ROZHOVOR Lilia Khousnoutdinova: Kněžka bohyně, která se doma snaží udržovat klid a pohodu

„Jsem žena, která hledá a prošlapává nové (a často nevšední) cesty k tomu, jak žít ve větší lásce, vášni, kráse a radosti. Jinak řečeno, jak prožívat život naplno v ženském těle," říká o sobě Lilia na svých webových stránkách www.lilia.cz. Narodila se v roce 1988 v ruském Magnitogorsku, vyrůstala v Česku, ve Francii, ve Velké Británii a v USA. Vystudovala politologii a historii na univerzitě v Oxfordu a obor Gender, Globalisation & Development na London School of Economics. Zaměřuje se na kulturu Bhútánu, kam organizuje výpravy a vypomáhá s několika projekty v rozvojovém a charitativním sektoru. Je členkou správní rady Nadace Šťastné Česko a v roce 2016 iniciovala vznik Spolku přátel Bhútánu v České republice. Je rozvedená, z dřívějšího vztahu má syna. V roce 2017 uzavřela buddhistický sňatek s Karlem Janečkem a v květnu 2018 se jim narodila dcera Isabela. Naprostou novinkou je, že Karel Lilii požádal letos v červenci během jejich pobytu ve Francii o ruku.

• Lili, věnujete se tolika oborům, jak to všechno stíháte?

Upřímně, mám většinou pocit, že nestíhám! Přála bych si mnohem víc času a „jen tak“ ho trávit s mužem i s dětmi a zároveń mám v hlavě frontu projektů, které bych chtěla realizovat. Asi jako většina žen.

Snažím se prostě maximálně radovat z toho, co je – z každého dne, z toho, když vařím ráno partnerovi kávu, z každého úsměvu a úspěchu. Svoji práci miluji, a byť je toho občas moc, mám velikou radost z toho, co se nám za ty roky podařilo a z toho co tvoříme dnes. A v množném čísle mluvím schválně – bez úžasných týmů, které mám, bych dokázala jen zlomek. Co jsem se naučila, je, že když dělám primárně to, kde cítím největší nadšení, vášeň a energii, jde to snáz a stíhám toho mnohem víc. Už nelámu věci přes koleno.

• Když se podívám na vaše stránky www.lilia.cz, děláte toho hodně. Co si pod tím vším můžeme představit a co z toho děláte nejraději?

Píšu, navrhuji, přednáším, provázím skupiny krajinou, natáčím, podporuji… Zrovna jsem se vrátila z pouti po stopách Marie Magdalény v Provence, kterou již mnoho let pravidelně provázím. Cesty provázím ráda, třeba i do Bhútánu, a zároveň ze všech destinací v rámci Ecstatic Travel (www.ecstatictravel.com) dovážíme a nabízíme krásné zboží – doplňky, látky, šperky, sochy apod. Z kvalitních ručně tkaných látek nebo vintage materiálů potom navrhuji šaty, snažíme se maximálně o „upcycling“ a o udržitelnou módu. Chci, aby ideálně naše šaty mohly dědit vnučky klientek. Dále navrhuji i šperky, obzvláště s tematikou reprodukční svobody ženy, partnerství a starých symbolů.

Starodávné tradice a mytologii zkoumám v rámci výcviku kněžek, který již 7. rokem vedu v ČR. Obecně semináře, konference, knihy, články, převážně na témata související s ženskými archetypy nebo s mystérii plodnosti (porod, menstruace, sexualita) vedu již deset let a je to jaksi jádro toho, co dělám nejraději. Děkovné e-maily mi dávají vždy pocit, že jsem možná doopravdy pomohla, a to je ten nejkrásnější pocit. Samozřejmě taky fakticky vedu novodobé rituály a ceremonie (např. pojmenování dítěte, pohanská svatba, apod.). Konkrétně teď mě hodně baví provázet přechodové rituály skrz firewalking.

Spolupracuji i na několika větších projektech – „Jsem žena, jsem bohyně“ s Patricii Fuxovou (Skupina Vesna) a Flowee, kde se snažíme přiblížit významu archetypu slovanské mytologie současným ženám. Nebo taky projekt „Ať stojí“ pro vznik porodních domů v ČR.

Celá další kapitola je Bhútán. Vedu v ČR Spolek přátel Bhútánu pod záštitou ministerstva zahraničních věci Bhútánu, ale to je na samostatnou otázku. Nejradši mám náš čistě charitativní projekt a tím je rekonstrukce nejstaršího ženského kláštera u Paro.

Stále hodně cestuji po světě a neustále se vzdělávám dál – kromě dvou postgraduálů v oboru jsem za ty roky absolvovala nespočet kvalifikačních kurzů u světových špiček v oboru. Plánuji nyní i další vysokou školu.

Jinak jsem především máma dvou úžasných dětí a partnerka. Starám se o domov, dělám se synem úkoly, kojím, navrhuji interiéry, řídím rekonstrukci, třídím ponožky ve skříni svého muže a snažím se udržovat doma teplo a pohodu.

• Jaký je váš názor na domácí porody a duly?

Každá žena by měla rodit tam, kde se cítí bezpečně a uvolněně a s lidmi, kteří jí dávají pocit jistoty a podpory. Zároveň věřím, že dokonalý systém by měl poskytnout ženě maximální spektrum možností, ať už co se týče místa (porodnice, porodní centrum, porodní dům, domov atd.), nebo typu asistence (doktor, státní porodní asistentka, soukromá porodní asistentka, dula, manžel, kombinace atd.) a nechat ženu na základě nestranných a úplných informací, aby si sama vybrala, co je pro ni to pravé. Neexistuje podle mne „univerzální správná“ cesta a klíčem je respektovat odlišné potřeby žen.

Dle statistik, které považuji za důvěryhodné z pohledu metodologií, na což jsem se zejména specializovala na LSE (London School of Economics), porody doma mají velice dobré výsledky. A duly jsou přímo zázrak. Tedy názor mam velice kladný. Zároveň, jak říkám, není to pro každou ženu.

Osobně mám s porodem doma nepopsatelně krásnou zkušenost. Chápu tedy, proč je trend porodu doma v ČR na vzestupu i navzdory všem překážkám, a také si myslím, že to, co opravdu potřebujeme, je pořádný a profesionální porodní dům.

• Co si můžeme představit pod „Cestou extáze“, kterou propagujete?

Je to název projektu, ve kterém jsem se snažila zachytit esenci jakéhosi pocitu, který prožívám, když můj život běží v souladu s tím, kde cítím pravdu, energii a vášeň. Fakticky se jedná o paletu online vzdělávacích programů na různá témata – móda, mateřství, finance, rituály, emoce… snažím se tam dávat to úplně nejlepší ze všeho, co jinak vykládám na kurzech, v knihách a podobně, a hlavně tak, aby to bylo praktické, vtipné a skutečně nápomocné.

• Co jsou bohyně a kněžky? Jak se dá vystudovat na kněžku? Jde o seminář? Zůstáváte poté s kněžkami v kontaktu a tvoříte „rodinu“?

Bohyně je ženská podoba boha. U nás ve slovanských zemích existuje nádherný pohanský panteon, kde najdeme mnoho nesmírně zajímavých bohyní – např. Lada, Morana, Živa, Mokoš, Vesna patří k těm nejznámějším. Pro mne jsou primární archetypy – vzory, které nás můžou inspirovat, obzvláště v dnešní době, kdy často zmateně hledáme „co znamená být ženou“. Zároveň je to i určitá cesta k tomu, jak přijmout ženskou podstatu božského, což je podle mne nutné pro vytvoření hluboké úcty k ženě, ženskému tělu a specifiku její cesty (např. mateřství). Pro ženy je to tedy potenciálně i základ sebeúcty.

Kněžka je potom doslova žena-kněz. Vykonává obřady – ať komunitní obřady a ceremonie, například oslavu letního slunovratu, nebo soukromé přechodové rituály. Sem spadají rituály, které jsou běžné, například svatební obřad nebo pojmenování dítěte, nebo i takové, na které jsme v naší kultuře zapomněli, např. předporodní rituál nebo rituál první menstruace.

To, co dnes sedmým rokem vyučuji v Čechách, jsem se naučila během 3letého studia v chrámu v Glastonbury v Anglii. Zakládám si na tom, aby naše novodobé rituály byly inspirované tradicí předků a zároveň primárně odpovídaly potřebám moderní společnosti. Náš přístup je velmi nedogmatický a primárně vycházíme vždy z potřeb, přání a víry lidí, pro které je rituál na míru tvořen.

U mne, nebo spíše u nás, dnes jsme tým 5 lektorek, ženy studují 9 měsíců, nicméně věřím, že dokončením výcviku ten opravdový výcvik teprve začíná. Existuje i možnost pokračovaní – druhý ročník. Absolventkám nabízíme hodně podpory a samozřejmě udržujeme i komunitu, kam se můžou připojit vždy do té míry, do které to zrovna potřebují. Pro mne osobně je tento kruh žen obrovskou oporou a inspirací v životě.

• Pocházíte z Tatarstánu. Jaký k této zemi máte vztah? Jezdíte tam často? Bydlí tam vaši příbuzní a už jste tam vzala nebo plánujete vzít svého partnera Karla Janečka a děti?

Moje rodina byla násilně vystěhována ze statku u Kazaně, který předtím mnoho generací kultivovala, během vrcholu komunistických represí. Znárodnili jim pozemky i majetek a vlakem pro dobytek je odvezli 2000 km daleko do pracovního táborů. Ve městě, které takto postavili zejména moji předci, a většinu to stálo život, jsem se já jako poslední z naší rodiny narodila. Tento osud potkal všechny bližší příbuzné, tedy v Kazani nezůstal nikdo, ale podle deníku prababičky víme přesně, kde měli původní sídlo. Mám v plánu zrovna toto léto tam jet s Karlem i s dětmi a ráda bych našla místo, odkud moje rodina pochází.

• Jak dlouho žijete v Praze?

Do Prahy jsem poprvé přijela ve svých 7 letech, od té doby jsem zde nepravidelně pobývala, až vloni jsem se kvůli Karlovi do Prahy přestěhovala, možná už napořád. Mezitím jsem žila např. ve Francii, Anglii, Americe, Indii, Tunisku nebo v Bhútánu. Cítím se všude jako doma, ale k místům, kde se narodily moje děti, tedy i k Praze, mám speciální vztah.

• Jaké jsou vaše společné plány s Karlem na léto?

Hlavně trávit čas s dětmi. Určitě bude i nějaké to cestování – Kamčatka, Island, Toskánsko, návštěva rodičů Karla v Chorvatsku, také bych chtěla navštívit již zmíněnou Kazaň. Ale hlavně si chceme dopřát víc rodinné pohody.

Karel Janeček o Lilii:

• Karle, jaké je to žít po boku od pohledu výjimečné ženy Lilie?

Jak jinak než naprosto výjimečné :-) Život vedle ní je plný emocí, vášně, nápadů, inspirujících projektů i domácí pohody. Nikdy se ale nenudím a občas nevím, kde večer skončíme. Je plná překvapení a spontánních dobrodružství.

• Jaká je Lilia z vašeho pohledu?

Extrémně inteligentní a současně nesmírně citlivá. Spojuje v sobě mnoho protikladů – dovede být křehká i neuvěřitelně silná, něžná i tvrdá, když je třeba, pečující o děti a domov i nekonečně kreativní a pracovitá. Je z ní také cítit tatarská krev – což má klady i zápory (smích). Je vášnivá ve všem, pravdivá a velmi spravedlivá. Také je spolehlivá a podporující. Je to žena mých snů.

• Proč jste si Lilii vybral? Nebo si vybrala ona vás?

Vybrali jsme se vzájemně. Oba jsme cítili něco výjimečného v tom druhém, cítili jsme, že jsme si souzeni. Je pravda, že ona měla více co riskovat a nějakou dobu to dokonce vypadalo, že náš vztah zkrachuje kvůli externím negativním okolnostem. Ale i v době těch největších zmatků jsem vždy cítil naše pouto a nakonec láska zvítězila.

• Jak jste se seznámili?

Seznámili jsme se na konferenci Šťastné Česko, kde Lilia moderovala a naprosto mě uchvátila svojí osobností. Napsal jsem jí vzápětí e-mail s nabídkou analýzy mého volebního systému D21 a s nenápadným nádechem romantiky. Na schůzku jsem se velice těšil a k mému velkému překvapení ani po 21 minutách nepřišla! Nakonec se jednalo jen o komunikační šum, nicméně pamatuji si, jak už jsem začínal být nervózní. Moje obavy však byly zbytečné a po dvou měsících dvoření jsme byli spolu.

• Setkáváte se s Lilií i ve sféře pracovní?

Lilia mě skvěle podporuje v mých projektech a aktivitách, a to nejen morálně, ale i radou, konzultací, případně spoluprací. Naše činnosti se v mnohém prolínají. V budoucnu si přeji tvořit ještě více společně. Naši budoucnost vnímám jako to nejkrásnější v mém životě.

• Novinkou jsou vaše zásnuby, jak je prožíváte a kdy bude svatba?

V nádherném chrámu Máří Magdaleny v jižní Francii jsem rituálně poklekl a požádal Lilii o ruku. Žádal jsem ji již potřetí. Věřím, že tentokrát to je naposledy a na dlouhé a šťastné roky. Řekla ano a snad již v blízké době bude paní Janečková.

Autor: Tereza N.