Příběh Jany: Mamince zbývá 6 měsíců života, dala jsem výpověď a vzala ji na cestu kolem světa
Matka a dcera - Obrázek 4 Zdroj: thinkstockphotos.com
Když jsme slyšeli tu příšernou zprávu, zastavil se celý svět. Moje máma je nemocná. Nemohla jsem tomu uvěřit. Lékaři tvrdili, že jí zbývá pouhých šest měsíců života. Jelikož celý život jen pracovala, rozhodla jsem se jí poslední momenty jejího života ukázat svět. Stálo mě to všechny úspory, ale máma nikdy nebyla šťastnější.
Nejdřív přišel šok a minimálně čtrnáct dní neustálý pláč, který jsem nemohla utišit. Ztratím maminku, říkala jsem si. Před ní jsem hrála silnou, protože to nejhorší, co můžete udělat, je plakat před někým, kdo je právě zkoušen osudem. Snažili jsme se všichni, ale uvnitř jsme byli zlomení. Zároveň jsem si uvědomovala, že není na co čekat. Nemoc se mohla kdykoliv zhoršit. Během jedné tiché cesty z nemocnice jsem se zeptala, co by chtěla ještě prožít. Odpověděla mi, že chce být v okolí svých blízkých. Během nočních telefonátů, které jsme vedly, jsme se ale dostaly k tomu, že ze světa neviděla skoro nic. Proběhlo jen pár klasických dovolených u moře, když jsme byly děti. V ten moment se ve mně něco zlomilo a rozhodla jsem se mámě ukázat všechny krásy světa. Naposledy v jejím životě.
Cesta na vysněné Galapágy
Máma chtěla vidět Galapágy, ale i Yellowstonský park s tisíciletými stromy. Tlačil nás čas, lékaři byli proti, ale my jsme se rozhodly, že první tři měsíce zkrátka strávíme na cestách. Musela jsem dát výpověď, vybrala úspory a vzala mámu na její poslední cestu životem. První cesta byla Paříž, kterou maminka nikdy neviděla, a na kterou jsme měly dva dny, byla to přestupní stanice. Máma byla okouzlena dnes už špinavým městem, které má za sebou obrovskou historii a v jeho energii je to cítit. Svítily jí oči, jen když jsme se posadily v jedné z obyčejných francouzských kaváren a objednaly jsme si kávu. Uvědomila jsem si, že cestování a poznávání byla zkušenost, která v jejím životě chyběla.
Matka a dcera - Obrázek 1 Zdroj: thinkstockphotos.com
Tříměsíční cesta nás sblížila jak nikdy před tím
Na naší tříměsíční cestě jsme pak několikrát zažily sblížení, které bychom asi nikdy jindy nezažily. Došlo to tak daleko, že jsme několik hodin ani nemluvily, pozorovaly jsme jen krásy světa a komunikovaly sdílením takového zážitku. Jistě, celou cestu jsem měla strach, aby se zdravotní stav mámy nezhoršil. Měly jsme od lékářů základní vybavení – léky na bolest a velice drahé cestovní pojištění. Přišly krize, ale to k tomu patří. Po třech měsících cest jsme se vrátily domů, já na mizině, ale máma šťastná stejně jako já. I ten existenční strach mi za to stál. Cestování nás semklo.
Když máma umírala, říkala mi, že je ráda, že poslední měsíce strávila na pláži se svojí dcerou. Já jsem si uvědomila, že jsem ji v ty momenty nikdy nemilovala víc.
Autor článku
Petra Kloidová
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
