není radno podceňovat. „I banální rýmu je vhodné léčit, abychom předešli možným komplikacím ve smyslu šíření infekce do okolních tkání, například vzniku zánětu středního ucha či zánětu vedlejších dutin nosních,“ říká MUDr. Azita Gebauerová, lékařka ORL z pražské Polikliniky Malešice.

„Možností první volby v léčbě jsou volně prodejné přípravky v lékárně, tedy dekongescenční (snižující otok) nosní kapky či hypertonická mořská voda," radí lékařka. Cílem obojího je obnovit průchodnost nosu a tím zlepšit dýchání.

K léčbě rýmy rozhodně patří též odpočinek. Tedy alespoň na čas trochu zvolnit. Ideálně zůstat den dva v klidu a v teple domova a omezit fyzickou aktivitu.

Týden rozhodne

Kromě odpočinku, spánku a nosního spreje či kapek je při léčbě rýmy také důležitý zvýšený přísun tekutin, ideálně teplých bylinných čajů. Výborný je také horký nápoj z čerstvého zázvoru s citronem a medem. Ovšem někdy se stane, že ani po sedmi dnech rýma neustupuje. „Pokud není efekt léčby patrný do týdne, je vhodné zajít k lékaři, který udělá výtěr z nosu k odlišení virové rýmy od bakteriální. Virová rýma bývá zpočátku infekčního onemocnění vodnatá, čirá. Pokud dojde k bakteriální superinfekci, změní se ve vazkou, hustou, žlutou, eventuálně zapáchající. Bakteriální rýmu je možné adekvátně zaléčit kapkami s lokálními antibiotiky,“ upozorňuje MUDr. Azita Gebauerová s tím, že celková antibiotika jsou vhodná jen při komplikacích či šíření zánětu do okolních tkání.

Další variantou rýmy je také alergická reakce, u níž je třeba vyšetřit původce alergie alergologickým vyšetřením a následně jej v ideálním případě vyloučit z bezprostředního kontaktu s pacientem. Obtíže lékaři tlumí léky proti alergii, lokálními kortikosteroidy, eventuálně desenzibilizací.

Kapky ano, ale…

Kromě infekční a alergické se ovšem lékaři v ordinaci setkávají také s takzvanou medikamentózní rýmou. „Tato rýma je způsobena opakovaným a dlouhodobým používáním nosních kapek proti rýmě. Dojde k ´ochrnutí cév´, které již nereagují na lék a je potřeba stále vyšších dávek k dosažení terapeutického efektu. Dochází k poškození a zbytnění nosní sliznice, pacient zvyšuje dávky nosních kapek, přesto má pocit ucpaného nosu,“ popisuje specialistka ORL. V takových případech je následná léčba dlouhodobá, trvá i několik měsíců, než se postižená sliznice obnoví do původní podoby.

S ohledem na riziko devastace sliznice je třeba respektovat délku užívání klasických nosních kapek dle návodu, zpravidla maximálně 7 – 10 dnů. Naopak hypertonický roztok mořské vody lze užívat dlouhodobě v podstatě bez omezení.

Jak se vyhnout rýmě

„Prevence klasické rýmy spočívá v obecných protiinfekčních režimových opatřeních, otužování, dostatečné pohybové aktivitě na čerstvém vzduchu, optimální konzumaci vitamíů B a C, a to zejména na podzim a v předjaří. Také je důležité v době šířících se nemocí omezit pobyt ve veřejných prostorách, dostatečně větrat, vyhýbat se kontaktu s infikovanými lidmi,“ radí lékařka.

Při prevenci proti rýmě lze také do určité míry spoléhat na významnou samočistící funkci nosní sliznice. V optimálním případě se totiž viry a bakterie přilepí na hlen přirozeně obsažený v nose a díky neustálému pohybu řasinek jsou odsunuty ze sliznice pryč. Ovšem podmínkou pro tuto samočistící funkci je zachování optimální vlhkosti nosní sliznice. S tím mohou pomoci nosní spreje s roztokem mořské vody, tentokrát s nižší koncentrací soli (je podobná, jako v moři). Při rýmě se užíváním tohoto spreje snižuje otok nosní sliznice, a tím usnadňuje dýchání nosem

Hypertonický versus izotonický

Jako hypertonické se označují roztoky, v nichž je obsah soli vyšší, než uvnitř buněk lidského těla (koncentrace soli u těchto roztoků je podobná, jako například ve Středozemním moři). Pokud ho aplikujete na nosní sliznici, začne z ní díky principu osmózy „vytahovat“ vodu, aby se koncentrace soli na obou stranách vyrovnala. Pokud je sliznice zduřelá a zadržuje více vody než obvykle – což se děje v případě rýmy – je aplikace hypertonického roztoku mořské vody způsob, jak jí pomoci splasknout a usnadnit tak dýchání nosem.

Naopak izotonický roztok má nižší koncentraci soli a je vhodné používat ho nejen při nachlazení, ale také čistě preventivně, a to opakovaně během dne. Zvláště při pobytu v klimatizovaných a vytápěných místnostech, v nichž se sliznice nosu značně vysušuje, a tedy ztrácí schopnost se optimálně bránit virům a bakteriím.