Blanka Bohdanová žila s mladším mužem a dlouho nemohla mít děti. Prosazovala eutanázii
Zesnulá herečka Blanka Bohdanová zanechala na české divadelní scéně hlubokou stopu. Ztvárnila i desítky filmových a seriálových rolí, které se navždy nezapomenutelně zapsaly do srdcí diváků. Jaký byl její soukromý život?
Když jako mladá nastoupila do Národního divadla, kde strávila čtyřiačtyřicet let, svým půvabem a šarmem okouzlila všechny kolegy. Josef Kemr s Rudolfem Hrušínským tehdy dokonce založili klub obdivovatelů BB. „Byla to taková recese. Byli to moji kamarádi a měli osobitý humor. Byli jsme jako hravé děti. Měli můj obdiv i úctu,“ vzpomínala před šesti lety v rozhovoru pro Novinky.
Jejím první manželem byl herec Miloslav Liška. „Já se nikdy nespěchala vdávat. Mé první herecké manželství mělo uchlácholit rodiče, kteří netušili, jak obtížný byl život oblastní herečky. Nezbýval mi čas chodit na schůzky do parku. Pozdějším vztahům neprospívalo ani moje lepší profesní postavení. Někteří muži to těžce nesou,“ přiblížila herečka.
Blanka Bohdanová se stala matkou až po čtyřicítce
Dlouhou toužila po dětech, kterých se dočkala až se svým druhým manželem, režisérem Vladimírem Kavčiakem, který byl o osmnáct let mladší. I přes věkový rozdíl vydrželo manželství mnohem déle než to první. Syna Vlada, který pracuje jako fotograf v Akademii věd v oddělení Dějin umění, se dočkala až po čtyřicítce. Konkrétně ve dvaačtyřiceti letech, což byl na tehdejší dobu poměrně riskantní počin. V té době medicína nebyla na takové úrovni, a tudíž nebylo jisté, zda všechno proběhne tak, jak má. Že přivedla na svět zdravé miminko, považovala za zázrak. „Mít dítě bylo to nejlepší, co jsem v životě udělala. Teď už se těším z vnoučat,“ říkávala pyšně.
Blanka Bohdanová vždycky velmi ráda vzpomínala na rodiče, se kterými měla krásný vztah. Když onemocněli, vzala si je k sobě domů a vzorně, obětavě se o ně starala až do smrti. „Myslím, že jsem byla příkladná dcera. Oba rodiče jsem dochovala ve své domácnosti, a to až do konce jejich života. Udělala jsem maximum,“ prozradila Blanka. Poté, co zblízka sledovala tatínkovo umírání na rakovinu, stala se zastánkyní eutanazie. „Medicína je obor, který se vyvíjí přímo závratně, ale lékaři, jak sami říkají, rozhodují jen o životě. Pomocí lidem, kteří už žít nechtějí, by se ocitli mezi zločinci. Podle mě je to pokrytectví politiků. Ke zvířátkům jsou citlivější. Stále se mluví o fyzické bolesti, jenže existuje i bolest psychická. Věřící člověk přece o eutanazii nepožádá. Sebevrazi naopak někdy ohrozí i ty, kteří zemřít nechtějí. Můj syn zažil velmi krátce babičky. Dědečky už vůbec ne. Všichni byli kuřáci. Rodiče jeho otce zemřeli na špatné cévy a moji na rakovinu,“ uvedla herečka, která skonala 3. října v jedné z pražských nemocnic ve věku 91 let.