Zvrat u dělení majetku při rozvodu. Soudy nově musí zohlednit změnu jeho hodnoty
Soudy budou nově muset při dělení společného majetku při rozvodu manželů brát v potaz i růst či pokles jeho hodnoty, nikoli jen vynaložené prostředky. Zdroj: istock.com
Rozvodové řízení, v němž měl manžel obdržet jen zlomek současné hodnoty domu, který před 30 lety koupil, se stalo základem pro možnou změnu toho, jak budou od nynějška soudy dělení majetku při rozvodech posuzovat. Nově by totiž dle Ústavního soudu měly přihlížet i k tomu, jak během manželství hodnota společného jmění manželů rostla nebo naopak klesala.
18. září Ústavní soud zveřejnil tiskovou zprávu, v níž zdůvodnil své rozhodnutí změnit do té doby běžnou praxi při vypořádání společného jmění manželů. To se týkalo konkrétního případu rozvodu manželství, v němž manželé v roce 1990 koupili rodinný dům za 171 tisíc korun, přičemž peníze plynuly pouze z majetku manžela.
Mohlo by vás zajímat: Chtěla vraždu manžela, policisté na ni připravili past. Soud ženě z Lounska udělil deset let
Během rozvodu v roce 2017 však soud zjistil, že i když hodnota zmíněného domu za bezmála 30 let vzrostla na téměř 10 milionů korun, manžel má nárok pouze na zmíněných 171 tisíc korun a zbylých zhruba 9,6 milionu korun by se mělo rovným dílem rozdělit mezi oba manžele. Tedy že bez ohledu na to, jak výrazně od devadesátých let stoupla hodnota nemovitostí, dostane muž pouze tu částku, kterou na dům při jeho koupi vynaložil.
Manžel se celou věc rozhodl předat Nejvyššímu soudu, který však s původním rozhodnutím souhlasil. Opřel se přitom o dosavadní praxi, kdy soudy změnu hodnoty společného majetku řešily pouze v případě, že se na tom oba účastníci řízení dohodli. Jak ale nyní zjistil Ústavní soud, tato praxe byla v rozporu s Občanským zákoníkem, v němž je mimo jiné výslovně uvedeno, že při vypořádávání společného jmění musí být vzato v potaz, jak ode dne vynaložení majetku až do dne rozvodu změnila hodnota onoho majetku. „K valorizaci má docházet automaticky, zákon žádnou předchozí dohodu manželů nepředpokládá,“ uvedli k záležitosti svůj názor ústavní soudci.
Čtěte také: Válka o „drogu“. Rozvod nejbohatší Rusky se mění v gangsterku, nechybí mrtví ani zájem Kremlu
„Nejvyšší soud popřel zákonodárcem relativně nově zavedený princip obohacení pro valorizaci vnosů do společného jmění. Obecné výchozí pravidlo přetvořil ve výjimku, jejíž aplikaci podmiňuje dohodou manželů. Dotvořil tedy zákon, aniž by pro to byly dány předpoklady. Vůli zákonodárce nepřípustně nahradil svou vlastní společensko-politickou úvahou o vhodnějším legislativním řešení. To mu ovšem s ohledem na demokratický charakter státu nepřísluší,“ stojí v tiskové zprávě Ústavního soudu, jež vychází z jeho nálezu.
V praxi to znamená, že nově by soudy měly přihlížet spíš k tomu, že pokud jeden z manželů před několika dekádami koupil společný dům, přičemž zaplatil 100 % jeho hodnoty, mělo by mu při rozvodu opět připadnout celá současná hodnota nemovitosti bez ohledu na to, o kolik během doby trvání manželství stoupla nebo naopak klesla. Ve výše popsaném případě by tedy manžel měl obdržet celých bezmála 10 milionů korun a nikoli jen 171 tisíc, za něž v roce 1990 nemovitost koupil.
Je jisté, že toto nové rozhodnutí Ústavního soudu bude mít přímý dopad na celou řadu rozvodů, kde se okolo vypořádání společného jmění často řeší mnohdy i časově velmi táhlé spory. A co víc, rozvodové řízení, které tuto změnu potenciálně odstartovalo, stále není u konce. Nově musí spor opět rozhodnout Krajský soud, kterému Ústavní soud věc vrátil s tím, aby nově ignoroval názor Nejvyššího soudu. Případ má však podle všeho šanci stát se novým precedentem, podle něhož se do budoucna budou podobné majetkové spory rozvádějících se manželů řešit.
Zneužívané dívky z Blanska se zastal Ústavní soud. Má větší šanci získat odškodnění od otčíma:
Autor článku
Tomáš Durčák
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
