Je vaše dítě šťastné? Poznáte to i podle toho, že se pořád na něco vyptává

Smích, až se zalykají, široké úsměvy, radostné výskání. Nejmenší děti dávají své emoce výrazně najevo. Ale jak chlapci a dívky rostou, podobných projevů přirozeně ubývá a jejich vlastní pocity jsou čím dál složitější, takže pro rodiče může být celkem těžké se v nich vyznat.

Pro rodiče, kteří se zaměřují na to, aby jejich děti byly především spokojené a nepromítají si do nich své ambice, to může být docela tvrdá srážka s realitou – jak mají zjistit, zda tedy jsou jejich děti šťastné? Naštěstí se to dá poznat i u starších školáků nebo teenagerů, i když to nebývá zjevné na první dobrou.

Ještě než se dostaneme k projevům, podle nichž se dá usuzovat, zda vaše děti patří k těm šťastným a spokojeným, je dobré vědět, že jejich životní postoj úzce souvisí s tím, jak se cítí jejich rodiče. Jak ukázala tato studie, například úzkostné a depresivní matky mají podobně naladěné děti, ačkoli se neprokázala žádná genetická souvislost. Šlo o naučené chování. Podle vědců lze naštěstí podobně naučit i chování s opačným znaménkem.

A jak jsou na tom vaši potomci? Tohle je desítka projevů, jimiž o sobě šťastné děti dávají vědět.

1. Usmívá se

I když velké děti nepoužívají úsměv v takové míře jako ty hodně malé, spontánní smích nadále patří k důkazům, že je dítě šťastné. Nejde jen o smích v reakci na nějaký vtip, ale i drobné úsměvy během každodenních interakcí.

2. Je zvědavé

Šťastné děti mají tendenci se snadno zapojovat do různých aktivit a projevují přirozený zájem o svět kolem sebe. Těší je trávit čas s rodinou i kamarády, dokáží se radovat i z aktivit, které provozují samy, ať už jde o hru, jízdu na kole nebo třeba nějakou kreativní činnost. Spokojené děti mívají spoustu otázek a samy také rády vyprávějí, co zažily nebo na co se těší.

3. Dokáže navázat přátelství

Samozřejmě jsou děti, které jsou společenské hodně a ty, které jsou společenské méně, podobně jako se v tomto liší dospělí lidé. Důležité je, zda dítě dokáže navazovat vztahy s ostatními lidmi a sdílet s nimi různé činnosti a zážitky. „Šťastné děti se bez obav zapojí do hry s ostatními, přinášejí nápady a reagují tak, jak se očekává,“ popsala pro web Parents.com psycholožka Brandy Schumann, profesorka z  Simmons School of Education and Human Development. Jinými slovy, děti se zapojí, aniž by vyvolávaly konflikty, útočily či jinými způsoby takzvaně kazily hru. Nebo třeba partičku fotbalu s vrstevníky.

4. Důvěřuje rodičům

Nejde jen o to, že se děti vyptávají, zásadní je, že se nebojí ptát i na věci méně příjemné. Ty spokojené necítí potřebu filtrovat otázky ze strachu, že jim rodiče odmítnou dát odpověď nebo je začnou zesměšňovat. Podobně děti neváhají sdílet různé myšlenky a nápady, přičemž unesou i to, když s nimi rodiče nebudou souhlasit.

Nemají potřebu uzpůsobovat své chování tak, aby se vždycky zalíbily dospělým ani nevyžadují neustálý obdiv a pochvalu, to by naopak svědčilo o tom, že nejspíše moc spokojené nejsou.

Přečtěte si také: Děláte pro dítě to nejlepší, ale výchova drhne? Zaměřte se na typ osobnosti, radí psycholožka

5. Žije zdravě

Tohle není ani tak projev dětského štěstí, jako jeho podmínka. Děti budou v životě spokojenější, pokud budou mít zdravou výživu, dostatek pohybu a spánku. Ale platí to i naopak, děti, které něco trápí, mají například tendenci zajídat své emoce, špatně spí a donutit je k tomu, aby šly ven, bývá oříšek. Zrovna nevhodná strava je může poznamenat na vždy a zabránit tomu, aby byly šťastné.

„Data bohužel ukazují, že v Česku od roku 1990 výrazně narůstá míra obezity u dívek i chlapců ve všech věkových kategoriích. Tento problém je často provází po celý život. U obézních dětí a dospívajících je pětkrát vyšší pravděpodobnost, že budou obézní i v dospělosti, což má vážné důsledky. Obezita v dětství je rizikovým faktorem pro rozvoj různých onemocnění, jako jsou diabetes, astma, rakovina, kardiovaskulární potíže, vysoký tlak, ale i psychické problémy,“ popsal lékař, hlavní epidemiolog pražského Institutu klinické a experimentální medicíny, Petr Smejkal.

6. Má zájem o doteky

Šťastné děti své city často vyjadřují objetím, mazlením, laskavými gesty, láskyplnými slovy a dalšími činy, kterými posilují pouta s rodiči či sourozenci. Samozřejmě, teenager se bude s rodiči objímat patrně méně než pětileté dítě, stejně jako jsou tu individuální rozdíly, některé děti jsou od přírody mazlivější než jiné. Pokud se však dítě izoluje, je to jasným znamením, že něco není v pořádku.

7. Zkouší nové věci

Šťastné děti se těší na budoucnost, rády se inspirují příběhy těch, kteří něco dokázali a samy projevují nadšení a odvahu zkoušet nové věci. Nevadí, že se jim ne vždy daří je dotáhnout – ale to, že něco vyzkoušeli, je vždycky lepší, než kdyby si chlapci či dívky rovnou řekli, že ani nemá cenu se snažit, protože to nezvládnou. Dokončování věcí se mohou učit postupně s tím, jak porostou, přičemž příkladem jim tu mohou být rodiče.

8. Je odolné

Celková životní spokojenost pomáhá dětem čelit méně úspěšným dnům, zvládají je lépe než ti, kteří takhle nastaveni nejsou. Mívají také pod kontrolou své emoce, samozřejmě tak, jak to odpovídá jejich věku. Cílem ale rozhodně není, aby ty negativní tajily úplně.

9. Těší ho úspěchy ostatních

Šťastné děti dokáží upřímně ocenit úspěchy vrstevníků nebo sourozenců, stejně jako jim nevadí, když ostatní něco dostanou a oni ne. Neuslyšíte od nich, nebo jen výjimečně, že to není fér. Na druhou stranu se dokážou ozvat, a je to v pořádku, když jim nějaká situace přijde vůči nim vyloženě nespravedlivá.

10. Dodržuje svoje závazky

Ochota vzdát se něčeho kvůli tomu, že už mají nějaký jiný závazek, rovněž svědčí o tom, že jsme rodiči sebejistého a šťastného dítěte. Řeč je třeba o situaci, kdy dítě půjde na brigádu do skautské klubovny, protože to slíbilo, i když ho spolužáci lákají, ať s nimi vyrazí do aquaparku.

Podívejte se také na reportáž o výchově dětí v zahraničí:

Tohle si často myslíme. A ne, není to pravda

Mnoho dospělých si myslí, že děti by měly být šťastné neustále – zhruba tak, jak to ukazují třeba reklamy na jogurty. Je to ale nesmysl a cílem výchovy by ani nemělo být něco takového. „Mělo by nám jít o to, aby se naše děti dokázaly vyrovnat s různými emocemi,“ vysvětluje Katy Hopkins, pediatrička se specializací na dětskou psychiku, kterou citoval web Parents.

Cesta k dětskému štěstí nevede ani přes materiální věci. Nové hračky nebo sladkosti děti nepochybně většinou chvilkově potěší, ale dlouhodobá spokojenost vyplývá ze vztahů s okolím a z toho, zda se děti cítí v bezpečí a přijímané – to ostatně potvrdila i tato studie. Mimochodem, dotázané děti soudily, že rodičům největší štěstí přináší, když se dodržují jimi nastavená rodinná pravidla.

Mýlíme se, když si myslíme, že občasná nespokojenost znamená, že je dítě nešťastné. K životu stres a občasné neúspěchy patří. Pokud dobré dny převažují, je všechno v pořádku, pokud během těch horších dítě ví, jak je zvládat. To by ho měli rodiče naučit místo toho, aby neustále řešili, zda dítěti září oči štěstím.

A ještě jedna věc, neměli bychom po dětech chtít, aby byly neustále spokojené a aby jiné emoce nedávaly najevo. Mohly by se je pak naučit skrývat a maskovat, což určitě nechceme.

Zdroje: parents.com, time.com, huffpost.com