Berenika Kubín Kohoutová o výchově dcery: Jako máma více vnímám chyby svých rodičů
Berenika Kubín Kohoutová se stala březnovou tváří časopisu Glanc. Adéle Noskové v rozhovoru prozradila, jaké bylo vychovávat dítě v pandemii a jak se lišila její první svatba od té druhé.
Před rokem ti bylo třicet. Řešila jsi to nějak?
Když jsem slavila třicetiny, Lole byl rok a navíc byl největší lockdown. Takže party se nekonala a nějak jsem neměla potřebu to dohánět. Třicítka kolem mě tak nějak prošla bez povšimnutí. Jsem spokojená, mám dítě, mám skvělou práci a skvělého manžela.
Prožívala jsi druhou svatbu více než tu první?
Na druhé svatbě jsem si dala mnohem víc záležet, měla být víc tradiční. Chtěla jsem opravdu dlouhé, bílé šaty – na první svatbě jsem měla krátké –, protože tenhle muž si to na rozdíl od toho prvního opravdu zasloužil. Tehdy mi bylo pětadvacet, byla jsem v lecčem větší pankáč, hodně jsme se s tehdejším snoubencem hádali, co jak bude. Teď jsem si ji chtěla užít pořádně.
Berenika Kubín Kohoutová pro časopis Glanc Zdroj: Filip Renč
Jak to máš s příjmením? Změnila sis ho?
Po prvním manželovi jsem se jmenovala Čecháková, ale o tom skoro nikdo nevěděl. Po rozvodu jsem si vzala zpět svoje jméno Kohoutová a teď po svatbě jsem Kubín Kohoutová. Chtěla jsem mít stejné příjmení jako moje dcera. A doufám, že u něj už zůstanu navždycky!
Říkala jsi mi, že začátek mateřské v lockdownu pro tebe byla výhra…
Mělo to celé fakt hodně nevýhod, ale za sebe musím říct, že bylo skvělé, že jsme byli jako rodina pohromadě. Kryštof byl s námi doma a pomáhal mi. Taky bylo fajn, že jak se nikde nic nedělo a doma byli všichni, neměla jsem ani pocit, že o něco přicházím.
Posílilo tvoje mateřství vztah s tvojí mámou?
Když se staneš rodičem, mnohem víc vnímáš chyby na vlastních rodičích. Je to dobrá sebereflexe. Vidím i společné chyby. Stejně jako moje máma jsem přehnaně ochranitelská vůči partnerovi. Vím přece nejlíp, co je pro něj nejlepší! (smích) A taky jsem zvyklá si stejně jako ona život řídit sama, jsem rychlá a dynamická. Vnímám taky fakt, že narození vlastního dítěte znamená definitivní osamostatnění se od rodičů. Vzniká trochu bariéra. Už nemám prostor tolik řešit problémy svojí mámy jako dřív.
Titulka březnového vydání Glancu Zdroj: Filip Renč
Co nějaká spolupráce?
To bychom moc chtěly, ale nějak se k tomu neumíme dobrat. Teď jsem natočila film Řekni to psem, ke kterému máma psala scénář. Obsadil mě producent Viktor Schwarz a režisér Robert Sedláček k mému potěšení souhlasil. Ale ne kvůli tomu, že se máma na filmu podílela, spíš šlo o hezkou náhodu. Máma mi pak trochu upravila moji postavu na míru.
Když jsme u těch měr, výrazně jsi po porodu zhubla, byl to tvůj cíl?
Ani ne, celý život je mi jako herečce vštěpováno, že bych měla být hubená – už kvůli kameře, která přidává kila. Ale poslední dobou jsem se od toho nějak osvobodila a paradoxně jsem sama od sebe zhubla. Jsem se sebou naprosto v pohodě. Myslím, že je to i celkovou atmosférou ve společnosti, která je v tomhle tolerantnější. Jestli je Instagram k něčemu dobrý, tak že na něm bodují i holky, které nemají klasické modelkovské míry. To mě moc baví. Dokonce jsem nedávno odmítla nafotit obálku pro časopis o hubnutí…
Jaká je tvoje máma babička?
Je neuvěřitelně pečující a je tu pro nás, když ji se sestrou potřebujeme. Naše děti strašně miluje.
Celý rozhovor si můžete přečíst v časopisu Glanc.
Autor článku
redakce Prima Ženy
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
