Mahulena Bočanová o autistické dceři Márince: Čerpám sílu z toho, když je ona veselá
Mahulena Bočanová prozradila, co ji činí šťastnou
Herečka Mahulena Bočanová (58) nemluví o životě v kapitolách ani o plánech na roky dopředu. Dny měří podle toho, jak se daří její dceři Márince, která žije s poruchou autistického spektra. V rozhovoru pro magazín Showtime otevřeně promluvila o tom, co je pro ni nejdůležitější, i o těžkých etapách uplynulého roku.
Mahulena Bočanová se při ohlédnutí za uplynulým rokem nezdržuje u práce ani osobních plánů. V rozhovoru pro Showtime mluví o obyčejných dnech, které mají cenu jen tehdy, když doma panuje klid. „My to máme jinak. Jeden rok, druhý rok, třetí rok. Důležité je, abychom byly zdraví.“
Bez rovnováhy to nejde
Zdraví je u herečky doma klíčové slovo. Ne v tom klasickém smyslu, ale v tom mnohem křehčím, psychickém. Teprve časem si připustila, že nestačí hlídat jen stav své dcery, ale i ten vlastní. „Konečně jsem pochopila, že je důležité, abych byla zdravá i já, protože moje zdraví je nutné k tomu, aby se dařilo Márince,“ svěřuje se s tím, že bez rovnováhy by se celý jejich domácí svět snadno sesypal.
Přečtěte si také: Mahulena Bočanová: Jsem vánoční bába, díky Márince jsou svátky pořád dětské
Život s dcerou, která žije s poruchou autistického spektra, ji naučil fungovat bez dlouhodobých plánů. Den po dni. Někdy s úlevou, jindy se sevřeným žaludkem. „Žiju ze dne na den. Někdy je den veselejší, někdy hodně krutý,“ popisuje bez obalu. Právě uplynulé období patřilo pro Mahulenu k těm těžkým. Puberta u dítěte, hormonální změny a s nimi spojené propady psychiky dokážou zamávat i s těmi nejodolnějšími.
„Teď jsme za sebou měly hodně kruté období,“ přiznává. Zároveň ale mluví o zvláštním pocitu, který přichází až s odstupem, když si člověk uvědomí, co všechno dokázal ustát. „Když jsem vydržela tyhle chvíle, tak jsem zase o kus dál a už vydržím všechno.“ Není v tom hrdinství, spíš tichá zkušenost člověka, který se musel naučit zvládnout víc, než si kdy myslel.
Čtěte také: Když spánek nepřichází: Děti s autismem ho takřka neznají a rodina trpí. Existuje léčba?
Sílu čerpá z maličkostí, které by pro jiného možná byly samozřejmostí. Pro ni mají cenu zlata. „Já mám sílu z toho, když je veselá a spokojená, když je v pohodě,“ popisuje. Právě tyhle chvíle jsou podle ní největší odměnou. „To je taková odměna pro rodiče, kteří mají stejný problém jako já. To prostě můžeš skály lámat.“
Domov jako bezpečný přístav
Důležitým pilířem jejího života je i domov. Místo, kde může vypnout a na chvíli se schovat před světem. Už dvanáct let žije na stejném místě a pečlivě si hlídá, koho do svého prostoru pustí. „Miluju, že se tady můžu schovat. Tady mám bezpečí,“ přibližuje otevřeně. Sdílení domácnosti s někým dalším si dnes už neumí představit. „Já si nedokážu představit, že bych měla s někým sdílet tady ten můj domov. Už jsem na to stará.“
Mohlo by se vám líbit: Smutný konec hvězdy Silvestrů Menšíka. Kvůli léčbě měl psychické potíže, rodina ho nezvládala.
Samotu ale nevnímá jako ztrátu. Spíš jako vědomé rozhodnutí. Sedmnáct let žije sama a ví, proč to tak má. „Neříkám, že zavrhuju mužské pokolení, ale už chci mít to svoje soukromí.“ Prostor, kde nemusí nic vysvětlovat ani obhajovat. „To je moje a Mari.“
Mahulena Bočanová miluje vánoční dekorace, ukázala vyzdobený dům:
Autor článku
redakce Prima Ženy
Newsroom magazínu Prima Ženy. Tady najdete články napsané kolektivem autorů webu.
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
